Šteně útočící na cizí lidi a kola

Nechce si jen hrát? Jinak bych zkusila nějaký cvičák, tam určitě pomohou. Za Desenským bych zatím nechodila, ještě by z toho měl legraci

Reaguji na koran:
Zkus místo cukání vodítkem pozitivní výcvik. Když se bude blížit kolo, dej si ji k noze, získej si její pozornost pamlskem a hned jak kolo odjede, tak ji s velikou pochvalou odměň. To stejné, když vás míjí člověk na ulici nebo běžec. Bude to chvíli trvat, ale dojde jí, že má jít k tobě a bude odměněna. Hlavně je nutné načasovat perfektně to, kdy jí ten pamlsek dáš, aby věděla, že ho dostala za to, že pěkně seděla, když vás někdo míjel. pes si to musí v hlavě spojit. Po čase uvidí v dálce kolo a půjde se ti automaticky přilepit k noze a bude už stačit jen pochvala bez pamlsků (i když já i se svými dospělými psy nevycházím ven bez dobrůtek). Mrkni na videa trenérky Victorie Stilwell (má super pořad It's me or the dog).

Reaguji na Fuzzy Bee: jj, ňamky fungují! Máme útulačku. Ze začátku to s ní byl boj, hlavně už byla 3-letá. Ale ňamky pomohly, dostala ji vždycky za odměnu, když poslechla. Teď se drží u mě a pro ňamky si chodí automaticky sama, že prý je hodná Za to by mě asi hodně odborníků rádo nemělo, ale já jsem ráda, že to funguje!

Pozitivně motivovat za chování, které vyžaduješ. NEtrestat. Takže například: pokud vidíš, že se blíží člověk/kolo, začneš se se psem třeba přetahovat, nebo mu řekneš sedni a budeš ho prokrmovat... Kdxž se přiblíží ten člověk více, pes bude nervózní, ale má jinou aktivitu zrovna. Zkus ho v tule chvíli na sebe upoutat, a i za to, že bude loupat okem i na tebe, nebo prostě bude si všímat cozího méně než jindy, tak ho za to oooohromně pochval.
Jinak se občas divím, jak chtějí všichni k Desenskému. Já bych k němu s většinou psů rozhodně nešla, problémy socializace, s tím by měl poradit každý lepšíp trenér ve školce pro štěňata. Desenského bych "použila" ´eda na skutečně extrémní případy s psychikou psa, než neznalost nových majitelů

dakujem všetkym s tymi palmskami to určite skusim a bude to asi fungovať lebo je strašne žravá. taktiež jej pečem svoje pamlsky lepšie nez z obchodu. tak díky drzte palce. Reaguji na truksajda: ja- nie som neznalý nový majitel len nechcem niečo prešvihnúť aby sa to vekom nezhoršilo preto som si aj prišla pre radu sem.

Reaguji na koran:
Je super, že se zajímáš. Desenský je opravdu zbytečný, výchovu štěněte zvládneš sama nebo na jakémkoli výcvikáči, stačí něco načíst, zkouknout videa o pozitivní výchově. Nejhorší jsou lidi (a pár jich znám z okolí), co si pořídí staforda nebo podobnou rasu a pak toho psa mláti a kopou do něj za sebemenší chybu, protože si myslí, že tahle rada potřebuje "pevnou ruku". Ze psa se stane vystresovaný třesoucí se uzlík, který potom spíš někoho ze strachu napadne. Pozitivní výchova je základ, pokud je navíc tvoje fenka žravá, máš to ulehčené. Mám jednu extra žravou fenku, u které super zafungovaly pamlsky a druhou nežravou, u které se zase funguje míček. Zjistíš co je lepší, cílem je, aby pozornost na ulici věnovala tobě a ne věcem kolem Ať se daří, výchova štěněte je jedna z nejúžasnějších věcí na světě!

jojo, však já to nemyslela nijak zle, ale vím, že spousta lidí, která nikdy neměla psa, NEBO psa třeba měla, ale nikdy s ním nepracovala, tak jakmile se objeví nějaký problém, který ale lze zvládnout pouze změnou výcviku a přístupu k psovi, hned by chtěli jít k desenskému, kterého já osobně považuju za experta na skutečně extrémní případy "narušených psů", kdy ani zkušený kynolog neví, v čem tentokrát nastal problém, když to u deseti psů předtím fungovalo

Já když si chudák vzpomenu na svého prvního pejska, kterého jsem měla v 10ti letech, tak je mi to úplně líto. Ani já, ani rodiče jsme neměli nejmenší páru o výcviku, takže byl chudák jak bitý (od táty), tak naprosto nesocializovaný s ostatními psy, tudíž z něho vyrostl agresivní cholerik a ve stáří, když už neslyšel, tak se kolikrát ohnal i po nás, když jsem ho třeba pohladila a on to nečekal. Byl to sice rozmazlovaný pudlík gaučák, ale kdybych ho měla teď, tak věřím, že má mnohem kvalitnější život. Aspoň, že moji současní psi si chrochtají blahem, ví přesně, kde jsou hranice a nikdy bych je neuhodila, protože stačí zvýšit hlas a ví, že udělali chybu.