Otázka je jasná. V květnu maturuji, tak by mě zajímalo, kolik času jste strávili, či trávíte u státních předmětů, konkrétně čeština a angličtina? Zatím se soustředím jen na školní předměty a někde v duchu mi líta takový malý čertík, co mě navádí se na ty předměty tak trochu vykašlat. Knížky mám přečtené všechny, jen nevím nic o těch spisovatelích, době, atp. V angličtině spoléhám na to, že se zde mluví jen 5 minut na to mé, vylosované téma. Jinak bych asi docela nestíhala.
Jak je to u vás?
Tak u mě to bylo tak: v češtině jsem se učila jen životopisy autorů (stejně je po nás nakonec ani nechtěli) a angličtinu jsem se neučila nikdy tak jsem se na ni vykašlala úplně...A vůbec mi to nepřišlo těžké, měla jsem vyznamenání...ale měla jsem základní úroveň, tak třeba u vyšší by to bylo náročnější
Já jsem se na maturitu celkově učila asi 4 dny před tím mým dnem takže češtinu necelý den ... a měla jsem plný počet. Anglinu jsem měla školní
Angličtinu nemám, ale na češtinu jsem se nekoukala. Přesněji řečeno, já čtu hodně a ráda, takže ty knížky mám všechny přečtený už dávno. Jediný, co jsem udělala, tak jsem si ty knížky zpracovala (nemůžu si pamatovat u 20 knih kompozici a nejpoužívanější jazykový prostředky) a tím už jsem se něco málo v podstatě naučila. Možná bych měla mít trochu výčitky, ale stejně to nechávám tak na 4 dny před maturitou. Mám dost práce se školní částí. Jinak podle mě znát životopis autora není nutný. Jenom v těch případech, kdy to nějak výrazně ovlivnilo jeho dílo. Takže např. Remarque se přímo zúčastnil první světové (Na západní frontě klid), aktivně závodil (Tři kamarádi) a jedna z jeho sester zemřela v koncentračním táboře (Jiskra života).
Maturovala jsem loni, na češtinu jsem se učila (neúmyslně) pár měsíců předem, protože náš profesor přizpůsobil zkoušení z češtiny maturitě, abychom měli trénink, takže nás zkoušel z předmětu formou jakou je maturita Takže před maturitou jsem si pak na češtinu vyhradila už jen jeden den na zopakování.
Angličtinu jsem se prakticky neučila, protože témata, co jsme tam měli, jsme probírali už od třeťáku a byli z nich zkoušeni..Podívala jsem se akorát na pár výrazů na popis a srovnání těch dvou obrázků - tam máš používat výrazy jako: ve srovnání s prvním obrázkem je druhý takový a takový, na rozdíl od druhého obrázku, kde se nachází toto, je na prvním a bla bla bla
Učila jsem se hlavně na školní část a to vlastně jen na jeden předmět, protože jako další jsem měla němčinu a v té jsem dobrá, takže tam jsem si jen zopakovala pár těžších témat
A s touto přípravou jsem měla samý 1
Jinak se toho fakt neboj, přišlo mi to děsně jednoduchý (dělala jsem tedy jen základní verzi)
Z AJ bylo celkem 50 témat, tak jsem se na to kouknout musela. K těm "komunikačním" tématům(rodina, bydlení,atp.) jsem se naučila pár slovíček. Reálie jsem se musela naučit pořádně, nechodila jsem na nějakou sranda školu a neznalost by mi neprošla.
V češtině jsem trošku koukla na ty styly, ale na to se pak stejně až tak moc neptaly. Hlavně jsem se naučila ty knížky. Ne všechny jsem četla a samozřejmě jsem si vytáhla tu, kterou jsem nestihla dočíst. Naštěstí to byla knížka Petr a Lucie, takže zrovna dílo, které ani není třeba číst.
Učila jsem se každý den prezentaci k seminárce, ČJ díla, AJ reálie, dějepis a ZSV. Měla jsem den rozdělený tak,aby každý předmět byl zastoupen.
Na státní testy se není třeba učit, lehčí už by totiž být nemohly. Jenom na slohovku v AJ doporučuji naučit se pár obratů.
Celou maturitu mám na samé 1, takže tenhle postup doporučuji
Na angličtinu jsem se neučila vůbec, je to klasická okecávačka, pohoda (jsem na potítku neměla ani co dělat ). Na češtinu jsem měla samozřejmě načteno, naštěstí nebylo moc otázek kolem autora, doby a tak, šlo hlavně o knihu, to je moje silná stránka, takže jsem mluvila a mluvila... A vyšlo to. Měla jsem zákl. úroveň a ta prostě JE lehká (nejsem žádný šprt, vždycky spíš ten trojkař).
Tak na angličtinu jsem se nepodívala vůbec, věřím si v ní, takže jsem si řekla, že to půjde i bez učení a taky, že ano - s přehledem za 1 . Ono je dobré vědět, že ikdyž jsem třeba nevěděla nějaké datum (vytáhla jsem si americké a anglické svátky), tak bylo důležité nemlčet a hlavně mluvit, takže jsem začala říkat, jak si pamatuju, že jsem se to učila, ale že momentálně si bohužel nemůžu vzpomenout, ale přirovnala bych tento svátek k našemu nebo americkému... Je důležité mluvit, protože za to dávají plusové body. Co se týká češtiny, tak na státní jsem se taky neučila, pouze přečetla knížky, pozadí doby, spisovatele a tak jsem se zvlášť učit nemusela, protože jsem měla velmi těžkou školní češtinu, do které jsem se všechno toto musela učit. Ale být tebou, tak se aspoň na ty základy do obou předmětů mrknu, protože můžeš být potom nemile překvapená. Hodně štěstí
Cituji jurinka6: bylo důležité nemlčet a hlavně mluvit
Přesně tak, jak v angličtině, tak v češtině jsem nebyla k zastavení. V aj jsem musela nasekat hrozně moc gramatických chyb, protože jsem mluvila fakt rychle, no a v češtině jsem asi nejvíc mluvila o svém pohledu na knihu a taky to zabralo... Jo a taky jsem si dala záležet na tom, abych se jim dívala do očí a působila sebevědomě, že vím, o čem mluvím. Všechno tohle zabralo. Pokud si tam někdo sedne, sklopí hlavu a moc toho nenamluví, to dobrý dojem nedělá.
Reaguji na werunka14: Nad češtinou jsem strávila tak dva, maximálně tři dny. Angličtinu jsem se ale učila dost intenzivně, protože to pro mě byl strašák. Do češtiny se určitě nauč i autory .
ty máš angličtinu-mluvení na 5 minut?
Já se dost šrotila češtinu, Aj velmi málo a ačkoliv jsem z ní měla nejvetsi strach- dopadla mi nejlíp. Školní predmety jsem se ucila dost ale tam vetsinou pomohli ucitele, u té statni to bylo horší. V Čj bych doporučila se vlemi dobře naučit obsah knihy, dvě vety o autorovi a dost o tom období.
Reaguji na Januel:
5 minut se mluví o státním tématu, které si vylosuješ. (např. USA) ale v ústní části je ještě popis obrázku, rozhovor s učitelem a školní téma, takže dohromady mluvíš 15 minut.
Já se tyhle neučila vůbec, anglinu jsme měli fakt primitivní, že sis všechno mohla vycucat z prstu, a když jsem pak viděla ty "pracovní listy", tak jsem se musela smát, a češtinu jsem se neučila vůůůbec, protože knížky jsem všechny přečetla (asi jako jediná z celýho města) a vždycky jsem věděla, kam toho daného autora zařadit.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.