Strach z narkózy

Jako malá holka jsem se v narkóze dusila a mám děsný zážitek. Při porodu jsem měla taky narkózu a při druhém jsem si raději nechala píchnout jen epidurál. Při operaci nosu jsem se nejvíc ze všeho bála narkózy, ale doktor se mi dušoval, že se probudím, což se taky stalo, nebylo mi zle a měla jsem pocit, že lepší spánek jsem nezažila. To mě tak potěšilo, že dnes se narkózy vůbec nebojím a ráda vzpomínám na to, jak se mi dobře spinkalo...

tedys
Neboj, ta úmrtí mají příčinu z 85% kvůli tromboze. Operace břicha i prsou jsou rozsáhlé zásahy a mohou se tam udělat krevní sraženiny. U nosu je riziko podstatně menší. I na sále býváš mnohem kratší dobu. Do operace už jen relaxuj a nekoukej na žádné zprávy na NOVĚ , nalaď se na pozitivní vlnu a těš se na svůj nový nosík

arnika
Ano mami,tak poslechnu Nic jiného mi nezbývá
Jo a jo, musím myslet pozitivně

tedys
Ahoj ,z narkózy se taky bojím,nikdy jsem nebyla operovaná.Tak se bojím,když už se probudím abych nezvracela.I když to je to nejmenší viď.

Holky, z narkózy strach mít opravdu nemusíte
Jak říkala arnika, ty úmrtí souvisely s trombózou, která při "sekání kostí" zrovna moc nehrozí
Operace nosu není žádná zdlouhavá operace, takže to uteče hezky rychle
Já, když jsem šla na operaci, jsem pomalu ani nevědela, že mě zrovna uspávaj. Byla jsem dost zblbnutá z toho prášku na uklidnění, co dostanete po tom, co přijdete na pokoj. Pak mě anesteziolog odvedl na sál a já dostala nějakou infuzi. Myslela jsem že je to výživa a že ještě budu hezky sledovat jak tam chystaj nástroje a přikrývaj mě plachtama a pak si hezky užiju odpočítávání 10-9-8... ale ne! Chvilku po tom co jsem dostala tu infúzi jsem začala během pár vteřinek usínat..až jsem se dostala do stavu..kdy jsem opravdu nic nevnímala ..a vzbudila jsem se v předsálí.. kdy mi bylo trošičku těžko.. (ale to mi někdy po akcích bývalo daleko hůř .. takže maličkost ) Než mě dovezli na pokoj, byla jsem úplně fit

Jsem už 3. den po kompletní rhinoplastice u doc. Měštáka na klinice Esthe. Narkóza probíhala asi takto. Přišla jsem do sálu, anesteziolog mi řekl ať se podívám jaký mají hezký výhled z okna, píchnul mi kapačku, pak vim, že mi tam něco vštříkl, pocit usínání si ani nepamatuju, vytuhla jsem během vteřiny a pak jsem se probudila v předsálí, bylo mi dost blbě, ale i to asi po 2 hod pominulo. Není to tak hrozný jak jsem si představovala, nemusíte mít nikdo strach.

tak se mnou se vůbec nemazlili. čekala jsem 3hodiny na pokoji, protože tam měli něco kompliovanýho....pak přišla doktorka s nějakejma vatičkama, tak jsem se těšila, že jdou konečně pečovat o mě ! jó to byla péče, ty krásný vatičky mi doktorka doslova narvala do nosu, do jedný dírky asi pět snad až do mozku, prý na umrtvení nosu, ¨že jsou napuštěný kokainem hrozně to bolelo a pálilo v krku. pak mě odvedl anesteziolog na sál, tam mi dvě sestry káply nějaký pálivý kapky do očí, hned na to mi tam mázli nějakej krém, v jedný ruce jsem měla hadičku, druhou připoutanou. nic jsem neviděla. pak mi vytáhli ty vaty z nosu a jen jsem z hluboka dýchala, pak jsem se vzbudila ani jsem nevěděla jak. Ale vážně jsem si tu péči za 30litrů představovala hezčí. Ale budiž, mají toho hodně no. Hlavně ať to dobře dopadne a nemusim na to znova

tak tohle je jedna z mála věcí, na kterou vzpomínám celkem dobře. Nejdřív mi píchli oblbovačku, potom odvezli na sál. Nade mnou hrálo rádio a já si se setrou povídala, jak nám to hezky hrají a pak nevím... když jsem se vzbudila, tak jsem se klepala jako ratlík, byla mi příšerná zima a nebyla jsem schopna odpovědět na žádnou otázku, ale nebolelo mě nic, jen hrozně pálilo v nose.