Rozdílný přístup k životu dnešní mládeže a generace Husákových dětí

Myslím, že Husákovy děti revoluce zastihla v dá se říct nejlepších letech, takže ti ještě měli možnost začít cestovat, studovat atd. Generace před nimi (ale i lidé třeba jen o 5 let starší) už ani tak ne, měli už většinou rodiny. Jestli je rozdíl mezi dnešní generací a Husákovými dětmi, no, těžko říct, každá generace asi má trošku jiný postoj k životu, ale myslím, že trend započatý Husákovými dětmi přetrvává - tzn. cestování, kariéra, celkově hlavně seberealizace. Ale nerada zobecňuju, já sama třeba tenhle případ nejsem. Jinak bych ještě řekla (ale třeba se pletu), že generace Husákových dětí si dokáže příležitostí zřejmě více vážit, dnešním mladým to většinou připadá samozřejmé.

Sestra je,,husákovo dítě" a tyky si pořídila mimčo až po třicítce . . . a to jen kvůli tomu, že jsem mladší a už jsem měla problém ho vrobit
prostě se zlekla, že budou mít taky problém a raději na to s manželem hned hupsla . . . a mimochodem měla dost problémy i s výrobou, tak exportem na svět . . .

Myslím, že velká část dnešní mládeže vzala rozum do hrsti a snaží se mít děti do té třicítky . . .

Hmm tak já to nemám s čím srovnávat protože jsem ročník 92. Ale když vidim tu dnešní generaci příjde mi to děsný..! To jak si málo čeho váží, jak ty spratci všecko ničej, jen co je něco novýho tak to postříkaj těma barvama, neúcta ke starším.. k nikomu. Třeba že někdo dělá popeláře, už je to socka přitom samy ještě nic nedokázali!
Neřikám že já jsem nějaká světice.. ale.. Nemyslim si že to je vyloženě kvůli výchově protože mi příjde že je to takový že někdo něco .. a pak se ostatní připojujou. Nejvíc mě dostává jak moji vrstevnící nadávaj na politiky přitom nekoukaj na zprávy, nečtou noviny.. Já tohle sleduju, neřikám že se v tom extra vyznám ale aspoň neřikám že ten a ten je "**" jen protože jsem to slyšela jinde. Nebo jak je v 16ti letech jejich náplň víkendu jít pátek, sobota "kalit" a neděli prospat.. Taky paráda. Ani já nejsem v sobotu zavřená doma s knihou.. ale když pak poslouchám zážitky kámošek z víknedů v MHD a většina starších to poslouchaj (protože to nejde přeslechnout) musim se fakt stydět..
Jestli jsem mimo téma tak pardon ale jak jsem viděla nadpis "přístup k životu dnešní mládeže"..

Naprosto souhlasím. Navíc období studií bylo dobou, kdy se Česká republika otevírala světu a najednou tu bylo spoustu lákových možností. Mám pocit, že náš přístup k životu byl naprosto bezstarostný (ne nezodpovědný), užívali jsme si toho všeho, co tu najednou bylo, ale zároveň jsme i věřili v bezproblémovou budoucnost, např. nás nenapadlo bát se o to, že nenajdeme práci nebo nezaložíme rodinu ... jen to bylo odkládáno na později.

Hm, tak já to vidím trošku jinak. Jsem teda Husákovo dítě (72) a v době, kdy jsme zvonili klíčema mi bylo 17. Neměli jsme odvahu hned v 18 někam vycestovat, nebo začít podnikat.Obchody a firmy zprivatizovali lidé, kterým bylo v té době 25-30 let, měli vybudované kontakty z dob socializmu a aspoň trochu věděli co a jak. Takže hodně holek, včetně mě, jsme založily rodiny kolem 19-20ti let. Teď jsem za to ráda, mám super práci, skoro dospělého syna a čas na sebe.

Reaguji na Jelena:
s tou privatizáciou máš pravdu,ten kto mal po revolúcii okolo 30 rokov, bol už v živote ako tak zbehlý, mal kontakty, a aj podnikanie vtedy bolo ovela jednoduchšie ako dnes, neboli prakticky žiadne zákony,vtedy sa dalo rýchlo bohatnúť.Títo ľudia dnes ako 50 roční, sú prakticky za vodou, predávajú svoje firmy,alebo ich len dávajú do prenájmu,poprípade deťom a už si len užívajú.

Reaguji na Jelena:

Moje mamka je stejný případ, ale našlo se hodně odvážných, kteří čapli příležitost za pačesy.

V okruhu mých známých jsme cestovali až po dvacítce, až na VŠ a po studiích ...

Možná bude trochu rozdíl mezi těmi, co šli na VŠ a těmi, co dál už nešli. Ale i tak mi připadá, že i mezi středoškoláky a učni se doba zakládání rodin trochu posunula.

Reaguji na Bejbiss: Tak já mám úplně stejný názor. Já jsem ročník 93 a mám úplně stejné zkušenosti. Z některým mých vrstevníků je mi doslova špatně a trochu mě děsí, že je jich tolik. Připadá mi, že se nám sem cpe Americká forma výchovy a narozdíl od generace mých rodičů jsou teď všichni hrozně sebevědomí a hlavně,že všichni znají svoje práva.

Jj, to je pravda. Ale zrovna v r.89-90, kdy jsme mohli dál prokračovat na VŠ, tak byl ve všem chaos, i v prijímačkách na VŠ a z naší třídy (38 žáků) se dostali na VŠ cca 3-4 lidi. Takže my ostatní jsme založili ty rodiny a vzdělání doplnili postupně (teda já ne, já jsem líná). Ale k otázce: myslím si , že si naše generace víc váží rodiny a zázemí. Když se bavím s lidmi o generaci mladší, tak je u nich na 1. místě kariéra, peníze a materiální hodnoty. Toť můj názor.

Reaguji na Julie24:
Myšlení a chování lidí jde napříč generacemi.
Samozřejmě, že každá generace má svoje priority - což je naprosto přirozené - ale stejně stimulující je výchova a prostředí rodiny, ke které se nakonec člověk stejně přikloní.

Reaguji na tereza2708: Tak když už jsme u toho, já jsem ročník 86, brácha 91 a mám pocit, že místo 5 let je mezi námi tak 20... Brácha si naprosto ničeho neváží - se svými i cizími (!) věcmi zachází tak, jako by bylo úplně jedno, jestli se rozbijí. Dají se přece koupit nové, že? A když na to nebude mít, ukecá tátu... Takový přístup je podle mě u dnešní mládeže častý, asi proto, že je všeho relativně dost. Na druhou stranu, nechci zas nějak paušalizovat...

Reaguji na Teri86:

Já jsem stejný ročník jako tvůj brácha a naopak na všechno jsem hrozně šetrná. Tady bude asi i záležet na tom, že on je druhé dítě a ty první, předpokládám, že už měl taky trošku šoupnutou hranici ve výchově atd.. atd., ovlivní to hodně faktorů. Moje ségra je totiž uplně to samý (94).

Generace bude už jen horší a horší ... malý dítě mě (17) pošle klidně do háje ... a lepší to už nebude