Silikony ano či ne s odstupem času?

mě také ne

Taky jsem si ty první 3 dny říkala, že už jsem s plastikama skončila. No nic jiného, co bych chtěla podstoupit mě nenapadá, snad až budu starší.

Já jsem si taky říkala, že radši po dětech, ale nakonec jsem šla v 19, čekat až budu mít 30 a budu po dětech a bude ze mě už vysypaná kukuřice se mi nechtělo. No a teď jsem už ta kukuřice a šla jsem znova a další děti ještě plánuju, takže možná ještě jednou půjdu, jestli se ten tvar změní. Určitě bych šla znova, kdybych se měla zas rozhodnout, měla jsem z toho dost mindrák.

Tak bolesti bych se asi až tak nebála ale pořád člověk někde čte, jak musela nějaká modelka na operaci znovu a nebo se naopak pak ani vůbec nedočteme co si s prsama dělají po dětech a tak. Když už třeba pak nejsou tak populární.

Tybláho tak to je fajn, že můžu číst taky názor někoho,kdo je má takhle dlouho a hlavně s nima probělal už kojení a tak dál. No a změnili se ti nějak tvarově po kojení? Všichni mě straší jaký pak budou a tak.

To záleží na tvém vlastním těle. Nikdo ti to neřekne, jen můžeš doufat...

Ahoj,já jsem teda taky čekala až po dvou dětech. Ale kamarádka je má deset let po prvním dítěti a teď kojila rok a půl druhé dítě a to se jí zvětšili opravdu brutálně snad č.6 a co přestala kojit tak jsou opět krásný,kůže se normálně stáhla ,jen jsou trošku menší něž předtím. Kdyby nechtěla větší,tak by na žádnou další operaci zatím vůbec nemusela.
Myslím,že je to taky hodně o psychice,musíš je opravdu chtít a nepochybovat. Samozřejmně,že jsem se bála komplikací,ale né bolesti a hlavně jsem se na ně těšila a tím tu změnu v těle přijmeš snáz. Já to teda alespoň měla takhle.

Holky, já tedy silikony nemám, ale neteř a kamarádka a plno známých ano. Každá je moc spokojená a jsou rády, že se odhodlaly.Stouplo jim sebevědomí, odpadl mindrák. Neteř prohlásila, že by klidně chodila každý půl roku na silikony než měla jednou angínu . Jo a většina jich má pod sval před dětma, tak až časem uvidím, co to s těma vnadama udělá. S výměnou jednou počítají, pokud bude potřeba.

Tvarově jenom minimálně (jenom malinkato poklesly, ale poznala bych to jen já a vypadaly tak víc přirozeně,ono moc přirozeně nevypadá, když velikost DD vůbec nepřevisuje), ale zmenšily se o číslo. Ale v těhotenství ani při kojení se mi velikostně téměř nezvětšily (měla jsem pořád stejnou podprdu,jenom naplněnější) a měla jsem málo mléka a kojila celkově jen 4 měsíce.

jen taková smělá otázka - vy co píšete o té šílené bolesti jste nedostaly léky proti bolesti? snad je logické když se do těla dá cokoliv cizího, tak to prostě nějakou dobu bude bolet...

jinak je to operace jako každá jiná - tzn. může být úspěšná i neúspěšná. ten počet komplikací 1/3 je otázkou. dost často bych řekl, že problém je v ženě, která chce mít dokonale symetrická prsa ačkoliv takové od přírody žádná nemá..a taky bych mohl pokračovat..

Tak to jsem ráda holčiny, že nemusím mít takovej strach jak to pak všechno dopadne. Já se na ně hrozně těším a ani se nějak výrazně nebojím operace nebo bolesti, jen jsem možná potřebovala trochu uklidnit a vědět, jaký je to potom. Díky a až je bude za 14 dní mít tak hned přihodím fotky pro ostatní, které váhají.

Tohle je hodně individuální, pamatuju si na mou první operaci kolene, kdy mi vrtali do kosti a dávali mi tam drát (zlomenina), to byla pak 14 dní tak pekelná bolest že žádné injekce ani tablety nezabíraly (resp. třeba na hodinu byla bolest snesitelnější a pak znova peklo...), operaci prsou jsem prožívala nesrovnatelně lépe (od druhého dne jsem nemusela léky brát vůbec), ale věřím, že někoho to může bolet opravdu hodně. Rozhodně to není žádná extra příjemná záležitost, hodně štípou a táhnou drény, každá výprava na WC je poměrně náročná, navíc pak většinou začnou bolet záda (zkuste ležet měsíc jen na zádech a kontrolovat se i ve spánku...) , ale stejně musím znovu konstatovat, že výsledek stojí za to.

ahoj, mám již po druhé operaci a musím říct, že spokojenost větší než po té první. Doba rekonvalescence je podstatně kratší a bolesti po operaci jsou minimální oproti té první. Po dvou měsících mohu fungovat na 100 % jako předtím.

Určitě bych šla znovu,spíš naopak lituji jen toho,že jsem nešla dřív.Sice jsem taky žádné problémy neměla,pokud by byly komplikace(těžké),tak bych třeba mluvila jinak.Důležité je si jich moc nepřipouštět a myslet pozitivně,těšit se.....

Taky souhlasím, že po druhé operaci jsem spokojenější, než po té první, hlavně protože jsem konečně dosáhla velikosti, kterou jsem chtěla (udělat to napoprvé to nešlo). S minimem bolesti nemůžu souhlasit, bolelo mě to docela dost, ale nesrovnatelně méně než ta první, ale po týdnu už jsem fungovala normálně.

Ahoj, já tedy litovala první 4 dny po operaci, protože jsem ukňouraná a jak mě něco bolí, tak vypadám na umření. ale od té doby jsem nezalitovala ani jednou, spíš jen toho, že jsem do toho nešla o trochu dřív (bylo mi 23). Někdy si říkám, jak hrooozně ráda jsem, že jsem se k tomu odhodlala. A ani výměny se nebojím