Rozloučení se s králem popu Michaelem Jacksonem

Aysel
Nemáš zač...
ještě přidám stránky živého vysílání na netu ČT24

Tak jsem na to koukala. To, jak o něm mluvila jeho dcera, bylo strašně moc dojemné

Aysel
Taky jsem koukala,ta holčinka jeho mě taky dostala,začala jsem bulet jsem ještě víc, než jsem do té chvíle bulela,taky mě dojala,moc..Měl krásný rozloučení.

Zanet96
Taky jsem bulela Když mi bylo tak 10, byla jsem jeho vééélká fanynka, všude jsem měla jeho obrázky a plakáty. Dlouhou dobu jsem o něm nic nevěděla, nesledovala jsem ho, a teď, když znovu poslouchám jeho písničky, tak se vracím do dětství

Aysel
no,také to je idol a platonická láska mého dětství a když jsem mu tady byla na koncertě,tak jsem z toho pak ani nemohla spátJeho hudbu jsem si ale pouštěla po dobu těch X let moc rádaA pokoj jsem měla taky vylepený plakáty a trička atd...

Rozloučení měl opravdu moc krásné, celé jsem to sledovala, jak na netu tak pak v Tv. U jeho písní jsem si zpívala a taky přišlo i na slzy. Zaujal mě Jermaine, který zpíval Michaelovu píseň Smile. Pak Marlon se svým proslovem a v něm větou...cituji
"Děkuji Ti za vše co jsi udělal pro tento svět a mám velkou prosbu, abys našemu bratrovi Brandonovi vyřídil, že ho objímám..."
...a dcera Michaela, k tomu není co dodat, slzy jak hrachy...
Když Michaela odnášeli zazněla moje oblíbená Man on the Mirror a nenechala mě v klidu, louskání prstů a slova udělaly své.
Holky plakáty všude na stěně, měly jsme to stejně, všude kde se člověk podívá byly jeho alba, knihy, trika, nálepky, každý článek co vyšel v novinách musel být můj... MJ usínal se mnou i v posteli, prostřednictvím ložního povlečení s jeho osobou...atd.
Teď mi nezbývá než dokončit životopis, který jsem tvořila od svých 10. let...zakončený větou...
I am alive and I I am here forever. Tak jako svítila v hale Staples Center, bude svítit dál, na konci jeho životního příběhu i v mé duši.

ses
moc hezký

Zanet96

...tiše závidím, že jsi byla na jeho koncertě, já nee...ale sledovala jsem to v televizi, tak jako každý jeho film, dokument, koncert...ovšem být tam na živo je úplně jiný pocit.
Vzpomínám, jak jsem ve svém dětství ničila lidi, kteří zrovna nebyli jeho příznivci snažila jsem se neustále vysvětlovat, jak byl a je výjmečný, možná tehdy s úplným fanatismem, prostě jeho hudba si to vždycky zasloužila.

Záznamy z memorial MJ, jsou ke shlédnutí na již zmíněné ČT24

ses
taky jsem byla v určitou dobu blázenkoncert byl úžasnej,lidi kolem takydokonce jsem tenkrát i s kámoškou čekala před hotelem a koukala jak přijíždí kolony limuzín a v jedné z nich Michaelbyl to takový můj nádherný splněný sen,byla jsem mladá a fanaticky zblblá,ale furt v mezích normyno a opravdu mě jeho smrt dost rozhodila ,hold nikdo neni nesmrtelný,bohužel

Moc hezký!Ještě že jsem manželovi nekoupila drahé lístky na jeho koncert v Londýně (jeden za 12000)..a to jsem to vážně plánovala...manžel ho jako zpěváka zbožňuje..chjo..taky mi bude smutno..jak říkáte - provázel mě mým dětstvím....není, co dodat...

Zanet96
...gratuluji ke splnění snu, vidět MJ, co pak, když se ho mohl člověk dotknout, tak jak to bylo už tady v záznamu z koncertu, či z jeho natáčení klipu, kdy se na něj holka vrhla u písně They Don't Care About Us. Máš pravdu, bohužel nikdo není nesmrtelný a ať už se spekuluje o jeho smrti, duchovi procházejícím Neverlandem, tak prostě už není, ale všechno co dokázal zůstává.

Jermaine Jackson vzdává poctu bratrovi, Michaelovi!
Smile

ses
tohle mě teda taky na tom přenosu dostalojojo,a aspoň nějaký sen se mi splnil.

Stevie Wonder on Michael Jackson Memorial

záznam z Los Angeles

Přidávám se k těm, co buleli. Já byla jak želva, nešlo to držet. Měl to krasný.

Mě osobně se líbila moc řeč reverenda - nevím jméno,ale opravdu měl takovou energetickou řeč. A pak Brooke, která prý s Michaelem chodila. Chtělo se mi s ní moc brečet. 50 let není prostě věk, kdy lidí mají už odcházet.
Strašně moc jsem mu přála, aby získal zpátky tu svou slávu, kterou měl kdysi. Já vím, že ho lidi stále milovali,ale víc se na něj házela špína.