Spaní se psem v posteli

no nedá mi to a taky musím něco písnout. Nejdřív, že tu opravdu všechny máte krásný hafíky. My už o dva přišli, trochu nemocí a stářím, takže vím jaký to je. Většinou ten další naštěstí aspoň to prázdný místečko zaplnil. Teď máme už třetího, nebo spíš naši si ho pořídili a strašně rozmazlili, je to takový jejich zatím náhradní vnouče. Taky spinká u nich v posteli, ale jen o víkendu. On už to pozná, kdy je pátek a kdy může do postele. Je to neuvěřitelná "potvůrka rozmazlená" může skoro vše. Já bych ho taky někdy nejraději umačkala a z lásky pokousala...Nejsu divná???? Ale jediný co bych žádnýho psa nenechala je spat v posteli. Klidně vedle v pelíšku, když je zvyklej být doma a je to pokojovej psík, ale v posteli ne. Přítel je taky toho názoru. Zatím spolu nebydlíme, ale až budem, tak si určo nějaký mazlíka pořídíme. Zatím netuším co, ale naštěstí se taky na rase shodnem. No ono je to celkem jedno. Naši mají jak se říká "podkůlňáka", ale krásnýho. Vypadá jak štěně labradora a to už je mu 5 let. Zkusím přidat foto. Jinak si bez psa život představit nedovedu. A už vůbec nedokážu pochopit lidi co jim dokáží něco udělat. Ten náš když něco provede, tak stačí jen zvýšit hlas a už se třepe, takže ho ani plácnout nedokážu, i když to plácnutí je spíš pohlazení....občas si s náma opravdu dělají co chtějí, ale zase na druhou starnu by základní věci znát a umět měl....

Ahojky,mám doma 3letou dobrmanku a taky s náma spí v posteli,sice je tam občas málo místa,ale v zimě krásně hřeje

ještě jedna

A jen tak náhodou,nemá spaní se psem nějaká zdravotní rizika?Máti to někde slyšela...

escada007
maximálně když má pejsek blechy tak je můžeš dostat taky, ale pozitivní je že na člověkovi se nerozmnožují

Doufám, že mě neukamenujete, ale do postele pes nepatří. Nebudu se radši dál rozšiřovat, protože mě stejně sežerete, ale pes ať je to jakýkoliv mazel je jen zvíře..... a spát s ním, brrrrrr. Neberu Vám to, ale musím to napsat, abych vám tady trošku rozvířila hladinu. Připadá mě to tady jako úplně normální a chci říci, že pro ostatní lidi to normální není. Tak jen do mě.

petty
mě to normální taky nepřišlo,nikdy jsem psa neměla až ke svyým 20. narozeninám jsem dostala nádherný štěňátko a všechny předsudky šli stranou

No, ono to chce trochu zatvrdit srdce, když to štěňátko smutně kňučí v předsíni nebo jinde, tam, kde má dalších X let spát. Jde o pár dní, já jsem se svým psem spala pár dní v předsíni u jeho pelechu, ale do pokoje jsem ho nevzala a dnes jsem ráda, protože co ho zvyknete jednou, to už mu z hlavy nedostanete celý život.
Ale když si člověk představí, hlavně u větších plemen, že by se pak nevyspal, tak to taky dokážete (myslím vydržet pár dní kňučení). Podle mne taky pes do postele nepatří, máme psa řadu let a máme "psí" byt, tím chci říci, že mi nesejde na nějakých chlupech tam či jinde, ale postel je moje soukromí a čisté místo.
Taky jde o vaše postavení ve smečce, ono je směšné, když lidi jsou celí v pozoru před trpasličím pinčem a bojí se ho třebas vyhodit z kanape nebo mu něco vzít. S větším psem byste se takto daleko nedostali, ono je rozdíl, když vám hrozí vrčením čivava a nebo dobrman? Tak daleko to člověk nesmí nechat dojít.
Pes to vidí jednoduše, kolem puberty si pokusí získat lepší místo ve smečce, třebas se na vás párkrát vymezí, a to je mu nutné zatrhnout. Také musíte být důslední a jasně mu vymezit, co jde a co ne. Pokud u vás panuje bezvládí a pes necítí autoritu, ujme se vedení smečky a pak se nedivte, že vás třebas kousne, když uděláte něco, co se mu zdá nepatřičné. Tak vůdci smečky trestají podřízené členy smečky, není v tom nic osobního:
Některé z vás jsou se psem v posteli spokojené, těm to neberu.
Ale pokud se psem začínáte a hlavně, jestli chcete mít děti, tak si to nezavádějte, protože pes se pak bude cítit ještě více zrazen, až ho vyhodíte z postele po narození mimina, a že to se vší praděpodobností uděláte!
Uvažovat taky trochu rozumem, to je v zájmu vašem i v zájmu vašeho psa.

Máme dvě krásné malé fenky z útulku. Obě jsou zvyklé spát v posteli a pěkně přikryté až po ouška. My jsme to vyřešili šalamounsky. Mají svoji vlastní postel.

Můj první pes (kokršpaněl) vyžadoval spát v pokoji se mnou, ale k sobě do postele nebo snad dokonce pod peřinu bych ho nedostala ani heverem. Párkrát jsem ho tam lákala, ale byl indivualista a na spaní chtěl mít vlastní prostor, proto spával vždy jen u postele nebo na vlastní posteli (po ségře). Druhý pes (číňan) je naopak nejšťastnější v těsném kontaktu, takže i když jsem se od malinka snažila o výchovu spaní ve vlastním pelíšku, nějak to nevyšlo.. Dokonce jsem ho ze začátku dávala na noc do velké ohrádky v mém pokoji, kde měl pelech, misku s vodou a na zemi rozložené štěněcí pleny (zezačátku jako mimino se pochopitelně v noci počurával, nevydržel do rána), ale pravidelně na mě začal kolem půlnoci houkat, takže když jsem se chtěla nakonec vyspat, vždy jsem ho nakonec pustila k sobě do postele. Zalehl mi krk a usnul. Po týdnu neúspěšné výchovy a hlavně nechuti poslouchat v noci kňučení, jsem ohrádku zrušila a pes chrní v posteli už tři roky.

Moje předchozí kokršpanělí fenečka s náma samozřejmě spala, bohužel už tu není a já tvrdila, že další pejsek v posteli nebude. Od dcery jsem dostala maličkatou westičku a já se pokoušela jí přimět spát v pelíšku vedle postele. Ha ha ha, permanentně celou noc se sápala na postel a já po sedmi probděných hodinách už přestala mít sílu a vzdala to. Teď už mě v tý posteli utiskujou dvě a manžel z druhý strany. Ještě jim uhýbám, aby se miláčkům spinkalo co nejpohodlněji, aby jim třeba moje noha náhodou nepřekážela nebo, nedej bože, někde je netlačila . Je to bláhovost, ale miluju je tak, že bych je prostě z postele nevyhnala. A že by to bylo polidšťování? No nevím, obě to vzaly hned od začátku jako jistou psí přirozenost - spát prostě v posteli , kde asi jinde??!!

mikkýsek
malika
andys
ježíš, holky, jak já se zasmála vašim příspěvkům a úplně se viděla. Já si se svýma fenečkama celý den povídám, to už i manžel - přišel z koupelny a prý - s kým tu mluvíš, A já - no s holkama, jsem s nima celý dny a už nerozlišuju, jestli mluvím s člověkem nebo se psem. Když odpočívají na travičce na zahrádce tak pod ně dávám předložky, aby je "nezáblo" , pod hlavičku dostanou polštářek, aby hajali pohodlně . Prostě se o ně starám, jako by to byli moje děti.