Cituji PardGalen: Pokud znáš jeho obličej, tak by jsi ho i mohla najít
Cituji PardGalen: Něco o démonech, upírech, létajících botách, hořícím meči, Williamu Blakeovi a díře v zubu.
Ještěže nechceš výklad.
Cituji PardGalen: Pokud znáš jeho obličej, tak by jsi ho i mohla najít
To, že ho znám, nemusí nutně znamenat někoho z žijících a ani to nemusí být člověk. Prostě symbol učitele? Nebo nefím?
Hašlerko, každopádně moc díky, mnoho věcí jsi mi pomohla ujasnit, ani nevíš jak jsi mi pomohla. Ještě nad tím vším popřemýšlím nad kartami, třeba mě něco ještě napadne.
hašlerka
No jestli tě něco napadá, tak klidně do toho, rád se poučím.
Teď jsem si vzpomněl na pár snů. Jsou to nejhorší co se mi někdy zdají. Sny o zaměstnání. Se mi několikrát zdálo, že jsem tam udělal průšvih a prásk, druhý den sem udělal ten průšvih. Příšerné.
lollo
To nemusí, ale může. Nebo snad nevypadal jako člověk? Byl jeho obličej něčím výrazný? Mně osobně se třeba obličeje nezdají vůbec, proto mi to přijde takové zvláštní, ale to bude asi spíš mnou.
PardGalen
Mnojo, mně se taky obličeje moc nevybavují, tenhle ale jo. Je to divný. No měl podivný sestřih vousů a takové ostře řezané rysy. A celkově by se mu člověk radši vyhnul, šel z něj trochu strach. Ale přesto z něj vyzařovalo něco moudrého. No asi jako se bojíš ve škole učitele, přesto tě něco má naučit. Nebo aspoň tak si to vysvětluji po konzultaci s Hašlerkou
Ještě tam byli jiní lidé, ale nějak jsem je neregistrovala. Jen vím, že jsem byla varována, abych k němu radši nechodila. A předtím tam byla nějaká scéna s useklými hlavami. A vím, že to měl na svědomí ten podivný chlápek. Ale přesto jsem z toho snu měla dobrý pocit, vůbec jsem se tam nebála.
Možná tím, že jsem i přes varování došla k němu a k tomu stolu, tak jsem byla vlastně i odměněna tím jídlem. Fakt nevím. Jinak můj pocit z toho člověka byl smíšený. Jako že jsem věděla, že ten člověk ví strašně moc, ale je také nebezpečný a s nikým se nemaže. Takže respekt jsem měla, ale zároveň obrovská zvědavost ho poznat, přestože jsem měla pocit, že ho nevidím poprvé.
Cituji PardGalen: Se mi několikrát zdálo, že jsem tam udělal průšvih a prásk, druhý den sem udělal ten průšvih. Příšerné
To vypadá, že jsi nějaký malér už cítil v kostech. A možná jsi ho i udělat chtěl, pokud to tedy byl ten samý druh průšvihu jako ve senu.
Jo a vlastně mám pocit, když to tak probírám, že to jídlo nebylo určené mně, ale byla to nějaká hostina, jen mi bylo dovoleno to vidět. Proto asi ten výtah, když už jsem našla výtah, bylo mi ukázáno, co můžu mít, když budu chtít. Ale ještě si holt nepochutnám
Cituji lollo: každopádně moc díky,
Není zač... Jinak - řekla bych, že to poznání, které symbolizuje tenhle chlapík, může být i nebezpečné, ale Tebe to prostě láká.
Cituji lollo: to jídlo nebylo určené mně, ale byla to nějaká hostina, jen mi bylo dovoleno to vidět. Proto asi ten výtah, když už jsem našla výtah, bylo mi ukázáno, co můžu mít, když budu chtít. Ale ještě si holt nepochutnám
No vidíš, jak si na to krásně sama přišla!
hašlerka
Mnojo, ale jen díky tobě. Já prostě někdy potřebuju nakopnout, jinak jsem vedle jak ta jedle
A ty vůně jsou opravdu asi upozornění, abych se nekoukala očima. No super, mám radost z toho vyložení.
lollo
Naštěstí nemám ostře řezané rysy, aspoň myslím.
hašlerka
V tom snu to nebylo konkretizováno, prostě jenom vím, že se něco stalo, co to bylo jsem se dozvěděl až když se to skutečně stalo. Jsem se tomu musel pak smát. Holt mám být chytřejší.
Prosím, jestli Vás napadne nějaká symbolika: Sny se mi moc nezdají, když už se mi zdají, tak si je vždycky dokonale pamatuju a v podstatě je nijak nerozebírám, nemyslím na ně. Před pár dny se mi zdálo něco, na co nemůžu zapomenout. Šla jsem na nějakou vysokou horu, bylo příšerné počasí, v náručí jsem nesla asi dvouletou holčičku, v tom snu jsem věděla, že je to moje dítě (pozn. děti nemám). Úplně na vrcholu byla stará chatrč, byla tam spousta jídla, teplo. Já si sedla, něco pojedla, zahřála děcko a pak jsem se vracela zpátky. V půli cesty ve mě ale hrklo, najednou šílený strach, uvědomila jsem si, že jsem nahoře nechala tu holčičku. Chtěla jsem se vrátit, ale už jsem nemohla, podlamovaly se mi kolena, křičela jsem o pomoc, ale nikdo nikde nebyl. V té chvíli jsem se probudila, měla jsem v podstatě radost, že to byl jen sen, ale na tvář té holčičky nemůžu zapomenout, vidím ji pokaždé když chci večer usnout a občas si na ni vzpomenu během dne...
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.