Schoulení - stulení muže

ale to bys měla, protože to je základem vztahu. Nemusíte přece o tom mluvit v ten daný okamžik, můžete si o tom v klidu promluvit až budete oba v dobré odlehčené náladě, ne?

asi máš pravdu, za zkoušku nic nedám, zkusím to znova..aspon uvidím, jak se věci mají

Eevita
Já Tě naprosto chápu , teď jsem ve vztahu po této stránce spokojená, protože chlap je dominantní ( a starší ) , ale mám z minula zkušenosti přesně s tím, co píšeš. Mně to přijde docela závažné - jako, jsou vztahy, kde žena dělá mámu, ale pokud to není tvoje přání, tak bych se do toho prostě vmanévrovat nenechala. Zní to asi drsně, ale

opravdu není ten kýžený chlap - ochránce , kterého bychom si mnohé vedle sebe představovali. Ten můj ex, o kterém je řeč, došel v proměně mne na "mami" až tak daleko, že jednou na mne vykulil oči a pronesl, že " přece ty musíš vědet, co je pro mne nejlepší " . Nevědela jsem, zato jsem přesně vědela, co bude pro mne nejlepší ...
Podle mne je třeba si s ním normálně o tom promluvit, třeba to nanes nějak napůl v žertu a uvidíš, co ti sám na to řekne, jestli má jenom nějaké depky v práci a potřebuje podpořit, nebo jestli si myslí, že to takhle má být pořád ...

[quote=Red_fire]Rozumím ti... jsem menší než přítel a zbožňuji, když mě celou obejme a já si připadám úplně v bezpečí Tohoto pocitu mi hojně dopřává, takže pak nemám problém s oplácením, když cítím, že teď by se chtěl schoulit zase on. A myslím, že mi to nevadí právě proto, že častěji "schovává" on mě...

Naprosto souhlasím.. Je to taky o tom, že někt ženám vyhovuje být dominantnější, taže by jim tady to vůbec nevadilo... Já chci právě muže, kt bude ten CHLAP, kt se nenechá jen tak rozhodit a nefňuká kvůli každé kravince.. ( mimochodem takového mám, ale taky si zase v určitých situacích na toto stěžuju, taže si nevybere ček ) No a ty podle tvého příspěvku chceš taky CHLAPA.. Nehci být skeptická, ale myslím si, že on už asi takový je a že promluvením s tím nic moc neuděláš.. Jsou prostě chlapi, kt jsou více emotivně založení.. Záleží ovšem na tom, jestli se tak chová i v jiných situacích nb jen v téhle.. To já nevím toť můj názor.

Eevita

to co popisuješ ( schoulí se do polohy dítěte v prenatálu), taky bych to viděla na potřebu kontaktu , zřejmě málo lásky a fyzického kontaktu zřejmě v dětsví . Ač by on sám jako muž měl být ochranitel potřebuje chránit hlavně on . Jak vidno vadí ti to , když se tím zabýváš.Nevím jestli ti pomůže , že si promluvíte chlapy o tom nedokážou mluvit spíš se bude cítit dotčeně , protože nikdo nerozebírá rád svoje slabiny a pro muže je těžký přiznat si slabost jakoukoliv. Záleží taky jak dlouho ho znáš co od něj očekáváš.

Docela tě chápu , že tím strádáš . Pocit bezpečí potřebuje každý, ale mělo by to být vyvážené a spíš by to mělo být naopak. Takže tě celkem i obdivuji , protože na mě by to nebylo . Já potřebuji silného chlapa musím k němu vzhlížet pokud to tak není nedovedla bych si takový chlapa vážit a pak nastává problém.

To je přesně ten pocit, který z toho mám. Že dělám mámu, že dávám, ale když potřebuju obejmout já, tak to nejde. Už jsem to taky zažila v jednom z minulých vztahů a byl to ten samý scénář.

V těchle věcech nechci být dominantní. Klidně na střídačku, ale když si ten člověk lehne zády ke mě a čeká, až ho obejmu, a není schopen obejmout on mě, tak mi to poněkolikáté přijde už nepříjemný. A už jsem mu to říkala a nic. Prostě je takhle nastavenej.

Pro mě to taky není.Jen přemýšlím..kde dělám chybu, že to není u prvního člověka, u kterého se mi toto stalo.

Já Tě neznám, ale řekla bych, že tohle se může často stávat ženám, které na okolí působí sebejistě, dominantně, rozhodně, soběstačně. To neznamená, že bys byla nějaký mužský typ, jenom možná prostě působíš jako "tá, co si vždy ví rady" a přitahuješ nesprávný typ chlapů. Takové ty ochranitelské typy se moc nehrnou, protože si pomyslí, je je, tá si vystačí aj beze mne - a běží za tou, která mu okatě dává najevo, že bez něj by byla naprosto ztracena. No a naopak takový typ "chůďatko" zajásá : konečně někdo, kdo se bude o mne starat, bude mi dávat a já budu brát, bude pevný v kramflecích a já budu to nezbedné nesamostatné děťátko . Takový typ partnera se pozná třeba i podle toho, že rád vyhlašuje, že potřebuje "obyčejnou ženu" a ne " rozmazlene nesamostatne dítě" . Proč asi ...
Ale třeba to tak není, já jenom píšu, co mne okamžitě napadlo ...

Sakryš, tak tohle fakt sedí!! Ach jo...

Máš pravdu, to hodně sedí. Hodně lidí mi říká, že tak působím, ale nejsem taková..

A něco podobného on říká, to máš pravdu. Že žena má být nezávislá na partnerovi a nic od něj nechtít, být samostatná..

Pěkně to zapadá..

V tom ti asi nikdo holka dobře neporadí , budeš muset spíš zapátrat v sobě co jsi a nejsi schopná tomu vztahu dát a kam až jsi ochotná zajít tak aby tě to neomezovalo .

To je jako nastavené zrcadlo, pátrej v sobě proč to tak je . Třeba až když si plně uvědomíš , že se to pořád opakuje budeš muset něco změnit. Má to zřejmě nějakou příčinu.

trinny
Eevita
No, tak jsme tři Ale já se přesně tak stejně "taková" necítím, jen jsem prostě organizační typ, který nemá rád příliš stojaté vody. Maminu bych rozhodně nikomu dělat nemohla.

Ono není dobré, když je žena příliš závislá, především pro ni samou to je zle - ale když to chlap rovnou řekne, je to k zamyšlení. Ne nad sebou, ale nad ním .
Moc perspektívně bych ten vztah neviděla. Ale jak dopředu rozklíčovat další "chůďatko", fakt netuším. Spomínaný můj ex, u kterého jsem na tu rovnici přišla, byl krásný urostlý chlap, řidič tatrovky - no a názory měl zcela stejné, jako nějaký zhýčkaný městský mamánek.

já bych to řekla tak, žena by neměla být závislá na chlapoj , ale měla by muži dopřát ten pocit , že on je pro ni nepostradatelný.

Vím, ale závislá rozhodně nejsem, bydlím sama a jsem soběstačná. Jediná má závislost jsou city, které tak nějak potřebuju k životu. Ale jak mile třeba se nějak přitulím, nebo jsem zdrblá, chci obejmout a přijdu za ním, tak vidím, že se mu v tu chvíli zprotivím. Klidně mě i odstrčí nebo mě schválně neobejme, přitom sám to potřebuje a ne málo.

Nechci ho rozklíčovat, jen spíš polemizuju o tom, jestli jsem zase nešlápla tam, kam jsem nechtěla a touhle diskuzí si to v sobě tak nějak řeším

Chápu, je to tak. Ale to pátrání není nejjednoduší..

Taky na to začínám přicházet!! Můj ex - taky krásný urostlý, dělal vyhazovače, takže žádnej ťuťánek. Já ze začátku vedla ty svoje emancipovaný řeči - jakože si chci vydělávat sama na sebe a ne být závislá na chlapovi. Že budu manažerka.. on ze srandy řekl, že teda zůstane na mateřský on, když já budu vydělávat... Časem jsem zjistila, že to bohužel myslel fakt vážně a klidně by se nechal od ženský živit. Tak tohle teda fakt neeee!!