Sobecký přítel

Manžel to dělal taky. Přesně: přijdu do 21h, jsem unavenej, pak dorazil ve 3 ráno. Nikdy nechápal, proč sem naštvaná. Od tý doby, kdy jsme se kvůli tomu několikrát rafli, máme formulku. Kdykoli jde ven, tak řekne: čekej mě v 5 ráno a poblitýho. Překvapivě to u mě funguje, jsem pak v klidu

Reaguji na Wild Paula:
A ty jsi nikdy neměla o přítele strach? Nenapadlo tě nikdy, když jsi doma čekala, dvě hodiny po jeho plánovaném příchodu sama, jestli se mu nemohlo něco stát?

Jelikož si nic neslibujem, nemám na něj proč čekat. Když jde s klukama na "dýl" jdu normálně spát, pokud se mi chce, napíšu mu, že jdu spát aby mi třeba pak nevolal jako poprvé, kdy mi 4x za noc volal, že "už jde". Tenkrát jsem mu řekla, že už spím a že se mi nemusí hlásit, ať se baví. Prostě to tak funguje.

Strach, o co? Mám doma velkýho rozumnýho chlapa, o co bych se měla bát?

Reaguji na Patty:
Taky názor
Jenže já vím, že mám mobil na stole položenej před sebou, kdyby mu volal třeba nějakej zákazník, takže vím na 100%, že to není o tom že neslyší...
Kdyby to nebylo pokaždé, tak to neřeším, ale vzhledm k tomu, že je to VŽDYCKY, tak mi to dost vadí.

tak kdyby to bylo každý týden, tak by mi to taky vadilo, už jen z toho hlediska, že nemám ráda opilý lidi... ale jednou za čas, to fakt neřeším.... já jsem taky taková, že řeknu, hele v jednu jsem doma, ale pak se to tam rozjede a pařím klidně do rána.... a to že bych měla někomu poslat sms? tak na to si fakt nevzpomenu....

Hele a není mu třeba trapně před kamarádama? Že nechce před nima být za podpantofláka a tak dělá machra a má takové ty silácké řeči: jéžiš, to je "stará", zase plaší, kde jsem...

Jako jestli se za to třeba nestydí?

I když to je asi blbost....

Reaguji na Wild Paula:
Upřímně, on opravdu neví, co dělá, když je ožralej, takže možná proto tolik vyšiluju. Jednou mě v alkoholém opojení málem podvedl (výmluva byla "byl jsem fakt na šrot") , po druhé sotva přišel po svých, s utrženým páskem a ani nevěděl, kde přesně byl po tom, co odešel z první hospody....Nehledě na to, že přišel v 3 ráno a v 7 už vesele sedal do auta a jel do práce

Reaguji na Étoile: Tohle přesně chci slyšet, pak budu taky v klid. Jenže on to nechápe

Tak promiň, ale to je dobytek, tohle se mi nikdy nestalo. Pokud nemá sám míru, tak si leda přivaž na vodítko, pokud se sám nebude chtít změnit, tak smůla.

Já bych od něj utíkala na hony daleko. Čeho se dočkáš příště...?a dokážeš si s takovým člověkem představit celý život natož rodinu? Radši ruce pryč...

Já bych ho nechala být, jak říká Reaguji na Wild Paula: , jste oba svobodný lidi a musíte si taky od sebe odpočinout s mým novým přítelem to neřeším, jde na pivo a je mi jedno kdy se vrátí a já to samý. Nikdy nevíš jak se zábava rozjede, já taky občas dojdu domů až k ránu a slyšet po příchodu přítele jak na mě ječí, tak asi se otočím a jdu do nonstopu a to samé cítí chlap, že je pod tlakem. U mýho bývalýho mi právě vadilo to, že řekl, že jde na jedno a vrátí se do desíti, tak jsem mu vysvětlovala neustále, at mi to neříká, když ví, že to tak není, stačí říct, že jde do hospody. Já to hlavně měla tak 3 do týdne, takže už jsem byla spíš na něj alergická a myslela si, že je alkoholik i když mi vysvětloval, že si potřebuje vyčistit hlavu. Což už mi příjde opravdu dost. Ale tvůj přítel ti jasně řekne kdy jde na pivo a kdy se vrátí a opravdu pár hodin bych neřešila. Nauč se být sama a dělat si své věci, něčím se zaměstnat a nečekat na něj.

Naprosto souhlasím. Ale pokud tě v takovém stavu "skoro" podvedl, tak se nedivím, že mu nevěříš. Pokud se nezmění, dala bych od něj ruce pryč...

To mám doma taky. Oznámí mi hospodu 2 hodiny předem nebo dokonce vůbec, zkazí tím všechny plány, tvrdí, že bude doma maximálně v půl desáté protože je "strašlivě, ale opravdu strašlivě unavený", ALE je doma v půl jedné. Já se zatím třepu jako ratlík. Vyřešila jsem to jednoduše: dala jsem mu vybrat: buď se začne chovat normálně, bude dodržovat, co slíbí a dá vědět, že někam jde nebo se seberu a už mě neuvidí, protože mi nevadí, že si vyrazí, ale vadí mi, jak nezodpovědně se u toho pak chová. A ejhle, hned bylo vymalováno, teď už se hlásí, když má zpoždění a vše oznamuje s dostatečným předstihem

Reaguji na Anaela:
On mi to sice jasně řekně, ale taky mi to řekne dost pozdě na to, abych si stihla něco zařídit, abych nemusela sedět sama doma. Já se umím zabavit, ale potřebuju k tomu taky nějaký "časový prostor", ve kterém se stihnu s někým domluvit nebo vymyslet, co budu dělat.
Já když někam jdu, tak mu to říkám alespoň 1 den dopředu, aby si něco naplánoval, takže nevidím problém v opačném případě. I když, včera mi řekl, že to nejde nijak domluvit, že je to spontánní a že se taky musí podřídit klukům (těm ovšem všechno naplánují jejich přítelkyně nebo manželky, proto musí jít buď dneska a nebo smůla).
Já jsem na tohle taková citlivka, ale když má člověk špatnej den v práci a pak se ani nemá komu vypovídat, tak ho moc ten život netěší...

Reaguji na marbee:
Tak tohle jsem zkoušela taky a bylo mi to k ničemu, dělá to pořád. Asi ví, že jsem tak měkká a vždycky mu to odpustím. Hlavně má za sebou obrovskou oporu - a to svoje kamarády. Včera mi dokonce jeden jeho kamarád, co s ním byl v hospodě, volal, ať jsem v klidu, že jsou přece spolu, že nemám důvod bejt naštvaná, protože se nic nestalo...Dopijeme a vyrážíme, maximálně za 45 minut je doma...a ejhle, drahoušek přijel za hodinu a 45 minut....Přišlo mi to dětinský a trapný. Já za sebe taky nenechávám volat kamarádky. Ovšem přítel mi řekl, že by mu to nevadilo, na tom přece není nic divnýho a podezřelýho. Kdyby mu bylo 15 let, tak budiž, ale je skoro 30 let...

Tak tohle už je moc, buď ho stíháš, že už se tě i bojí a musí prosit kamarády, což není zrovna hezká vizitka pro tebe v té jeho partě. A nebo je to nevyspělé dítě, které ani nikdy nedospěje, co s takovým.
Zkusila bych to, že by mi bylo jedno kam chodí a kdy se vrátí, možná začně přemýšlet, co dělá špatně, že je ti to jedno. Občas buď nedostupná, přespi u kamarádky, ať neví kde jsi. Udělej si program aniž by jsi mu říkala dopředu. Proč jako mu máš plány oznamovat dříve, aby jsi on mohl něco naplánovat, když on to sám nedělá, ať vidí jaký je. A trochu bych se od něj odpoutala a nebrala ten vztah jako středem vesmíru. Láska je jen něco na víc, aby ten život byl krásný, ale nesmí se stát láska tvým životem...

A mimochodem jsi jeho přítelkyně a né jeho matka. Tak ho tolik nehlídej, dem mu volnost, ať si užívá svůj život a ty si užívej ten svůj a né, aby ti jak dítě musel oznamovat, že do desíti bude doma a jako jeho matka mu hned voláš kde je, když se zdrží. Jakmile mu tohle přestaneš dělat a budeš si dělat své věci, tak on se k tobě bude rád vracet. A možná mu nedáváš vůbec volnost a jeho jediná volnost je právě ta jeho hospoda a aby měl doma klid, řekne, že příjde do devíti i když moc dobře ví, že to tak nebude.