Rhonda Byrne - Kniha vděčnosti

Něco na tom pravdy je

Reaguji na Eleanoraka: Máš s tím zkušenost?

Reaguji na vandavague: vždycky, když jsem něco chtěla a dlouho na to myslela, třeba i pár let, tak se mi to splnilo. Všechno. Někdy to prostě přijde samo, aniž bychom se snažili.

Tak to jsem ráda. Celkem je to pravda, když se člověk zamyslí nad tím co se stalo špatného či dobrého, vždy si uvědomím, že jsem na to myslela. Teď se to začíná projevovat, protože jsem se na dobré věci začala soustředit

Měla jsem období, kdy jsem myslela jenom negativně a spousta věcí se mi nedařila a byla jsem na tom psychicky hodně špatně. Řekla jsem si DOST a dala si cíl. Nezajímají mě názory ostatních, je mi v podstatě už jedno, co si kdo o mně myslí. Vím jaká jsem a záleží mi na tom jen u lidí, kteří pro mě mají nějakou hodnotu. Je mi teď fajn. Člověk ten život nesmí brát asi tak vážně. Stejně dopadneme všichni pod lopatou.

Skvělý přístup, taky jsem to tak měla. Z usměvavé Vandy kterou měli všichni rádi se najednou stala negativní Vanda bez úsměvu, která postupně svým negativním přístupem spoustu okolí odradila, nic se mi nedařilo. Někdy stačí si říct dost a díky Tajmeství se enchat nakopnut, že Konečně nemusím pátrat po tom kdo jsem, ale už to vím

Reaguji na vandavague: přesně tak

dnes, 19:14:23 - Připojeno během spojování:
Jak používáte knihu vděčnosti?

Znáte ji? Máte ji? Jak často si tam píšete? Jaké používáte fráze? Opakují se vám tam věci, za které jste vděčné? Kreslí te si tam, nebo používáte nějaké vystřižené obrázky?
Máte ji schovanou před jinými lidmi nebo naopak dovolíte, aby si to někdo přečetl?
Vím, že je podobné téma už založené, ale je už starší a nejsou tam zodpovězené moje otázky. Děkuji

Já deníček mám, jsem si ho nedávno teprve zavedla, takže tam toho moc nemám. Nicméně, nalepené tam něco mám, sem tam se opakuji. A mám to schované, neukazuji to

Reaguji na elvo:
děkuji za odpověď
a píšeš si to jenom v jednoduchých větách nebo spíš jako vyprávění, tedy vyloženě jako deníček?
Ta knížka je tak hezká, že se vyloženě bojim začít do ní psát takže budu psát asi jenom tužkou, ještě nevím

Já nemám přímo tu knihu, mám prostě deník, kde si píšu všechno, za co jsem vděčná, píšu tam i svá přání, když to mám napsané, tak mám lepší pocit. Dokážu jednu vděčnost rozmáznout přes celou stránku, jak kdy .
Ale na netu je ten deník fatk moc hezký

Reaguji na elvo:
No právě je tak hezkej, že já se svym škrabopisem ho akorát pokazim
Ale ne, brzy určitě začnu se psanim, už se těšim

Ale nepokazíš, neboj - nebudeš to dávat někomu číst, tak si to píš, jak uznáš za vhodné

Reaguji na elvo:
a nosíš si to s sebou někam, nebo píšeš jenom doma? Já bych to nejraději měla pořád u sebe, kdyby náhodou přišla zrovna chmurná nálada, abych si buď početla a nebo něco napsala