Ahoj holky, už několik let jsem uvažovala o augmentaci prsou..je mi tedy 30 a nemám děti..ty plánuji nedřív za tři roky..nicméně jsem to vždy odkládala ze strachu z bolesti..Teď, kdy šly i moje dvě kamarádky a vše měly bez problémů jsem sebrala odvahu..Jsem už objednaná na konzultaci za 11 dní k MUDr. Kufovy..chci přirozená prsa o velikosti plných dvojek max. malé trojky..své prsa mám ted 70A, push-upky 70B..měřím 171 cm 53 kg, štíhlé postavy, obvod pod prsama 70..byla jsem rozhodnutá, že chci anatomy cca kolem 295 ml..ale hledala jsem ještě fotky a četla témata od vás a bohužel jsem našla dost témat, kde holky měly špatné hojení..a některé dokonce musely implantáty nechat vyndat..hrozně mě to vyděsilo..všude jsem četla o těch kapsulích..mám ted strach a skoro přemýšlím, že se na to vykašlu, a to jsem se tak těšila, že už jsem sebrala odvahu ...vím, že tato komplikace je nahodilá a nedá se jí bránit, ale chtěla bych spis ještě pro sebe statistiku jak moc často se to objevuje, kdo z vás už je po operaci a jaký měl průběh, kdo dobrý a kdo špatný, a kdo dokonce kvůli kapsulam nebo něčemu jinému implantáty vyndal..prosím i o ty co měly špatný průběh, zda by napsaly na jaké klinice a u koho byly, a zda se i po komplikacích napr. skrz kapsule..infekci..vytékajícímu seromu nakonec časem zahojily a implantáty si nechaly..nebo je většinou nutnost implantáty raději vyndat?..proste bych rada trosku zjistila v jakém poměru je uspech, že se implantat chytí a nebo naopak ho tělo nepřijme....moc díky
V češtině moc informací nenajdeš. Na zahraničních webech (např. web FDA v USA) se dnes obecně udává, že pooperační komplikace se v nějaké formě objeví u 30 % žen. Nutno ale přiznat, že nejzávažnější komplikace, které vyžadují trvalé vyjmutí implantátů jsou vzácné. Zajímavá je otázka breast implant illness (BII), což jsou určité symptomy, které se objevují u žen, které mají implantáty delší dobu. O BII se na českých webech nedočteš vůbec. V USA ale existují již celá hnutí, která upozorňují na existenci BII, a existují dokonce plastičtí chirurgové, kteří implantáty odmítají vkládat a specializují se jen na jejich explantace. Rozhodnutí je na tobě. Pokud umíš anglicky, doporučuji určitě si na realself.com nebo na instagramu najít ženy, které podstoupily explantaci. Jsou to zajímavé příběhy a zajímavé důvody.
Reaguji na Saarinka_001: já právě nemumím anglicky vůbec...učila jsem se německy ..a i to mi moc nešlo..jazyky nejsou má silná stránka.. já mám i dvě známé co mají implantáty celý život a ani o nich neví... a to si je dělali cca 10-15 let zpátky, kdy ta technika i materiály atd byly asi horší..Je jasný že je to byznys a moc se toho člověk u nás o tom nedozví..ono není zdravé ani kouření a požívání alkoholu a lidé to dělají..včetně mě teda...zas si říkám, proč třeba o tom i v ČR ženy více nemluví s odstupem času pokud se to opravdu vyskytuje..co se týče těch symptomů po několikaletém "nošení" implantátů .. fakt vůbec nevím.. já sem totiž taková "hysterka" co když se něco dočte to hned řeší.. ale to že kouřím a jsou rakoviny díky tomu a plno dalších zdravotních obtíží neřešim :-/ je to už tak nějak zaběhlé, že mi to nepřijde
Reaguji na Saarinka_001: a mohu se zeptat ty implantaty mas?vim ze si do nejakeho tématu skrz prsa si přispívala ..už nevim teda co.asi sis taky dost věci zjistovala mas výhodu ze umíš anglicky a můžeš tak ziskat informace i odjinud..
Vím ze je rozhodnuti na mě a spíše jsem pro..ale chci to poradně zvážit..pro a proti nechci zas pak mít víc problemu než potěšeni z novych prsou..mysleno v budoucnu.vybrala sem si dobrou kliniku atd takze ze špatného estetického výsledku strach nemam
Já byla na konzultaci, podepsala smlouvu, dohodla si termín a teprve potom jsem začala zjišťovat a pátrat, číst, hledat, sledovat zahraniční weby, diskuze a youtubery. A výsledek je ten, že jsem operaci zrušila. Dala jsem si vše na pomyslné mističky vah a zeptala se sama sebe, jestli jsou pro mě moje plochá prsa skutečně takovým omezením, abych riskovala svoje zdraví a celkové pohodlí. Ono tohle je na dlouhou, dlouhou diskuzi...
Ahoj.
Já sama mám prsa měsíc. Byla jsem v Inter Clinic u pana doktora Kulhánka. První cca měsíc v pořádku, krásně se mi prsa hojila, dokonce už jsem neměla ani žádné bolesti a bum, dostala jsem zánět. Nějakou infekci, ale myslím si, že si za to trochu můžu sama. Jsem tvrdohlavá a nedokázala jsem měsíc ležet a nic nedělat. Kord když mě nic nebolelo, že... No, takže mi před pár dny prsa natekla a zčervenala určitá místa. Dostala jsem atb Amoksiklav a zabraly. (ťukám) Bolesti odezněly, otok splaskává. Myslím si, z vlastní zkušenosti, že je strašně důležité dodržet klidový režim a celou rekonvalescenci se nepřemáhat. Se cvičením apod. nikam nespěchat, být na ta prsa něžná a brát ohled, co nejvíc to jde.
Za tohle můj chirurg nemůže, naopak, prsa jsou jinak nádherná a jsem s výsledkem moc spokojená. Bála jsem se, že mi tělo imploše nepřijme, no, snad jo. Snad už se nic nevrátí. Někde jsem četla, že čím větší implantáty, tím větší procento rizika nějakých komplikací.. nevím, já sama mám 400ml do každého prsa, předtím jsem měla pevné jedničky. Možná i proto se to stalo.. netuším.
Nicméně já už se nemám v čem rozmýšlet, já už se můžu jen modlit a snažit se, aby se ta prsa krásně a v klidu zahojila, jak mají. I přes pooperační bolesti a tuhle komplikaci bych na ně šla znovu, neodradilo mě to. Pokud nad tím přemýšlíš, běž. Když nepůjdeš, stejně na to budeš myslet, znám to. Nestresuj se diskuzemi na netu, na to se vykašli. Jez hodně vitaminů, stravuj se zdravě a pokud půjdeš, věř, že všechno dopadne bez problémů, proč by taky ne? Bohužel nadruhou stranu to, že proběhne i v budoucnu vše bez problémů, Ti nikdo zaručit nemůže. Tato rizika k tomu prostě patří a musí se s nimi nějakým způsobem počítat... ale to bys nemohla nic.... držím palce.
Reaguji na Betynka57: Moc ti přeji, aby už všechno bylo v pohodě. Jen k tomu ještě dodám, že jsem teď četla zajímavý článek zveřejněný sdružením amerických psychiatrů, kde se uvádělo, že cca první dva roky ženy po augmentaci prožívají z nových prsou většinou euforii, u cca 30 % z nich však po dvou letech dochází k výraznému zhoršování psychického stavu, které může vést až k tomu, že začnou implantáty jako takové zcela odmítat. Jako důvod se tam vysvětlovalo, že právě po uplynutí oněch cca 2 let ženy začínají zjišťovat, že jim větší prsa k lepšímu životu nepomohla, a zklamání z tohoto faktu u nich způsobovalo depresi a touhu hledat viníka. Uvádělo se tam, že hodnocení toho, zda augmentace měla pro pocit životního štěstí ženy význam, se má proto provádět nejdříve až po uplynutí dvou let od augmentace samotné.
Reaguji na Saarinka_001: Zajímavý já myslím, že plno žen v novém dekoltu hledá ztracené sebevědomí, to je průšvih. Takže pak rozumím i docela tomu, že je někdo zklamaný,jelikož nová prsa samozřejmě zdravé sebevědomí nevykouzlí a deprese většinou bývají z nedostatku právě sebevědomí, psychika je podle mě víc než 50% zdraví člověka, takže...jednoduchá rovnice
Reaguji na Betynka57: Ano, máš pravdu. A také z toho vyplývá, že je lepší ptát se na zkušenosti žen, které mají implantáty delší dobu než dva roky. Nebo jinak řečeno je lepší neřídit se příliš těmi euforickými reakcemi všech žen, co jsou čerstvě po augmentaci (a kterých je plné i omlazení) a raději si zjišťovat informace od těch, co mají implantáty delší dobu.
Reaguji na Saarinka_001: já si prsa nechci udělat z důvodu toho, že bych neměla sebevědomí nebo měla komplexzsvých prsou..mám je hezká pevná a nikdy jsem z toho mindráky neměla..jsou jen fakt malé..spíš bych si ráda užila pocit bez push-upky, která mi jakž takž nějaký dekolt vykouzlí..vzala si i šaty s holými zády kam se podprsenka nehodí a uvažuji prostě o menších trojkách cca 295-325 ml..aby tam prostě něco bylo...takže to pro mě na psychiku nebude mít vliv..jen větší pohodlí bez push-upky.. ale zas to nechci za každou cenu, ale zas implantáty má tolik holek, že si říkám, že tolik život ohrožující to není..ale četla jsem si o tom anaplastickém velkobuněčném lymfomu , nevím v jak velké míře se to vyskytuje, nebo je to jen vzácne...nechci zas lítat v padesáti po doktorech z důvodu silikonu o to mi jde ..mám dvě kamarádky co mají prsa dýl pět let a 12 let a jsou spokojený ..nikdy komplikace neměly
Reaguji na avrillka: Ber to tak, že ty komplikace (v nějaké, i velmi lehké) formě se uvádějí u 30% žen. Takže 70% žen je bez problémů, což je hezké číslo. Navíc vážné komplikace jsou objektivně skutečně vzácné, asi 1 %. Já znám dvě holky s augmentací a obě jsou taky spokojené...jedna mi možná neříká tak úplně pravdu, protože ta svoje prsa (nechala si udělat čtyřky) spíš pořád skrývá a nosí pořád volné svetry a trika, nechodí cvičit, protože neudělá pořádně klik, ale to je její věc. Bohužel riziko anaplastického velkobuněčného lymfomu spojeného s texturovanými implantáty už přiznává oficiálně i FDA (americký úřad, který implantáty povoluje), takže pokud vám chirurg bude tvrdit, že implantáty jsou z hlediska rakoviny bez rizika, není to lege artis tak úplně už pravda. A objektivně je nutné počítat také s výměnou implantátů, inoformace, že jsou na doživotí, se dávala před cca 10 lety, dneska už se ale ví, že opotřebení v těle je větší než se dřív myslelo a doživotně vydrží málokdy, to mi řekl přímo můj chirurg na konzultaci. Jsi skvělá, že se o problematiku před operací takhle zajímáš. To většina mladých holek neudělá. Pokud si můžu dovolit svůj soukromý názor, jsi nádherná mladá holka, s perfektní štíhlou postavou, ke které se přírodní jedničky naprosto hodí. Ale nejsem tady od toho, abych někoho přemlouvala. Jen chválím tvoji snahu získat informace.
Reaguji na Saarinka_001: děkuji za příjemnou diskuzi tak říká se dvakrát měř a jednou řež ...takže když už do toho půjdu chci vědět vše..i o tom lymfomu sem si četla.. a zjistila jsem to tak, že ve smlouvě a v informacích o zákroku, které jsem dostala na klinice ..toto sami uvádějí ..že to riziko tam v malé míře může být..je to tedy vzácná forma rakoviny..ale docela to vyděsí já nikdy neměla zlomenou ani nohu ani nenosím brýle a ted číst o riziku rokoviny je děsivé
jinak děkuji za pochvalu..fotky jsou staršího data..dnes už tak mladá nejsem jsou osm let staré..a letos mi bude, tedy až na konci roku 31, štíhlost už není taková..hlavně v oblasti břicha u mě je to totiž jak na houpačce ..jednou si říkám jo jdu do toho udělám si normální trojky nic extrémního na mou výšku 171 cm..a budu spokojená..a konečně se v létě budu koupat bez pěti cm vycpané podprdy (tu nenosím kvůli tomu, že bych byla zamindrákovaná a měla komplex, ale protože se mi libí sexy dekolt a vypadám tak víc prsatější ) a v létě šatičky a tílka bez odporných push-upek, u kterých si utahuji ramínka i obvod tak, že mě bolí záda..jen aby ve výstřihu člověk měl alespoň něco málo, protože se prostě hrozně ráda oblíkám vyzývavěji (nechci říct jak ***** ale nosím ráda výstřihy, šaty, ale v míře pracuji na soudu na druhou stranu si říkám, tak se na to vyprdnu a ještě to s tou push-upkou dám a peníze nechám ležet na účtu..není to přeci nutné ...ale zas ostatní když říkají, že to bylo to nejlepší rozhodnutí a nelitují ani po 12 letech i přesto že jdou znovu pod kudlu, protože je to prostě nutnost kvůli opotřebení, tak mě to zas vrací zpátky do fáze již do toho, protože žijeme jen jednou tak co (ale zase nestojí mi to za to, mít pak rakovinu, to ne)
Reaguji na avrillka: Já ti rozumím. Připomíná mi to, že jsem nedávno četla bloq jedné americké lékařky, která kromě augmentací provádí i explantace a řešila otázku, zda by se ženám vůbec měly implantáty vkládat. Říkala tam něco ve smyslu "chcete explantaci? pojďte do toho, umím to a udělám to dobře; chcete po mě, abych už nikdy nedělala augmentace? tak na to zapomeňte, moc dobře vím, že augmentace může pro ženu znamenat zázrak..." Takže asi tak. Mně je 36, mám tři děti, všechny dloooouho kojené. Mám báječného muže, výborné přátele, dobrou práci a velkého koníčka (sport). Jen nemám prsa. Ano, trápí mě to. Ale trápí mě to tak moc, abych podstoupila rizika augmentace? Ne. A to prosím ve svých letech už dávno dobře vím, že můžete být sebezajímavější žena, ale pokud do místnosti vstoupí žena s velkým poprsím, stáváte se z vás pro muže vzduch. Tak to je, to je příroda. Vadí mi to natolik, abych podstoupila rizika augmentace? Ne, beru to jako fakt. Vadí mi to? A proč by vlastně mělo? Činí to můj život horší? Nenosím výstřihy, protože do nich nemám co dát. Ale nosím elegantní košile ke krku, halenky, topy. A ukazuju nohy a zadek (ten mám výstavní a ohlasy na něj jsou) a pěkně tvarovaná ramena. Něco ve stylu Victorie Beckham. Jsem svá...bez prsou, ale svá. Milovaná třemi dětmi a skvělým manželem. A zdravá. Omlouvám se za svůj soukromý výstup...jen takové úvahy o životě .
Reaguji na Saarinka_001: neomlouvej se líbí se mi diskuze s tebou a to jak píšeš..jde z toho poznat, že jsi rozumná...musím říct, že z toho závěru jsem cítila takovou pohodu a vyrovnanost až mi to vykouzlilo milý úsměv na tváři..ve všem máš pravdu..já jsem se svým životem, prací i přítelem spokojená (přesto že je o dost mladší ) on mě k tomu nenutí, říká, že je to na mě..dost chcem cestovat a převážně do teplých krajin...takže dítě chci později, abych se věnovala jen jemu, a nelítala někde v Gambodže a dítě mi hlídala máma, protože tato destinace pro děti není nejvhodnější..taky jsem dost v tomhle ohledu o proti holkám zabržděná chci fakt jen jedno dítě a má představa je tak v 34 ..snad to půjde bez problémů..i přítel v tý době už bude usazenější ve firmě a hlavně starší .. tohle měla být radost pro mě..mám ráda, když budím přirozenou pozornost u mužů nebo ve společnosti..mám dlouhé nohy, ale zadek placku, ten nezaujme ale tím, že jako ostatní děvčata z toho nemám mindrák nic mě k tomu jakože "nenutí" ale zas bych z nových holek radost měla, ne že ne po dítěti nevím, jak mé polo jedničky dopadnou, a zda budu chtít ještě na augmentaci..to si myslím, že budu mít jiné starosti a radosti ..proto jsem chtěla před no..dnes budu mít rozhovor s přítelem tak uvidim k čemu dojdem
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.