emko
Můj pes a pelíšek:
Tobíkovi jsem šetřila na krásný, pořádný pelíšek celkem dlouho, ještě jsem nepracovala, studovala jsem a když jsem mu koupila krááásnýý pelíšek, ze kterého jsem měla obrovskou radost a vysvětlovala jsem, že se tam hajá, můj pejsek velice moudře nakláněl hlavičkou, že vše chápe. Načež jsem druhý den jela do školy a pejskovi jsem znova ukázala pelíšek a on si v něm pěkně ležel a hrál se svou pískací rybičkou..Měla jsem pocit z dobře odvedené práce v oblasti výběru pelíšku. O to větší šok mě čekal po návratu. První pohled mě ujistil, že Tobi má k pelíšku opravdu vřelý vztah..Ten vztah byl tak vřelý, že pelíšek už nebyl pelíškem, ale jeho nafukovací fenou, ten kanec přirážel jako ďas!! Tak rychlé přírazy jsem neviděla ani u lidí Tak malý a tak nadržený..Pelíšek nejen že změnil původní funkci, ale naprosto změnil i původní tvar..Byl celý šišatý a splasklý a pelíšku se ani zdaleka nepodobal. Čímž bylo jasné, kde Tobi spinká i nadále
Myslím, že se spaním v posteli je tu u pejsků stejné jako s ostatníma povelama. Jak jednou člověk povolí, tak pak už je pozdě bycha honit. Jukněte do galerky, jak to máme doma Jinak ve všem ostatním Stella relativně poslouchá a neznám víc přátelského psa. Miluje každého člověka (což je někdy nevýhoda) a každičkého pejska.
Nám se doma odehrál neuvěřitelný příbeh s pejsky. Moje rodina měla 15let vořešici Kvín, když se moji rodiče před dvěma lety přestěhovali na vesnici, byla velice šťastná. Ujali se i pejska Endyho, o kterého se už dále moje sestřenice nemohla starat (prostě se jim nehodil do nového bytu , byl to krásný 'velšpringlšpaněl'. No a právě loni, to s Kvínečkou šlo velmi špatně. Musela jít na operaci, kdy jí vynadali celou dělohu, ovšem vzpamatovala se a žila ještě další tři měsíce. Byla to velká bojovnice a i když už rok téměř neviděla, stále byla čiperná a radovala se. Když v srpnu zemřela, velmi nás to zasáhlo. Ovšem nejvíc Endyho, který do tří týdnů zemřel také. Vždy měl problémy se srdcem a špatně se mu dýchalo, ale to, že už neměl společníci, urychlilo jeho odchod. V životě jsem nic tak dechberoucího nezažila. Jsou pochováni oba spolu na zahradě.....
Teď jsem alespoň vděčná, že moje Stella je oba zažila....
Ahoj Tali, tak to je mi moc líto, je to moc smutné. Já jsem před dvěma měsíci musela nechat uspat svého psa, který na tom byl dost špatně. Bylo to to nejhorší rozhodnutí, co jsem kdy musela v životě udělat. V létě jsem dostala k narozeninám fenu, protože si všichni mysleli, že když budu mít nového pejska, budu snášet líp odchod psa, který už v té době měl vážné zdravotní problémy a na veterině jsme pomalu bydleli. Pravda je, že to moc nepomáhá. Ještě mám malého pejska, kterému táhne už na 16 rok a ten je neskutečně vitální. Jinak s námi všichni spí v posteli a ani o nich nevím, no a přes spí každý ve svém, někdy společně v pelíšku a i když by do té postele mohli jít, tak tam nejdou.
Lenka l
Tak to pejsánkovi přeji ještě fůru dalších let a dvojnásobek jeho vitality a paničce radost už při pouhém pohledu na pejsky
Máme doma malého pejska - plemeno Lvíček, které je šlechtěné speciálně život v bytě. Nemá v sobě téměř žádné pyžma, takže ho ani žádná návštěva nikdy necítí. V posteli s nám chvíli spal, ale po pár dnech jsme ho to museli odnaučit. Moc se mu sice nechtělo, ale zvykl si. Za to lepší vyspání to přeučení určitě stálo...
Tali
Tali,musím říct, že jsi i mě dostala se svým příběhem .... mám taky malého jorkšíra a ani nedovedu popsat, co pro mě všechno znamená... už bych si prostě bez něho nedovedla život představit... taky jsme řešili, kde bude spávat, první den jsme ho pěkně uložili do pelíšku,ale v noci už byl v posteli, kde spí dodnes... a musím říct, že ho kolikrát v noci hledám, kde je,když odejde spát jinde...najednou v tu chvíli cítím prázdnotu...
Angiiii
Tak to mi se zase stává, že první věc, kterou udělám, když se trošku proberu je, že nadzvihnu peřinu a mrknu, jestli je přikrytý, což on hned uslyší šustění a když je třeba dole v nohách, tak hned frrrrnk pod peřinku A zase není tak velký, aby mi v té posteli překážel, že bych se nevyspala. To chlap v ní překáží víc, minule u mě přespal kámoš a to byla hrůza, málem jsem padala z vééélikééé postele a říkala si "zlatý pes" Njn, naštěstí se každý chlap tak neroztahuje
my máme maďarskýho ohaře (takový telátko větší) a ten s námi spí taky v posteli a pěkně se roztahuje já se radši uskrovním jen ,aby se pes vyspinkal jde od něj krásný teplíčko ,lepší než deka. Má svůj pelíšek ,ale nenařizuji mu kde má spát spí i v pokojíčku na posteli nebo u nás pendluje si takhle podle nálady a spravedlivě všechny členy podělí o svou přítomnost. beru ho taky jako rovnoprávného člena rodiny a zbožňuji ho nadevše, je to ,ale pěkně rozmazlenej pejsánek .Spíš se děsím až si poříím další mimčo co na to pes
zasláno 7. 1. 2009 13:46:33
citovat upozornit
adriene
A v posteli teda spí občas také...
To je krásný. Vejdete se??? A chrápe? Náš pes normálně chrápal!! To bylo děsně legrační. A cukal sebou ze spaní, podotýkám - nasučili jsme ho spát na zádech... A pak když si šel zdřímnout, jink si nelehl ani odpoledne. Byl to legrační pohled. Hlavně pro návštěvy....co nechápaly, že PES je člen rodiny. A šéf. Tedy u nás.
No jasně, že se vejdem... ve dvojlůžku bezpečně. On na jedné půlce na své dece a já na druhé )
Už má i své hodiny na spaní, v 7 večer do mě strká, abych mu šla otevřít do ložnice. Když otevřu, rovnou si to peláší na svou půlku, kde jak ulehne, zavře oči a dělá, že tam vůbec není. Je až neuvěřitelné, jak jsou ty zvířata inteligentní a neuvěřitelně vděční, když si člověka oblíbí.
Jinak Ti gratuluju a přeju Ti, aby jsi všechno špatné, co jsi psala v Příběhu, zůstalo za Tebou a už bylo jen vše dobré!!!!!!!!!!!!!!!
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.