Smíšené pocity před augmentací

Reaguji na Nikkys:
vůbec se neboj.... ta bolest se dá zvládnout bez problému, zvlášť, když seš v klidu, bolí to dost třeba při vstávání a je pravda, že přítel mě zvledal z postele, abych nemusela zatínat svaly, ale opravdu se to dá měla jsem navařeno, ale protože máme vestavěnou mikrovlnku, tak jsem si všechno pěkně z talířů dávala první den do kastrůlku, abych to nejedla studené Těch pár prvních dnů stejně tak uteče, že si pak řekneš proč si vůbec měla strach a že to nebylo vůbec tak strašný.
A co se týče narkózy. Já pod ní byla poprvé v životě, nikdy jsem na žádné operaci nebyla a bylo to v pohodě. Došla jsem na sál, lehla si, anesteziolog řekl něco sestřičce, ještě jsem otočila hlavu a usmála se na ní a už nic nevim Najednou jsem se vzbudila a měla prsa.
Vůbec se nestresuj, bude to dobrý

Reaguji na Nikkys: těch pár dnů vydržíš, po vytažení drenů se hodně uleví, nečti už nic negativního ale zkus se na to prostě těšit, když už jsi rozhodnutá tak už nic neřeš, já můžu napsat, že o prsou téměř nevím, jako by byly moje vlastní.

Hezky řečeno. Mě vždycky překvapí jak je ta narkóza rychlá. Žádný postupný usínání.

Reaguji na Sára2: Souhlasím s tou psych. vyrovnaností. Já si myslím, že je spousta žen, kt. si nechá prsa udělat a pak čeká na zázrak. Že se jí změní celý život (bude štaštnější, najde si dobrou práci, partnera apod.). Jenže takhle to nefunguje. Jsou to jen prsa.
Viz dokument Ženy pro měny.

Plně se ztotožňuji s názorem, že nesouhlasím s tím, že "prsa na celý život a už nikdy bez silikonů".... Nevíte, co Vás v životě čeká! Šla jsem na operaci vyrovnaná, s pocitem, že vše bude OK... Promýšlela jsem to roky dopředu. Hned, jak jsem se po narkóze vzbudila, mi ale šestý smysl napovídal, že to bude velkej ******, tělo už to asi nějak "vycítilo", nevím... I když jsem psychicky zdatný člověk a v životě už jsem musela řešit mnohé, tak hnusné komplikace, průběh toho všeho a "výsledek" se mnou nakonec dost zamávaly. Nicméně dnes jsem ráda za prsa, jaká mám a taky, že implantáty už nemám. Dobře si to rozmyslete. Výběr operatéra je důležitý, a buďte rády, že Vy už máte možnost si tu přečíst i o těch negativech. Ještě před pár měsíci tu tak velká "sbírka zážitků" nebyla, protože kdyby jo a já jí našla, tak nechám propadnout zálohu a nikam nejdu, přísahám.

Reaguji na anngelina:
promiň, ale nechce se mi moc věřit, že kdybys tady četla negativa, tak by sis to rozmyslela.... teda pokud by ty negativa nebyla mířena přímo na tvého operatéra, to už by bylo něco jiného. Každopádně o komplikacím, které mohou nastat víme všechny a to z papírů, která nám klinika dává abychom je podepsaly...

Reaguji na Helizabeth: helizabeth, bohuzel těch komplikací může být mnohem víc, než je uvedeno v papírech, kt.podepisuješ před operací. to ti ale žádny doktor neřekne...pro většinu doktorů je to jen a jen biznis, nic jiného.myslet si opak je zcela naivní. přeji ti tvoje nadšení a euforii, ale pravdou je, že si ještě moc krátce po operaci, tak i s tim jásaním opatrně,týden po operaci bych byla hodně opatrná s tvrzením, že je vše ok. ja jsem zrovna po operaci na stejné klinice jako ty a dopadlo to katastrofálně-vinou doktora. nenadávám, protože klinika se zachovala výborně( a hlavně doktor, o kterém se tady dočteš spíš negativní reference o jeho aroganci, atd,atd.) a dá se říct, že se k problému postavili čelem, ale...co ja s tím jako pacientka, musím na reoperaci s velmi nejistým výsledkem...

Reaguji na rianus:
já ti naprosto rozumím..... před operací jsem si také četla diskuze a všelijaká negativa. Neříkám, že se ještě něco nemůže změnit, určitě ano, ale nad tím přemýšlet teď rozhodně nehodlám a opravdu nebudu. Asi bys teď i měla napsat jméno svého doktora, aby holky věděly. A mnohem více komplikací? To mi teda pověz. Na dokumentu, který jsem podepsala jich byla opravdu hodně a co jsem se i tady dočetla, tak žádná z holek neměla nic jiného co by bylo komplikací "na víc". Každopádně tady nejsem kvůli tomu, abych se tu s někým dohadovala, to opravdu ne.
Mně šlo především o to, abysme tu někoho neodrazovaly a nestresovaly den před operací, žádná z nás by to nechtěla. A víme, že psychika toho udělá dost.

K těm vedlejším účinkům - před 4 lety mě operovali štítnou žlázu a to z důvodu autoimunitního onemocnění BG choroby (problémy se štítkou začaly asi po 3 letech co jsem měla implantáty, když jsem všude hlásila, že mám implantáty a jestli to nemůže souviset se vznikem právě autoimunitní choroby tak to nikoho nezajímalo, říkali, že s tím nemají zkušenosti a ani to nikdo, nikde nezaznamenal, když jsem pak u knížečky co byla k implantátům četla cituji "souvislost se vznikem autoimunitních chorob nebyla u implantátu potvrzena" tak se nedivím, že nebyla, když to nikdo nezkoumá, tak jak u HA tak u tohoto lékaři podle mě banalizují tyhle možné vedlejší účinky. Mě osobně tohle ale vrtalo hodně hlavou, jestli jsem si nazavařila právě implantáty, ikdyž jinak bylo vše bez komplikací.......

Rianus~a co máš za komplikace?

Reaguji na Nikkys: jak píšeš, že už to tady nebudeš číst, tak je to taky řešení, chvíli nečíst...mě těsně před operací taky dost stresovalo číst o komplikacích a Pros mi řekl, že na ně nemám ani myslet a přivolávat si je a tak se o to snažím. Jsem dva dny po...a taky mi není milý číst co se může stát, jenže necítím žádný pocit, že bych do toho podruhé nešla, jsem ráda,že jsem to udělala, chtěla jsem to spoustu let než jsem se odhodlala, jen se moc těším až budu mít tak 2 týdny za sebou a zvednu se sama v pohodě z postele, to je na tom asi nejhorší, to zvedání, jinak ani moc neležím a doktor mi řekl, že můžu chodit, sedět, jak budu chtít, jen nesmím nic zvedat a tak, bolest se dá snést, není to příjemné, ale jsou horší věci, tak se spíš začni těšit a mysli pozitivně Držím pěsti!

přesně tak....všem který to maj v pohodě gratuluju. a jak bylo řečeno výše, po tejdnu to těžko někdo posoudí my co už to řešíme sto let víme svoje. mě nikdo na ty komplikace který mi způsobil doktor neupozornil.

jsem na tom stejně jako ty. jenže já musim dokonce už potřetí, protože podruhý se to taky "nepovedlo". doktor se k tomu může postavit jak chce, nicméně na operaci musim já a všechnu tu hrůzu kolem taky musim vydržet já...

Reaguji na Helizabeth: detaily tady rozebírat nehodlám, o tom, jak říkáš, tato diskuze není. to by se ale jeden nestačil divit, co za hrůzu dokáže špatně udělaný steh a o tom není nikde ani zmínka, že?a pak se to už veze ( to jen jako reakce na ty komplikace nad rámec uvedených v dokumentu)...tato diskuze je ale o tom, že nejaké komplikace se vyskytnout mohou a vyskytují. ja to říkám jako pacient několik měsíců po operaci(necelý rok). je trošku usměvné, když píšes týden po operaci, že je vše v naprostém pořádku, to je trošku zavadějící...beru názor tamary, ta je 2 roky po operaci, dokonce jsem ráda, že tady přispěla, dává mi to nádej, že snad po reoperaci bude vše, jak má být...

Reaguji na Claris3: člověče, když kouknu na tu tvoji fotku, myslím, že je máš přesně takové, jaké jsi chtěla, že? super vypadají fajn!

Reaguji na najking: díky, zatím čekám až se vyklubají tvarově (až spadne otok), ale myslím, že budou dle mých představ, utíká to, že...pořád jsme další a další po operaci a nejdříve se vzájemně podporujeme předem a pak zase potom, o tom je omlázko a to je právě na ty psychické problémy po operaci to nejlepší, ne kamarádka co to nikdy nezažila, ale holky co vědí o čem se píše, protože to znají na vlastní kůži...držím všem pěsti ať je co nejméně komplikací a co nejméně stresu a hodně radosti z toho co jsme si vysnily a těm co mají špatné zkušenosti ať dopadne reoperace a můžou být šťastné....

Reaguji na rianus:
já se vzdávám.. je mi líto, že ti to nedopadlo dobře a doufám, že reoperace dopadne dobře... Ale musím i říct, že mě dost mrzí, když píšeš, že je úsměvné, když napíšu, že je zatím vše v pořádku. Ale dobře, každý jsme nějaký