Reaguji na Laky: ok
Ještě další výroky které mě rozčilují jsou ty, které se týkají ženy a času, jako v tom smyslu, že žena nemá, či spíše nemá mít čas. Například: až budeš mít čas, až budeš mít chvilku, udělej si chvilku, nebudu tě meškat, zajisté zavařuješ. Třeba jsem si udělala ne chvilku, ale velkou chvíli na čtení, a teď mně někdo řekne, že až budu mít chvilku mezi tou pilnou prací... Pak je mi akorát hanba. Vždyť jsem žádný čas mít neměla, měla jsem šít, zavářet, žehlit, uklízet.
Cituji vosmajda: až budeš mít čas, až budeš mít chvilku, udělej si chvilku
ale to já používám i u mužů
Myslím že "až budeš mít chvilku" je jen slovní obrat. Já ho používám když nechci, aby to vypadalo, že po druhém vyžaduju něco okamžitě. Prostě až bude mít chvilku (tj.: až se mu bude chtít), tak ať mi prokáže tu laskavost
Reaguji na vosmajda:
Možná to jen moc prožíváš, jsou to běžné fráze, nemají téměř žádný obsah.
Reaguji na vosmajda:
přijde mi tvůj poslední příspěvek - něco v tom smyslu - doma tě máme za uklízečku, tak se o nás starej, a pokud budeš dělat něco jiného - tak to tedy ne, a koukej zpátky uklízet a starat se o nás
jo prostě, jaký si to uděláš, takový to máš
Zajímavá diskuze. U nás v baráku zemřela sousedka. Asi 60 let, čupr ženská, příjemná a hodná. S mužem spolu byli asi 20 let. Pánovi kondoluju a on povídá : ,,To byla báječná ženská, s ní jsem měl dokonalý servis. Co já teď budu chudák dělat." Neskutečně mě nasr...
Opravdu strašná reakce na kondolenci, to je kruté, když je to tak čerstvé. Ještě jsem si vzpomněla na další věci, co takhle tato perla: Dneska máš volno (nebo volněji), tak vyžehlíš. Jak mohou vědět, že mám volněji, to znamená buď že mi plánují práci, nebo mě aspoň kontrolují. A jaképak je to volno, když se má žehlit?! A co slova, co tak trochu vyjadřují rychlost při práci, ta mě taky štvou: šup, šup, šupky,to jenom přemáchneš, přistehneš apod.
Reaguji na Karin: Co se týká řízení,tak nejhorší hláška asi je,že:ženská má mít v ruce vařečku a ne volant!
Cituji vosmajda: Jak mohou vědět, že mám volněji, to znamená buď že mi plánují práci, nebo mě aspoň kontrolují. A jaképak je to volno, když se má žehlit?! A co slova, co tak trochu vyjadřují rychlost při práci, ta mě taky štvou: šup, šup, šupky,to jenom přemáchneš, přistehneš apod.
A kdo Ti to říká? To by mě opravdu docela zajímalo.
Cituji vosmajda: šup, šup, šupky,to jenom přemáchneš, přistehneš apod.
No, to je trefné Souhlasím se všemi, jaký si to uděláš takový to máš.Přítel je v tomto šíleně rozmazlený již "od maminky". Tchýně je fajn, ale to jak všechny své tři syny rozmazlila je neskutečný. Když přijdou na návštěvu, nosí jim všechno pití, jídlo, ubrousek...Vlastně celou návštěvu kolem nich "běhá" ani si nesedne a když ano, po minutě vstává, aby jim něco "podala". Nádobí nechávají kde je, mamka to odnese, a ona to fakt odnese....Když to vidim, tak šílím, protože u našich mamce se vším pomáhám, ale ta ho taky zbožňuje, takže mi ho zase rozmazluje...Třeba řekne "udělěj pavlíkovi kafe a dones mu roládu"...a já na něj..."Pavle udělej si kafe, roládu máš na stole" /jsme u našich třeba týden a on je tam jako doma;chodíme spolu několik let/...A ona hned vstává a jde to udělat, aby to nemusel dělat on! Tak vstanu, aby to nemusela dělat mamka a donesu mu to...Potom co dojí, mu řeknu "odnes si ten talířek"....a mamka, jak to slyší, hned vstává a odnáší ho....No děsný, fakt. Pak ho mám něčemu naučit. On je prostě zvyklý, že žena dělá všechno v domácnosti, pere, vaří, uklízí, prostě všechno. Jak ten mě s těmi svými názory dokáže vytočit, to si asi dokážete živě představit! Naštěstí už pochopil, že já jako jeho a moje mamka NIKDY nebudu Takže po jídle se talíř strká do myčky, když ho nechá na stole, nechám ho tam a upozorním ho, ať si to uklidí. Zatváří se jak kakabus, ale jde Ponožky u postele nesbírám, jeho věci neuklízím...Když jsme spolu začínali chodit byl fakt neskutečnej, normálně si třeba neohříval sám jídlo! Prostě byl zvyklej, že "maminka" mu to vyndá z lednice, nandá na talíř, ohřeje, naleje pití, připraví příbor a zavolá ho k hotovému V tomto jsem ho už teda "přeprogramovala"
Tak manželova maminka taky pořád: Dáte si kafe?. Manžel byl na to zvyklý. Když jsem si sama udělala kafe nebo čaj, vzal mi ho, vypil ho a řekl: Děkuju. Tím mi naznačoval, že kafe se dělá všem, nebo se mám alespoň zeptat, zda někdo nechce.
Cituji vosmajda: nebo se mám alespoň zeptat, zda někdo nechce.
to je přece logický, nevím, tedy, jestli je to normální, ale když jdu do kuchyně, si něco udělat, tak se ostatních taky zeptám, jestli tam něco nechtějí, pokud mají normální žádost, proč nevyhovět, pokud mají nadstandart ( přeženu, jdu si pro kafe a oni chtějí uvařit guláš -tak ať si ho udělají sami)
když jsem byla ještě malé děcko, tak jsem s bratrem jezdívala k babičce na prázdniny, kam jezdívali i naši skoro stejně staří bratranci. a naprosto jsem nenáviděla čas, kdy se dělal oběd. hoši se vždycky dívali na filmy, nebo hráli karty, fotbal. a mě babička zavolala, ať jí jdu pomoct. takže zatímco mladí pánové si váleli šunky, tak já jsem musela krůžlat zemáky a podobně.a když babička odešla třeba do komory, tak za mnou došli do kuchyně a smáli se, že já musím pracovat a oni nemusejí dělat nic :/
nebo když byla potřeba natrhat zeleninu, nebo třeba rybíz. babička si zavolala mě, po klukách nikdy nic nechtěla. to mi příde šílené, protože bratr na takovém přístupu vyrostl, včil si neni pomalu ani schopný uvařit čaj. no takového manžela mět, tak nevim nevim
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.