Setkání s nevysvětlitelnými jevy v dětství

Nemám, ale vím, že malé děti duchy apod. nadpřirozené věci cítí a dokonce i vidí, nevím co je na tom pravdy..

Nevím, jestli se vzpomínky z dětství dají považovat za směrodatné.
Mám zkušenost, že i "normální" vzpomínky mám značně zkreslené.

TAkový zážitek má moje sestřenka : když umřel děda, bylo mi sedm, sestřence dvanáct, měla jeho fotku v pokojíčku, u ní pár drobností co měl děda rád a občas mu k té fotce dávala různé věci pro radost(tabák do fajfky, kytku a pod). o velikonocích dědovi věnovala svýho zajíčka plnýho lentilek, dala ho tam večer...a ráno byly lentilky pryč...byla přesvědčená, že si je děda přišel sníst....(PS-snědla jsem je já, jako dítě jsem milovala sladké nade vše )

Já mám pár zažítku z doby, kdy mi bylo 5-6 let. A mám z ních blbý pocit ještě teď, ve 20letech. Například moje babička má velký pozemek, velký dům a kolem neho z jedné strany pole a zahradu a z druhé sad. A když jsem byla malá tak jsem si hrala v tom sadu, babička zrovna odpočívala doma, tak jsem zaslechla ženský hlas, který volál moje jméno a říkal ať jdu za ní. Ten hlas jsem neznala a nejbližší sousedé mají domy kilometr a půl od domu babičky a nikdy k nám nechodili. Tak jsem běžela rychle domů. Nedávno jsem ten příběh vyprávěla mámě mé kamarádky a ona mi řikala, že je dobře, že jsem se neozvala, že to byla nejspíš zbloudila duše a že se často stává, že duchové si vyhlídnou někoho, z koho čerpají energií a na koho hodí všechnu svojí tíhu.

Reaguji na MalinkaBoo: teď jsi mě pobavila Celá napnuta a vystrašená jsem čekala, že opravdu ty lentilky snědl dědeček A teď už sestřenka ví jak to doopravdy bylo?

Jám mám akorát s kamarádkou zážitek (bylo nám 16), kdy jsme šly v noci po parku, dívaly jsme se na nebe a viděly jsme UFO. Trvalo to asi jednu sekundu, obě jsme viděly to samé. Na to teda nikdy nezapomenu ...

Jako malá (nevím, kolik mi mohlo být, ale moc ne) jsem slýchavala hlas. Nemyslím si, že to bylo něco nadpřirozeného, spíše nějaký psychický problém každopádně mi to vůbec nebylo příjemné a pamatuji si, že jsem se na to ptala i mamky, jestli to taky slyší. Ten hlas mi pořád něco rozkazoval, přikazoval. Moc si toho už nepamatuji.

já vim, že to asi podobně zažil každý, ale já jsem viděla Ježíška .... uplně přesně si vybavuju, jak sedím před vánoci ve školce na židličce, koukáme v televizi na Kuřátka (požooor budou kužátka, pamatujete? ) , koluje mezi námi čokoláda na stromeček a za oknem prošel ježíšek ... dospělý člověk, průhledný a kolem krku červenou mašli ... jako na beránka ...

Reaguji na kwb7princess: Nikdy jsme se o tom pak už nebavily

Když jsem byla malá, tak když jsem byla sama, tak jsem často slýchala jak cizí hlas volá moje jméno. A tak yjsem viděla Ježíška, to mám naprosto živě v paměti. Je Štědrý večer, tma jsme po večeři a čakáme až "ježíšek" dá dárky pod stromeček. Jsme s se ségrou, babi a mámou v kuchyni. Já koukám ven a najednou vidím jak bílé průhledné Něco ve tvaru dítěte se pohybuje nebo spýš pluje nad střechami aut.

Teda holky, jak to tu čtu, tak spousta dětí slýchávalo zvuky, stejně tak já. Každý večer jsem brečela, protože jsem slyšela jak na mě někdo volá atd. Vždycky jsem běžela za mámou, a když za mnou přišla, tak to přestalo. Nikdy mi to nikdo nevěřil
Nebo jsem viděla v noci obrysy lidí, třeba za lednicí, za skříní.. To mi vždycky řekli, že to byl nějaký stín, ale já sama vím, že to "jen" stín nebyl
A spostu dalšího se mi toho stalo, dodneška si to pamatuju a někdy se zas bojím, že se to vrátí

Mně se stalo pár divných věcí před cca 5ti lety (je mi 20)...bydlím na vesnici a kolem domu máme louky, a na konci jedné louky má chalupu jedna rodina. Kolem chalupy má svoji vlastní louku, kterou nemá obehnanou žádným plotem. Na té louce mají kamenný stůl a kolem dokola asi 7 vysokých kamenů, vypadá to jako nějaké keltské obřadní místo. vždy mi to přišlo divné proč to tam mají. Jednou večer na podzim jsem se dívala z okna směrem k jejich chalupě a ve tmě jsem viděla, jak na tom místě plápolá oheň a kolem dokola chodí lidé v černých kápích....
druhý večer jsem se opět dívala do luk, jestli tam znova nebudou, ale viděla jsem něco jiného.. nad lesem létala asi 4 světla, která se pak snesla k zemi a šla po louce směrem k našemu baráku, z venku se ozývalo divné hučení, jako by tam jezdil kombajn, ten tam ale opravdu nejezdil. Slyšela to i mamka, ale nevíme co to bylo...ta světla se rozcházela a zase scházela...nakonec k našemu domu nedošla, ale ztratila se v lese....dodnes nevím co to bylo, ale i teď když se dívám z okna na ta místa, tak mám husí kůži....

No já mám kámošku, která má kámošku () a ta prý vidí mrtvé lidi..jako jejich duchy nebo jak to nazvat...člověk neví jestli tomu věřit, ale ta holka zas není žádná dvanáctka, která potřebuje přilákat pozornost nebo si nějak něco dokazovat..

Mě se stává, (ale vám asi taky) že něco prožívám, stačí něco obyčejného - jdu na nákup, a mám neodbytný pocit, že už jsem to zažila... Ale nevím kde nebo kdy, ale jasně si pamatuju třeba pohled, kdy sáhnu po tašce nebo tak.. Říkám si, že už jsem jednou takhle přece po tašce sahala... Pak mám občas také divné svíravé pocity v nějakých situacích nebo místech, nebo mi připadá, že nejsem sama v prázdné místnosti.. Ale nevím, jestli si to nenamlouvám... Ale tohle je asi takový obyčejný..