Rozešli jsme se před 6 lety a já se dodnes nevzpamatovala - co s tím

Reaguji na Patty:

Přemýšlím o tom...asi to udělám.

Já si myslím úplně to samé co Patty. Pokud i ty jsi pro něj ta osudová, tak ti dá přednost. Třeba si myslí, že máš dlouho přítele a že ti to nebude narušovat a vůbec o tvých citech nemá ponětí. Chlapovi nesmíš naznačovat chlapa musíš kopnout do hlavy, když nemluvíš jasně narovinu, tak jsou ztracení. Neztratíš nic napiš mu pravdu a uvidíš jak zareaguje. Pokud napíše, že už to tak necítí, tak tě to zklame, ale nemusíš si pak vyčítat, že jsi to nezkusila. V životě největší chyba, kterou uděláš je se bát, že něco uděláš špatně a nebo že neuděláš nic i když jsi v tu chvíli asi měla.. zkusila bych to, pokud cítíš, že je opravdu ten pravý a nejsou to jen hormony rozmar nad minulostí.

Ten článek z idnes je zajímavý určitě to stojí za myšlenku asi bych to zkusila porovnat s tvým nynějším vztahem jestli jsi v něm vůbec šťastná, když ti takhle zamíchal hlavu a v podstatě píšeš, že jste spolu dlouho nebyli a do toho jste se nescházeli moc často..taky jsem měla pár vztahů na dálku a ono, když toho druhého nevidíš jako normálně, tak když se sejdete je to vždycky více hezčí a příjemnější, protože nemáte tolik času na každodenní problémy spolu. A za tu dobu se on mohl psychicky posunout někam jinam člověk mění myšlenky rok od roku. Pokud si opravdu myslíš, že ho opravdu chceš zpátky zkus to, ale spíš bych si ho ještě prověřila jak s tebou vůbec komunikuje a jaký je osobně ty jiskry vidíš většinou vždycky v očích toho druhého. Byla by škoda opustit parntera s kterým je to fajn a nejsou tam žádné problémy jste spolu delší dobu a jemu by to asi taky ublížilo. Sešla bych se s panem dokonalým jak si myslíš a trošku bych si ho prověřila a rozhodně bych s ním neulítla. Udělat to na principu kamarádství pokec po tak dlouhé době a neměl by trvat déle jak hodinu i když tě to s ním bude bavit sebevíc. Jak píšeš o vzhledu..co když on sám vyloženě dlouhodobější vztah nehledá a vybírá si holky podle toho jak vypadají..

A ještě připíšu můj příběh. Také jsem se sešla asi po čtyrech letech s mým ex, který se ke mě tenkrát nechoval moc hezky, ale já byla mladá, zamilovaná a blbá nicméně začal facebook a tak jsme se nějak přidali přes kamarádku a začali si psát potom jsem dokonce šla na jeho oslavu co měl na baráku ( bydlí kousek o de mě), tak jsem si říkala, že tam zajdu po letech se na něj podívat. ŠOK kluk pořád krásnej svádivé oči, ale to chování? Moje ideály byly fuč odešla jsem po třech hodinách. Smazala si ho z facebooku a jsem ráda, že ho nikde nepotkám a jestli ano, tak to bude jen ahoj jak je a čau )

Předně si myslím, že autorka udělala dobře, že sem napsala aspoň jsme ji otevřely oči...ono totiž stoprocentně platí to, co tady holky psaly, rozumněli jste si někdy před šesti lety ( to už je strašná doba) a ty teď vidíš jenom to pozitivní, vidíš, že je krásný, milý, rád fotí, rád se vystavuje, na okolí působí dokonale a ty bys chtěla být součástí toho všeho....miluješ tu ideu nikoli toho člověka, protože toho si troufám tvrdit že skoro neznáš...stejně tak jako ses zamilovala do dovolené z itálie na základě nějakých fotek....

myslím si, že v takovém vztahu bys pak byla těžce zklamána protože máš momentálně všechno absolutně zidealizované a máš přehnaná očekávání...

navíc je potřeba si uvědomit, že ten člověk (jako úplně všichni) má určitě svoje chyby...třeba chodí pozdě domů, nemuselo by Vám to klapat v sexu, má spoustu koníčku, je posedlý dokonalostí, nesnese vedle sebe sebevědomou chytrou ženu,ale jenom tu hezkou nebo já nevím, prostě cokoli...připusť si že má i špatně vlastnosti, ať jsou jakékoli...

navíc, pokud to není žádný stydlivka a z tvých příspěvků si spíš myslím, že je naopak zvyklý dostat to co chce, tak pokud by tě chtěl a tak by ti to najevo dal
nechci být hnusná ale takový úlet co jste měli pro něj nemusel nic znamenat, možná jsem naivní ale myslím, že právě takoví ti chlapi co 90% ženských připadají dokonalí (rozuměj hezcí) těch úletů nemají málo

navzdory tomu, co jsem napsala a teď si možná trochu protiřečím...doporučuju pokud to tak cítíš mu svoje city vyjevit než to definitivně vzdáš...za to nic nedáš, když to nedopadne, nemusíš ho už nikdy vidět...

pro vztah ale budeš muset snížit svoje očekávání a zapomenout na všechno to, co sis tak zidealizovala nebo budeš těžce zklamaná

btw. je důležité si přiznat, že možná on a jeho současná přítelkyně jsou spolu štastni a ty jim to třeba jenom závidíš...zaměř se případěn i více na svůj vztah, myslím, že ho dost kazíš sama tím, že se tak upínáš na tad toho bývalého

On zájem nemá momentálně stoprocentně a je určitě pravda, že si ho dost idealizuju, ale taky je fakt, že jsem se za poslední den dost uklidnila, jsem s tím vším srozuměná, že to tak prostě je a musím se opravdu zaměřit na svůj život a vztah, pak se to předpokládám zlepší tak nějak samo...

Asi si vsugeruju, že má kupu špatných vlastností, třeba tu, že je opravdu egoista a všechno musí být podle něj,což o něm říkaly bývalé slečny i současní kamarádi, co to sledují zdálky, takže slečně třeba ani není co závidět...určitě není od věci, když se o tomhle přesvědčím...

Je pravda, že jsem vždycky věřila na osud a na takovýto, že když spolu dva lidi mají být, tak spolu budou, bez ohledu na to, kde jsou teď...takže ten pravý může být třeba někdo úplně jiný, to jen já si vsugerovala, že je to tenhle... Vždycky u mě platilo, že jakmile jsme se přestala o něco opravdu křečovitě snažit, tak to přišlo samo, aniž jsem to čekala...bylo to v lásce i v jiných věcech...tak snad budu zase schopná myslet a brát věci podle těchhle pravidel a ono mě to asi samo navede na správnou cestu, ať už se současným přítelem, nebo s jiným...popravdě se mi po tom mým teď stýská a uvědomila jsem si, že ho mám vážně ráda...možná jsme bývalýmu spíš záviděla tu jeho aktuální zamilovanost, kterou já už po 4 letech logicky nemám, na druhou stranu mám v tom vztahu zas jiný city, který už samozřejmě nefungujou tolik na endorfinech, ale ty endorfiny stejně nevydržej v žádným vztahu déle než rok.

Všem vám ještě jednou děkuju. A na druhou stranu, třeba to pro mě může být jen dobrý a někam mě to pravděpodobně posune a zpátky už to nebude...