Řídit se srdcem, nebo rozumem?

podle mě by muž měl milovat srdcem a žena by měla mít rozum

Já jsem pro srdce.
Před cca. 2 lety jsem měla spokojený už lehce dlouhodobější vztah, bez problému, udělal co mi na očích viděl... a pak ťuk a prostě jsem potkala dalšího, jiskra přeskočila ani nevim jak, naštěstí to bylo vzájemný. Na toho poslušnýho pejska jsme se vyprdla když to řeknu takhle hnusně.. Přitom jsem věděla že s ním by to bylo i dál naprosto v pohodě a s tím novým jsem šla jakoby do něčeho u čeho jsem nevěděla co můžu očekávat že..
Jen doplnim že nejsem ženská do rodiny, že jsem ještě mladá takže si ještě nemam jiný "závazky" (děti, barák..) pak by to přeci jen bylo asi o něčem jinym.. Ale zas na durhou stranu.. srdci neporučíš takže kdo ví.

Reaguji na MinieM:

to je těžká otázka , protože čím jsem starší vidím to jinak a uvědomuji si , že jakékoliv rozhodnutí by mělo být od srdce ne z rozumu a vypočítavosti .protože ani to , že se rozhodneš rozumem ti nezaručí , že to tak bude správně.

U nás doma tento systém funguje už skoro 24 let

šťastný pár

Ano . V dlouhodobém vztahu nebo v manželství, ve společné domácnosti se na nějakou srdceryvnou vášeň nehraje, s tím se musí smířit každá. Některá se s tím pravda, nesmíří a utíká z jedného vztahu hledat toho "pana Pravého" do druhého, třetího, .... pak si z každého vztahu může odnést živý suvenýr, jsou i takové .
Takový ty "motýlky" si přinejhorším můžeš výjimečně diskrétně dopřát někde jinde, ony obvykle dlouhého trvání nemají, takže až přijde pád z oblaků, tak budeš mooooc ráda, za svůj stabilní domácí přístav

Reaguji na Laky:
Neskutečně mě baví tvé příspěvky na téma partnerství! (myšleno v tom nejlepším!)
Občas si některé píšu do diáře s tím, že takhle to rozhodně chci také!

Jinak, jsem extrémně pragmatický člověk - lovím zásadně ve vodách těch úspěšných, bohužel je tam trošku problém najít muže, který by byl hodný, chápavý, empatický atp.
Navíc jsem nikdy nebyla tak šíleně zamilovaná, jako některé kamarádky třeba - asi toto vůbec neumím, vždy se zcela chladnou myslí porovnávám plusy a mínusy... a pak jdu od toho nebo do toho.
A upřímně, chtěla bych někdy být bláznivě zamilovaná, nemyslet...

Upřímně si myslím,že je to naprosto k ničemu.Endorfin vyplavovaný do mozku jsou právě ty "růžové brýle" a jakmile přestane fungovat chemická reakce,tak by mohlo dojít k dost nepříjemným situacím např. mít potomka s nějakým magorem a podobně,kdy na nápravu už je pozdě.
Neříkám chovat se chladně jako kalkulačka / i když to většinou není na škodu /,ale prostě používat rozum a nespoléhat na chemické reakce

to je pravda, ale taky je otázka, jestli s ním vlastně chce mít děti

Reaguji na mikkýsek:
hezky řečeno, ono rozum je vlastně to, co odmalička slyšíme od druhých a vlastní zkušenost, ale to vždycky nemusí být nejlepší...
Snažím se poslouchat srdce, ale ono je hodně špatně slyšet, a taky se často snadno splete srdce s rozbouřenými hormony...myslím takový ten vnitřní hlas, který vždycky ví, co je pro mě nejlepší, a když ho někdy vědomě ignoruju, tak toho pak lituju.

i ve vztazích z rozumu jednoho dne přestane fungovat chemie a jako magor se může ukázat i ten , který se jevil tzv." v lepším světle" Já osobně neposuzuji lepší -horší, buď chci to či ono a nebo nechci, nic mezi tím neexistuje.

tak ho neignoruj vnitřní intuice je největší rádce ve všem

Mám to stejně, nevím jestli to je špatně, nebo dobře, každopádně když jsou kamarádky zamilované až do nebes a pořád mluví, jak bez toho svého nemůžou žít a jak s ním musí trávit každou volnou chvilku a kdesi cosi...mě se z chlapa kolena nepodlamujou

tohle jsem slyšela už hodněkrát, že by si ženská vždycky měla odpovědět, pokud si s ním umí představit život a děti, tak je to prý dobrý znamení a může to být ten pravý.. a když se nad tím zamyslím, asi bych řekla, že ano i když na to nemyslím, tak podvědomě mám v hlavě to, že by se prostě uměl postarat, a to přeci každá hledáme, ne?

Jak já bych chtěla mít o pár let a zkušeností víc, to se na to člověk hned dívá jinak, když už jde o nějaké zázemí..

Pokud je žena s někým z rozumu,to znamená,že jí vyhovují vlastnosti,přístup k životu,výše konta a další,tak chemie s člověkem nemlátí o zem,žádní motýlci,jednoduše "vypočítavost".Takže se pak nemá z čeho probudit

Reaguji na Laky:

myslím, že je velmi málo žen , které by byly z chlapem pouze z chladné kalkulace bez jakýchkoliv citů, city tam figurují vždy jen v jiné míře. Svazek o výše zmiňovaných prioritách a čistě z rozumu , by ani nebyl dlouhodobě možný.

I přístup muže k životu či jiné vlastnosti dokážou rozproudit city a náklonnost a nemusí se jednat o bezhlavou zamilovanost. No a myslím, že i výše konta může býti dosti dobré afrodisiakum

A ještě existuje varianta "z rozumu a v chudobě". Protože za současné ekonomické situace je velmi obtížné odhadnout, jak na tom bude potenciální perspektivní živitel za pár let. Zkrachuje, bude muset za prací až někam do tramtárie, onemocní a jeho výdělečné kvality se smrsknou na nulu. To je pak pech, bez lásky i bez peněz.
Zakladatelka ale neřeší toto. Spíše hledá cestu k novému partnerovi, který přišel možná příliš brzy po bývalém. Myslím, že by mu měla dát šanci, i proto, že si spolu rozumějí a není jí nepříjemný fyzický kontakt s ním. To bych chápala jako skutečnou překážku, kdyby jí byl protivný, přece jen intimita je jedním z důvodů, proč žijeme v párech.