Štěně čivavy chce spát pouze u mě

Reaguji na chocolattecoffee: Překrásné miminko My máme srnčí ratličku. Původně jsem byla rozhodnutá, že jí naučíme spát v pelíšku, ale bylo to to samé, co popisuješ - dokázala celou noc bez ustání plakat. Ale tak, že jsem jí slyšela přes dvoje dveře. Zkoušela jsem všechny různé fígle (i ty, co tu popisujou holky), ale ona stejně plakala, takže jsem to nakonec vzdala a spí se mnou v posteli už od miminka Teď jsou jí tři roky, ale je to pořád miminko - nevydrží v místnosti sama, pořád je na někom nalepená, musí se pořád hladit, chovat, mazlit. Když je třeba vedle v místnosti a chce jít ke mně, tak pláče za dveřmi tak dlouho, dokud jí neopustím Ale zase když je doma sama, tak chvilku pláče, ale pak se uklidní a prospí celou dfobu než dorazíme domů.
Nemusíš se bát, že bys ji zalehla. Já se taky moc bála, byla snad stejně velká jako je ta tvoje, takže jsem první noci nemohla v klidu spát. Ale ona se zalehnout vážně nenechá, neboj

Mám to samé

Holky, ta moje je hrozně urputná, ona nikdy neplakala, ale vydržela několik hodin v kuse stát na zadních a hopkat - snažila se vyskočit do postele a na gauč. Až po čase se naučila, že s rozeběhem to jde líp.

Ta moje také.

Také to znám.

Ahojik,
taky mám Čivaváka. Budou mu čtyři roky a je moje všechno na světě.
Ale určitě si ho nech u sebe, Čivavy jsou stejně extrémně závislé a chtějí se furt mazlit a jakmile se na ně zlobíš, tak jsou ůplně mimo. Ten náš se začne klepat a dusit, jak je z toho nervozní. Je to miláček, furt se chce mazlit a pusinkovat. Hold to jsou taková plemena, mazlící.

Jak jsou ti psi stejní,náš přejde i přes ksicht a je mu to jedno každý den si říkám jak je dobře,že nemáme třeba labradora,protože ten by nás v posteli ušlapal.

Ahoj, také přidám svou zkušenost. Nemám teda takhle klidné a mazlící plemeno nýbrž Jack Rusella. Když jsem si ho vezla domu, tak jsem ho měla celejch cca 300 km na klíně v dece a spokojeně spinkal. Přítel nedovolil, aby s náma spal v posteli, tak byl zavřenej ve vedlejší místnosti, kde měl svůj pelíšek, celou noc hrozně plakal. Takže bylo samozřejmě výsledkem to, že spal u nás ... . Nicméně jakmile chtěl přez den spát, tak jedině u mě na klíně. Nutil mě si sednou a počkat až se milostpán vyspinká. Takhle to vydrželo týden a to sem si řekla a dost. Nepolevila jsem, musí si jít přeci lehnout, když se mu chce spát a to i bez mého klína. Takhle se to postupně odnaučil. Teďka jsou mu tři roky a výsledek je takový, že si v noci třeba zaleze ke mě pod peřinu a když je mu horko, tak vyleze lehne si do pelšíku a takhle to dělá celou noc.... A věř mi po měsíci ani né si tak zvykneš na jeho přítomnost, že tě už ani nevzbudí. Teď už se budím já sama a kontroluju kde spinká. Určitě ho nenechávej samotného, když je takhle malinkej. Je zvyklej na smečku, mámu a najednou má být sám. Tohle plemeno je prý hodně citlivé na změny společnosti. On začne být samostatný... o to víc, když je to chlap . Psí holčičky jsou mnohem více vázaný na paničku... Tak ať dělá jen radost

Naprosto vím o čem mluvíš, kupovali jsme si fenečku (malého knírače), ale byla zde jedna podmínka mé drahé maminky a to "V posteli ten pes spát nebude !!" A hádej kdo ji nakonec do té postele pustil, když kňukala celou noc? No jasně že máti, dnes už ji máme 7 let a spí s našima v posteli. Ale ve všech příručkách píšou (pokud psa v posteli opravdu nechceš) vydržet, prý si zvykne...

To je pravda, tu mou stačí pokárat a je z toho celá špatná a rozhozená.
Je hrozně snaživá, pořád se chce zavděčit.

Zkoušela. Dala jsem mu tam svítícího plyšáka "usínáčka", který mírně svítí, aby se lépe usnulo - nepomohlo.

Jinak chci tedy dodat, jak to proběhlo dnešní noc. Shakur (pes) se mnou spal, do 1hod ráno jsem se snažila usnout, ale nešlo to, pokaždé jsem prostě byla ve stresu kde je, abych si na něj nelehla a nebo jsem ho vzbudila a začal mě olizovat a štípat do obličeje, no bylo to roztomilé, ale teda už jsem myslela, že omdlím, už jsem docela unavená.
Tak jsem ho dala do pelíšku vedle sebe na zem, dala jsem mu tam ruku (svěsila jsem ji z postele k němu) a snažila jsem se ho uspat, hladit a mazlit, ale on to nevnímal a sápal se skákáním do postele a u toho kňučel. No několikrát vzbudil přítele, ten se zeptal, kde je pejsek, ani nepočkal na odpověď a usnul.
No abych se vrátila k tomu, že jsem ho nenechala spát se mnou v posteli. Tak tedy, Shakur se totiž vzbudí a chce čůrat, takže by se nám tu na 100% několikrát vyčůral, proto jsem ho dala dolů a jsem ráda, že jsem si to uvědomila vůbec, protože máme novou matraci a to by přítele trefil šlak.
No a jelikož nešel nijak uspat a pořád kňučel a skákal do postele, i přesto že jsem ho mazlila, tak jsem se rozhodla dát ho zase do jiné místnosti. No začal kňučet úplně strašně hlasitě, drápat dokonce na dveře. V tom se vzbudil přítel, začal ječet, že se zblázní, že se jde vyspat jinam.
No takže asi ve 3h ráno odešel (do kanclu) a od té doby nebyl doma. Ale to sem nepatří.(zrovna mi teda volal a zase se ptá, co pejsek!)

No, tak nevím, co mám dělat. V posteli být nemůže (vyčůrá se tady). Když je v jiné místnosti, tak čůrá všude, jen ne na místo a kňučí tak, že nikdo neusne, já jsem tedy usla, protože jsem poměrně klidná povaha a prostě když jsem unavená, tak usnu.

Máme doma jorka a první dny byly zoufalé, taky pořád plakal. Spala jsem celou noc s rukou v pelíšku a po pár dnech jsem to nevydržela a šel do postele. Od té doby (7 let) spí s námi v posteli a jak píšou holky, kolikrát mě vzbudí jak přelejzá přes moje záda, hlavu nebo břicho a nebo jak do mě žďuchá čumákem, že chce pod peřinu ale většinou spí u nohou, pár kopanců už dostal, ale myslim,že je zvyklej a dá si moc dobrý pozor, abych ho nezalehla je to zavislácké zlatíčko

Já ho v posteli chci, ale bojím se, že ho zalehneme (800g je málo a to mě děsí). Navíc hrozí, že se nám tu po brobuzení vyčůrá a on se v noci na čůrání budí víc jak jednou.

To náš Shakur je závislý na příteli, protože to on ho vzal potají do postele, když jsem spala a strašill s ním tady do rána a snažil se ho uspat - první noc. Ale přes den v pelíšku i usne. Někdy.

Jéžiš to je legrační, jak je pak ve stresu a klepe se. To je roztomilé. Já jsem našeho Shakura "potrestala" jen jednou, když se vyčůral na postel (přítel to nesmí vědět ) a hned jsem ho dala na plenu a tam potřebu Shakur dokončil a byl v pohodě, asi pochopil o co se jedná a je OK.

Jenže jemu to vůbec nestačí, skáče do postele, na to jak je malej, tak by byl schopný se sem možná dostat. No každopádně ruka mu netačí, chce být v posteli. (ale opakuju se - vyčůral by se tady)

Já jsem zkoušela všechno, dala jsem mu tam svoje triko na spaní, které jsem měla zrovna na sobě a nepomohlo to, lehnul si, zahrabal se a začal brečet.

Ráda bych, ale kdyby byl u nás v posteli, tak by nám tu čůral.. A taky nezvládám usnout ze strachu, že si na něj lehnu. No hlavně by tu čůral, jak už jsem říkala. Ráda bych ho v posteli bez problému nechala, ale nevím jak to udělat, když by nám tu čůral. (už to říkám asi po desáté....)

A co když chce čůrat? Nevyčůrá se vám v posteli, když se nemá jak dostat na zem, aby se vyčůral?

zalehnutí se neboj, to se nestane, já si 2 čivavy z těch mých 3 odchovala a spali u mě od malička (2 měs, když odešla ostatní štěňátka do nových domovů) a to holčička ani těch 800gr. neměla. Ona mi spí nad hlavou - tak to zkus taky tak. A s tím čůráním jedině mě napadá před spaním ho nechat vyčůrat, a pak si dát budíka a probudit i jeho a dát hned na plínku - většina štěňátek se po probuzení vyčůrá....

můj pes si i zavrčí a štěkne, když cítí nebezpečí zalehnutí nebo kopnutí, zmetek

jo a jinak tě upozorňuju, že jak si ho naučíš v posteli spát, tak už ho z ní nedostaneš, takže pokud ho chceš v dospělosti nechat spát v pelechu, tak doporučuju ho to učit od mala a do postele ho vůbec nebrat - protože pak to pro něj bude hrozný trest to vyšoupnutí z postele