Spal s naší společnou známou

Reaguji na josephine: takovej chlap nestojí ani za jednu slzu, určitě si najdeš hodnějšího chlapa, kterej tě bude mít opravdu rád a bude si tě vážit. Chce to jen čas, vzchodpit se, sebrat všechnu sílu co máš, uvidíš časem bude líp.

Reaguji na Papagai:
Chtěli jsme se vzít - plánovali jsme společný život a neuvěříte - ten člověk mi denně po celou dobu pořád říkal "miluji tě". Při usínání mne držel za ruku, o procházkách ani nemluvě. Mluvil mi do oblečení, líčení, ale také je velmi žárlivý - nesměla jsem se podívat na jiného. Což jsem radši nedělala. Jednou mi volal jeden známý a on mu klidně zavolal zpět a řekl mu, aby mne už neobtěžoval. Chudák dotyčný nevěděl co říct...Teď vidím, s kým vlastně žiju, ale nechápu to. Prostě to nepochopím do nejdelší smrti.

jo jasně, odpusť mu, určitě si to zaslouží, když o tom uvažuješ fakt někdy mozkový pochody některých ženských opravdu nechápu. pokud by mi toto někdo udělal, bych mu zkopala pr..del do špičky a v životě bych si o něj ani kolo neopřela a myslím, že radu z netu bych teda k tomu nepotřebovala

Ale to jak se chová, o tom, že tě doopravdy miluje nesvědčí. Důležité jsou činy a né že tě drží za ruku a říká sladká slova.
Navíc žárlivec, pfffff... Pán může všechno a ty nic, co?
Co bude příště? Přitáhne domů někoho do trojky?

Najdi si nějakou lepší zábavu na sobotní odpoledne než psát slohy na netu, ale docela čtivé, trochu patetické

Reaguji na ThinkTwice:
Já Tě chápu a asi bych napsala to samé komukoli jinému také. Ale srdce na dlani, emoce, láska a důvěra jsou pocity a city, které jsou v každém spíš zakořeněny než nenávist a ubližování. Ve mě se perou všechny možné pocity. Hořkost, lítost, zbytek lásky, vzpomínky, strach i prázdnota. Když jsem byla s ním doma, staral se o mě jako o malou holčičku. Ale on je opravdu časovaná bomba - také jsem mu řekla, že udělal kolem sebe lidi akorát nešťastný...A to mám chuť to sdělit i té dámě. Ale ta byla jen nástroj, nic víc.

Reaguji na Natalya:
Promiň, nenutím Tě to číst. Prostě se to stalo a je mi hrozně. A navíc jsem sama a chtěla jsem psychicky pomoci.

Reaguji na josephine:
Zdáš se jako inteligentní holka, nezahazuj se s někým takovým. Vem rozum do hrsti a vyřeš to. Začít znovu se dá vždycky.

Reaguji na Wild Paula:
Pokusím se, slibuji ! Teď nechci chlapa ani vidět, jsem fakt zklamaná - navíc mám hodně náročné povolání, chci mít klid a musím mít čistou hlavu.
Mám u něj všechny své věci a musím jet na druhý konec čr a v žádném případě se s ním nechci setkat. Nemůžu a fakt nechci.

Dej tomu čas, třeba to neukončíš hned, ale važ si sama sebe a řekni si, jestli si tohle doopravdy zasloužíš a je tě takový chlap hoden.

Reaguji na Wild Paula:
Děkuju moc - ani nevíš, jak pár slabik pomůže a trošku uleví. Jsi hodná.

Reaguji na josephine:
Každá si to někdy zažije, někdy je to horší, jindy snažší, ale to co dělá ten tvůj je opravdu prasárna. Není to normální a ostatní (aspoň většina) to nedělají.
Nemysli na něj, ale hlavně na sebe, on ti totiž v životě nikdo jiný nepomůže, věř mi

Reaguji na josephine: Víš, jedna nevěra se odpustit dá a člověk jí může nějak překousnout. Ale ve vašem případě už je toho za 6 let nějak moc a tím, že bys mu to zase odpustila, by si dovoloval dál a dál, protože by věděl, že to u tebe projde. Už tak mi přijde, že jsi vůči němu měla svatou trpělivost a místo, aby si uvědomil, že dělal chyby a začal si tě vážit, tak pokračoval dál a snad i hůř. Vím, že se na dálko těžko soudí, ale mám pocit, že to je ten typ chlapa, co si pořád potřebuje dokazovat, že je o něj zájem (např. na tom netu). A s těma se fakt žije těžko.

to se nedivím, to by zamávalo s každým, to se nemusíš omlouvat. Co radit nevím, těžko se po netu posuzuje, ale já už bych to asi ukončila. Být to jednorázová nevěra, tak fajn, asi bych se s tím časem vyrovnala... ale protože už se to opakuje, tak už bych to asi utnula.

je to hnus, člověk nemůže věřit pomalu nikomu

No, ať se rozhodneš jakkoliv, tak posílám hodně síly A věř nebo ne, ale bude líp. On to čas všechno hezky vyléčí.

Reaguji na ThinkTwice:

Ten tvůj chlap má z tebe akorát srandu. Není v pořádku, protože na jednu stranu žárlivost (pravidla) a na druhou stranu porušování techto pravidel (jím samotným) svědčí asi jen o tom, není normální. Má v hlavě zřejmě absolutní ******, o čemž svědčí i chorobná žárlivost. Naprosto nechápu, jak můžeš vůbec uvažovat o tom, že bys mu odpustila. Jedna věc je, co udělal (dělá), druhá věc to, s jakou chutí to popisuje tobě. Je to asi stejný případ, jako když tě někdo urazí - omylem, nebo schválně? Mnohem neodpustitelnější je fakt, když víš, že tě někdo CHTĚL urazit. Vždyť většina ženských určitě chápe, že když si koupí kabelku u vietnamců, nemůže čekat, že jí vydrží 20let. Proč si ale spousta ženských tohle nedokáže spočítat u chlapa, kterej se už po chvíli ukáže jako totální šunt?