Reakce okolí na nový nos (svěřily jste se předem?)

Jo jo, já to řekla manžílkovi, ví, jak jsem k přeraženému nosu přišla, takže jsme rozbili rdinné prasátko. Rodině jsem to taky řekla, jen mamka s manžou měli strach, abych neexla. Ségra mi vymlovala výměnu aristokratického profilu za knoflík. Babi zakoulela očima a řekla, že jsem byla vždycky praštěná cácora. Kámošky držely palec a zbytek mě nezajímal. Po operaci jsem se s dlahou rozhodně neschovávala a vydala se na dovču s manželem a pejsanem, lidi trochu koukali, ale záleží na tvé vlastní jistotě a já si byla sakra jistá. Držím ti strašně moooooooooc palce a hlavně dej na svoje vlastní pocity.

Jako první jsem se svěřila mamince a sestře. Oni to už věděli dlouho, že se mi můj nos nelíbí. Kupodivu to přijaly, jsem dospělá, je to moje rozhodnutí. Jen mi mamka kladla na srdce, ať si vyberu opravdu někoho dobrého, kdo to udělá.
Přítel koukal. Nevěděl, že mám nějaký mindrák, líbím se mu itakhle taková jaká jsem.
Dále to ví jedna kamarádka. Taky koukala.... myslím, že je zvědavá jak pak budu vypadat.
To já taky.

Ahoj, já jsem měla velký strach, že to mé okolí pozná, tedy myslím ty, kterým jsem to neřekla a nikdo nic nepoznal, takže se mi hrozně ulevilo, jinak rodina a nejbližší přátelé o tom věděli, ostatní si ničeho nevšimli i když podle mě ta změna byla velká, ale je pravda, že jsem začala vycházet až tak týden po sundání sádry, protože hned po sundání sádry byl nos takový divný, jakoby umělý s připláclou kůží a nehýbal se.

Eviška
Já jsem to nejdříve řekla manželovi, pak sestře a dvěma kamarádkám. Dlouho jsem otálela říct to rodičům, ale nakonec jsem šla s pravdou ven až když jsem měla zaplacenou zálohu a vybraný termín (měsíc před op.) kupodivu to vzali super, takovou reakci jsem nečekala. Neměla jsem v úmyslu to říct v práci, ale i tam jsem to nakonec vybalila 14 dní před opkou a strašně se mi ulevilo. Nikdo to nijak nekomentoval, protože to byl pro ně takový šok s jakou otevřeností jsem to řekla, že se nikdo na nic nezmohl. A nikomu dalšímu jsem to neřekala. Po operaci si mě v práci nenápadně prohlíželi, někdo dost nápadně a dokonce se třeba zeptali a dělali blbý, že to jako nevěděli a všimli si toho sami apod. Na to jsem reagovala naprosto otevřeně a přímo, což je zase odzbrojilo. Čekali, že budu mlžit a jelikož jsem nemlžila, nebylo brzy o čem mluvit a tak to pěkně utichlo a nikdo se už na nic neptá ani blbě nedívá. Nikdo z těch, kterým jsem to neřekla si ničeho nevšimli. Maximálně mi někdo řekl, že jsem změnila účes (nezměnila)

EVIŠKA
Ahojky já půjdu teprve na operaci a celkem mi je jedno kdo co říká, protože se vždycky najdou ti, kteří ti řeknou "jo jo super však proč ne," pak jsou ti, kteří říkají "Hmm nějak to nepotřebuješ škoda peněz a nebudeš to ty" a jsou i takový co ti řeknou "si blázen? Takové nesmysly kde nato chodíš." Vyslechla jsem si všechny.
Dokonce můj bývalý přítel mi říkal, že ať nato zapomenu jinak semnou končí. Nakonec jsem s ním skončila já a jsem happy. Tak že 16.4. v 17:00 hodin nastane ten nejkrasnější den, který jsem si vždycky přála. A ostatní? Však ten nos nosíš ty

Moje zkušenost: Komu to neřekneš, ten to nepozná. Těm, co to řekneš, tě začnou víc zkoumat a teprve si uvědomí, že máš nějakej divnej nos - jinak to nikoho fakt nenapadne, protože tě berou jako kompletní osobnost a nějakej nos je nezajímá. Takže kdybych to věděla, tak bych to neřekla fakt nikomu, protože by si neuvědomili, že máš trochu jinej nos.

No, taky asi záleží z jak velkýho na jak malý , ne? U někoho je to opravdu velká změna.

Dneska jsem si ověřila, že lidi, kterým to neřeknete, to opravdu nepoznají. U mě podle fotek, jde poznat, že je to opravdu obrovský rozdíl, ale potkala jsem spolužačku ze základky a vůůbec ji nenapadlo, že by na mě mohlo být něco takového jinak. Druzí (až na ty, kteří si vás kvůli nosu dobírali - pokud jste to zažili) vás vnímají jako celek. Při dobře provedené rhinoplastice se výraz tváře nezmění - ten tvoří lícní kosti, oči etc.
Takže pokud vás k tomu nic nepohání, nemusíte okolí vůbec říkat a nedojde jim to Lidi jsou zvláštní

Ahoj,
já jsem to řekla mámě, ta to řekla v práci a prostě jsem to vůbec netutlala, je mi uplně jedno co si o mojí plastice nosu myslí ostatní, je to přece můj nos ).Akorát se na mě první dny někteří co to věděli více dívali a ptali se jak to všechno probíhalo, tak jsem to s něma rozebrala ) No taky jsem prej byla s tým starým nosem zajímavější , toť taky názor někoho, ale já jsem moc ráda , že můj bývalý nos je minulostí a doufám že už se nikdy nevrátí ).Ale asi hodně záleží jaké lidi máš kolem sebe a jestli ti záleží na tom co si myslí.Mě to rozmlouvali všichni i doma , že mi ten nos zkazí a nebyl nikdo kdo by mě podpořil, ale já už se každý ráno na ten svůj nos dívat nechtěla a tak jsem si domluvila termín na co nejdřív abych to nemusela poslouchat ), jak mi to kde zmrší atd.A teď jsem moc ráda , že jsem to nevzdala ) a nenechala se přemluvit.Takže když to řekneš dopředu možná budeš muset poslouchat to co já, ale to už záleží hlavně na tobě a na ostatních , třeba máš kolem sebe lidi co tě podpoří a dodají odvahu.)Přeji hodně štěstí)

Madeline 18
Tak to jsi měla asi podobnou podporu, jako já mám u manžela

Já to taky řekla všude. Nestydim se za to, že chci jít na plastiku, takže to ví jak rodina, tak kamarádky, i kolegové v práci. Setkala jsem se taky se všemi typy reakcí, podle rodiny to nemam samozřejmě zapotřebí, podle kamarádek dobrej nápad V práci se hlavně bojej, abych nemarodila dýl než 2 týdny... tak doufám, že je nezklamu.

Tak já musím říct,že moje kamarádky to ví,ale moji rodiče ne. A to jdu už 7.4. a ani jim to nebudu říkat. I když mám na krku pomalu už 4 křížek,rodiče by kvůli takové zprávě asi nespali. Tak je nebudu děsit dopředu. O jejich reakce na to ,že bych chtěla op.podstoupit nestojím. Otec řekl:"nevím tak k čemu "a mamka : "teď v době celosvětové krize?? " .Tak mě uvidí až ze sádrou.

Eluska7
Já to mám taky tak, řekla jsem mamce, neb potřebuji, aby mi nabídla střechu, aby se mě moje holky nelekly, že jdu na malý kosmetický zákrok... aby byl klid. Sestře jsem to řekla s podmínkou, že to nebude komentovat

tedys, já jdu zase den po tobě, ale zatím mi to pořád nějako nedochází, takže jsem v klidu, beru to tak, že je to daleko. Já pořád přemýšlím,komu to říct, bojím se, že to na mě stejně všichni poznají, chodím do školy, sice jednou týdně, ale přeci jenom si říkám, že není možné, aby si toho nikdo nevšiml...