Sobecký přítel

Zkouší co si může dovolit. Bych mu suvereně řekla, že jestli on chce mít jen svojí zábavu, tak ty že budeš mít taky svou a že on už tvoje zábava delší dobu rozhodně není. Udělej si dámskou jízdu a kašli na to. Nemám ráda akční typy nebo chlapy, které musíš do něčeho nutit ty apod. to je vztah o ničem...

Mám ješitnýho sobce, kterej má na prvním místě sebe.. Když mě "lovil", byl okouzlující, zvedla mi sebevědomí... jsme prý první ženská, který si vážní a je nejspokojenější, co kdy byl... Jsem moc ráda, jenže jaksi si u toho zapomíná všímat, jak jsme spokojená já, nějako to vypustil... Nikdy ho žádná předem mnou neučila, aby byl pozornej, všímavej a já na to od chlapů vždycky byla zvyklá a přijde mě to normánlí, když jsem u muže na prvním místě, chybím mu, je pozornej, všímavej... není takovej a já strádám. Přesto to nechci vzdávat. Říkám si, že když to po něm nikdy žádná nechtěla, tak neví co a jak. A on říká, že ví, že já to potřebuju dávat najevo jinak, víc, ale nic moc pro to nedělá...

My ženský přeci potřebujem věci sdílet a pomáhá nám, když je na tom někdo stejně jako my.... Tak to neodsuzujte, že se jim nedaří rozhodnout odejít. Ony k tomu dřív nebo pozdjěi dojdou a právě tady na to sbírají odvahu...Právě tím sdílením. Jestli vás to některé rozčiluje, není důvod přeci přispívat.. Každej si na to musí přijít sám a až nazraje čas a pochopí, pak je teprve ta správná chvíle, když si na to přijde.... Hodně štěstí a odhodlání přeju! Taky ho budu potřebovat

proto na to pivo chodíme spolu ..

Dorro, a nemáš toho mojeho? Nejdřív jsem byla taky okouzlená tím, jak mi pořád lichotí a říká, jak je spokojený a šťastný... později jsem si uvědomila, že ale sakra mele jenom o sobě. Že je teda fajn, že ON je spokojený a šťastný, ale že se jaksi zapomněl zajímat o to, jestli i já jsem spokojená a šťastná. Ruku v ruce s tím šlo další negentlemanské chování, které jsem byla zpočáku ochotná tolerovat, i když jsem na to dřív nebyla zvyklá - nepouštění do dveří, nepomáhání s taškami, placení vždy napůl. Když mi to došlo, tak jsem se udělala trochu víc vzácná. Myslím že pravý chlap by přidal na pozornosti. Tenhle mi řekl, že jsem příliš nezávislá a rozešel se se mnou Vlastně jsem měla radost, jak pěkně to dopadlo.

Tak... docela mě udivuje, že sis vybrala můj skoro rok a půl starý příspěvek, byly zde mnohem tvrdší. Navíc, mě to nerozčiluje ani nepohoršuje, dokonce ani nemyslím, že bych byla nějak tvrdá či kritická, také jsem v následujícím příspěvku napsala, že chápu, když ty věci potřebují sdílet. Ba dokonce jsem jim ani neradila, aby od partnerů odešly, takové rozhodnutí nepřichází ze dne na den a musí uzrát, pak už stačí jen pověstná poslední kapka (a jedna z nich to nakonec právě takhle rozsekla). Doporučila jsem holkám jen to, aby zkoumaly svoje motivace, co a proč je drží u takových chlapů. Ono mít problémový vztah, to není o těch druhých, ale vždycky jen o nás, našich slabostech, touhách, potřebách a nutkáních.

Někdo to sem psal, jak je bláznivě šťastný, když se jednou za čas stane, že ten protivný a sobecký partner je chvilku milý a okouzlující. Jaká zvláštní potřeba je najednou tak silně uspokojena, že stojí za to čekat na takový okamžik celé týdny? Najít odpověď je první krok ke svobodě, protože je to začátek porozumění vlastní situaci.

Děkuji ti za tohle.

No jo, ne vždycky ty "zaručený zbraně" zaberou Ale ono hrát takovýhle hry furt kvůli vynucení pozornosit, to by tě stejně dřív nebo později omrzelo.. Furt nějaký tanečky, když to tam prostě není. K ničemu nenutit, to zabírá... Buď chcejí, a tak se proto budou chtít snažit něco udělat nebo s nima stejně nehneme...

Říká, že bude šťastnej, když budu já, ale z mýho pohledu pro to nic moc nedělá... je si tak nějak sám pro sebe a já prostě z něj necejtím, že by beze mě nemohl bejt, a to je po půl roce dost smutný...
Právě proto jsem narazila na knížku 5 jazyků lásky, kde se snažím rozluštit, že třeba každej to projevujeme jinak a že mě to projevuje a já to jenom nevidím, protože já sama to potřebuju od něj projevovat jinak... Nikdy toho po něm žádná nechtěla tolik, co já, neumí to, co je pro mě standard: zvednout se z gauče, chytnout za ruku, vlepit během dne pusu, poplácat, říct, jak mě to sluší... Ale učí se, to je bomba Samotnýmu se mu to líbí a já kvetu, když to bere na vědomí, cejtím se milovaná.... Už mě sám bere za ruku... Ale jde to pomaličku... Furt je na prvním místě ON, ne MY. Přizpůsobujeme se oba, zžíváme se a formujeme se navzájem, protože bejt spolu chcem... Já s eučím od něj ubrat a odpočívat a on ode mě přidat Snad to zvládnem...

Promiň, jela jsem od začátku tématu..

Přesně, souhlasím. A ta úleva, když ta poslední kapka přijde, co? Ale ta cesta k tomu bejvá fakt trnitá... A jinej nezaujatej pohled je fajn vidět a kouknout se na to z jiný stránky.. Kolikrát to člověka nakopne, když to může sdílet a pozná jiný názory.

Rozumově vzato je to samozřejmě nesmysl a nemá cenu na takový okamžik tak dlouho čekat. Jenže když ho miluješ a sama nedokážeš vysvětlit proč, rozumově to práv ě v tý chvíli nevnímáš Chceš, aby těchhle okamžiků bylo víc a věříš, že když to umí, bude to dělat časteji a zlepší se to... naděje holt umírá poslední, no..

Reaguji na Dorra: ..jako bys mi mluvila z duše... a já myslela,že jsem snad jediná na světě, která je schopná v něčem takovémhle setrvávat....

Také by mě zajímalo jak to dopadlo s Flooower...moc jsem jí fandila. Tak nějak jsem doufala,že ten svůj boj zvládne i za ty z nás, kterým se to ještě nepovedlo. Jinak musím říct, že já do doby před 4rokama jsem byla naprosto sebejistá žena, která věděla co chce a za čím si jde. Měla jsem milujícího manžela (7let) a předtím milujícího přítele (7let), v obou vztazích jsem netrpěla nedostatkem zájmu, pozornosti, nebo lásky...důvody rozchodu a rozvodu uvádět nebudu, bylo by to na jiném téma. Kdyby mi někdo tenkrát řekl,že jednou veškerá má sebejistota bude tatam, asi bych se mu vysmála. Bohužel pak mi stačilo potkat muže, který to se mnou prostě "uměl". Fungovaly na mě,a bohužel stále tak nějak fungují, určité manipulativní mechanismy a najednou je ze mě žena, která se (z mého pohledu) ponižuje, doprošuje o trochu času, zájmu a lásky (teď bohužel i snad toho sexu). Přitom ten druhý není žádný krasavec, má jen dluhy, peníze a majetek žádný...prostě žádné viditelné a pro jiné ženy často podstatné devizy. Přesto to s ním táhnu už 4rokem a sama nejsem sto pochopit, proč s ním jsem, když ta pozitiva absolutně nevyváží ta negativa. Přála bych si, aby mě osvítila nějaká nadpozemská síla, která mi od něj pomůže, protože já sama to nezvládám...a to se o rozchod pokouším skoro každý týden. Jen připomínám, že spolu pracujeme v jedné firmě... Chci tím říct, že ten kdo si to nezažil, tak to nikdy nemůže pochopit...stejně tak jako já jsem nebyla něco podobného schopná pochopit před touto mojí zkušeností. Flooower měla to štěstí, že byla mladinká a měla celý život před sebou. Mně je už 34let a měla bych myslet na zakládání rodiny a ne tady ztrácet čas s někým, kdo si to absolutně nezaslouží.

Reaguji na Luciferka6662: Moc Ti přeju, abys v sobě našla sílu a udělala to, co sama chceš. Jsi moc krásná a je škoda, abys byla nešťastná a ztrácela čas s mužem, který Ti nesahá ani po kotníky.

Jsi krásná ženská, tak seber rozum do hrsti a vycouvej z takového vztahu.

Ve Tvém věku s ním jen ztrácíš čas. Jako partner je do budoucna neperspektivní.

Asi to bude závislost, zvyk...

Je to jen na Tobě. Stačí se odhodlat a vydržet.

Zvláště v Tvém případě to vůbec nechápu, chlapi by Ti měli ležet u nohou.

To bys měla mít na paměti! Přeji hodně sil.

Reaguji na Adka: Moc se omlouvám, jsem na Omlázku teprve krátce, tak ještě nevím, jak se uvádí, když chci reagovat na dva příspěvky, nebo jak se "dělá" citace.... Každopádně chci poděkovat Adce i LaArdille,že se mnou soucítí a vůbec za jejich podporu. Vše si velice dobře uvědomuji, v hlavě to mám srovnané, ale nějak to nedokážu sesynchronizovat se svým srdcem..nebo city, nebo co to vlastně je. Chodila jsem už k psycholožce, snažila se dělat vše možné, abych se dokázala odpoutat, vč. schůzek s jinými muži, ale marně. Zajímám se i o ty duchovní věci a naposledy mi bylo řečeno u osvědčené p.astroložky,že to budu mít velmi těžké, protože jsme s tímto partnerem karmicky propojeni, máme mnoho karmických uzlů v našich životech. Ale pro ty, kteří na tyhle věci moc nevěří, to berte s rezervou....

Reaguji na Luciferka6662:
Taky souhlasím s holkama, zrovna v tvém případě je to velká škoda, jsi moc krásná. Ten chlap moc dobře ví, že tě má v hrsti.