Rozdílné představy o vztahu

Reaguji na Saarka: také jsem byla ve vztahu v podobné situaci, je mi 23, příteli 21 a taky jen sedět doma u pc nebo jen tak čumět na tv s lahváčem...není to můj styl, já jsem ráda mezi lidma a jemu o to nejde...když jsem šla sama, třeba jen s kamarádkama, tak mi řek, že ho podvádím....jsem ráda, že s ním už nejsem. Na sezení doma budem mít dost času v padesáti myslím, že přítele nepředěláš, tak buď se s tím smíříš, nebo si najdeš jiného...

Taky si myslím, že s takvým člověkem to bude problém na celej život. Ono pořád někoho do něčeho nutit, snažit se něco vymyslet, je časem dost unavující. Mě se strašně ulevilo, když už jsem nemusela furt vymýšlet co by ho bavilo a co by chtěl podniknout. Jeho nenapadlo nikdy nic. Teď jsem v úplný euforii, když se mě chlap zeptá jestli nechci do zoo, do divadla, na výlet...

Litování mi nepomůže Jen třeba jestli někdo nemá ještě nějaký nápad, co jsem třeba nezkusila. Protože už se mi zdá, že jsem většinu možností vystřílela. Já ho mám fakt ráda ale v létě to budou skoro 3 roky, co jsme spolu a já nemám žádné velké vzpomínky, které bych si třeba jednou ve stáří v hlavě přehrávala... Je to pech.

Ale díky Vám za Vaše rady, názory a zkušenosti!!

Tady pomůže buď jen rozchod a nebo se s tím smiř, ale počítat s tím, že se změní je naivní. Člověka nepředěláš, to by musel on sám, ale proč by to dělal, mu to vyhovuje,

tak přesně takhle jsem to měla já, za tři roky jsme jedno byli v zoo a pak asi dva tři výlety....

Kámoška má přítele, jsou spolu skoro šest let, bydlí spolu. A jak říká, je to čím dál tím horší. Ona se chce chodit bavit, zábava, sport, večeře, prostě různé zážitky. A on na to není a s postupem času jí to vadí víc a víc. Takže to dopadlo tak, že ona si tu zábavu hledá jinde (má i milence, ale to je OT). Prostě si myslím, že tohle je jedna z důležitých věcí ve vztahu, která se moc nedá změnit, takže by si v tomto měli partneři vyhovovat hned o začátku vztahu.
My jsme naštěstí s přítelem tak nastejno - občas trávíme čas je spolu a lenošíme a občas se jdeme bavit - hospoda, sport apod. A to jak spolu, tak každý zvlášť.
Asi bych popřemýšlela, jestli bych s takovým člověkem mohla do budoucna opravdu žít...

Nesnažit se prorazit hlavou zeď. Znám to samozřejmě taky-u nás tv, net(mobily, auta) a sázení na sporty. Bohužel jsem přišla na to, že když na něho tlačím, akorát se pohádámeč takže zbývá a)zvyknout si b)rozejít se. Na takové to Zlatíčko, copak hraješ, pojď se mnou prosím ven bla bla bla, fakt nejsem. Není přece malé dítě, abych tak s ním jednala. No, u nás to dopadlo tak, že se bavím sama, začala jsem hodně sportovat, číst knížky, co mě zajímají, když je výstava jdu s kamarádem. Nezměnilo se samozřejmě mezi námi nic, ale mně je líp Jinak si přiznávám, že život si s takovým člověkem si představit nedokážu, ale jelikož se zítra nevdávám, neřeším to

Toto řekni i jemu

Pokud nepochodíš, navrhuju abys jej nahradila kamarády

On dělá totéž né?

Třeba se vzpamatuje a změní se, ale třeba taky ne!

Potom se budeš muset rozhodnout, zda se s tím smíříš nebo nesmíříš a časem si najdeš aktivnější náhradu

Tak to jsme na tom stejně. Jít spolu někam ven? Do města? Na výlet? To neexistuje. Na konci zimy jsem ho žádala, aby mi s něčím pomohl venku (týká se to sportu, něco jsem chtěla naučit). Neměl čas, psala jsem mu ještě několikrát, ale on pořád něco doma dělal. Tak jsem mu říkala, ať mi řekne, až si na mě ten čas udělá. Do dneška si ho neudělal Náplň našeho vztahu je být doma a hledět na televizi Také mě to neskutečně vytáčí, ale už si nevím rady. Když navrhnu kino, výlet. Odmítne. Momentálně na to kašlu a věci, které bych chtěla podnikat s ním, podnikám s kamarády. Myslím si, že se s tím buď musíme smířit, nebo najít jiného chlapa.

Tohle by mi vadilo hodně. Ano, občas se musí dělat kompromisy, takže ty si s ním můžeš zahrát ty jeho hry (nebo ho necháš hrát s tím kamarádem), a pak on s tebou půjde do města. Pokud to ale u vás takhle nefunguje, tak je to špatně a časem se úplně odcizíte. Já bych asi s takovým člověkem být nemohla

Myslím, že to je prostě jinej názor na styl života. Nevím, jestli bych dokázala s takovým chlapem žít pohromadě. Vede to akorát k hádkám, které se postupně přelejou i do jiných věcí, takže ti zachvíli bude vadit úplně všechno na něm.

takže přeci jenom tu rozpor je a podle mě dost velký pokud se nedokážete schodnout na tak banální věci.

pokud ti něco ve vtahu vadí je načase to změnit udělat nějaký kompromis , pokud ho nechcete učinit ani jeden ,pak je nevyhnutelný rozchod.

no na jednu stránku má pravdu ve svým věku je dost starý na to , aby věděl .....Určitě si vedle sebe představuje partnerku a ne matku , která ho dokola sekýruje a nesustále mu předhazuje co by měl nebo neměl.

a to je možná ten problém,pokud se nemusíš s jeho přáteli , těžko můžete podnikat něco společně.Když k tomu přidáš ještě komandování , nedivím se , že radši tráví čas s kamarádem.Je třeba vytyčit si nějaké hranice ,mě by se teda taky nelíbilo kdyby u nás byl věčně nakvartýrovaný jeho kamarád a válely se u PC jak prasata.