Protištěkací obojek

Jen ještě taková poznámka - náš pesan (3,5 roku) nikdy neměl žádnou špatnou zkušenost s muži, za to dám ruku do ohně. Na chlapy v rodině je zvyklý, svého páníčka zbožňuje. Ale nesnáší cizí chlapy - když k nám přijde opravář nebo venku potkáme nějakého pro něj cizího muže, co na mě promluví, nedejbože se přiblíží, pesan okamžitě útočí. A ne, že by jen zastrašoval, on dělá jakože nic, vyčká, až se dotyčný přblíží na metr a vystartuje. A to je, jak jsem psala na chlapy zvyklý.

Silvie: Já bych řekla, že odzačátku. Asi svojí roli hrálo to, že celý léto byla venku na zahradě a jelikož jsem měla před státnicema a neměla brigádu, celý hodiny jsme byly spolu, koupaly se apod.

Ale tam je to asi i genetika, její máma je vyloženě uřvanej pes, takže jaká máma, takový štendo...Prostě si vykníkává, když něco chce. Né že bych na to kdy reagovala, ale nemá dojem, že by to mizelo, spíš se to jen nezhoršuje

Dneska mám zase nervy nadranc, že zničila novej mixér mrška. Musím si vymysle co řeknu příteli

Reaguji na Mish:
Jedna naše fenka nesnáší chlapy, zachránila jsem ji a už u nás zůstala, že ji páníček dělal něco špatného nikdo nepřizná a to trauma může začít z každý blbosti, prostě jako u lidí. Hlavně je důležité pejska netrestat, to by se to pak mohlo začít postupně nenápadně zhoršovat. U nás trvalo několik měsíců než si úplně zvykla na mužskou část rodiny, první měsíc se nedala vůbec chytit, jen ode mě, máme jí už asi osm let, ale stejně většinu chlapů nesnáší a nedá se s ní nic dělat, pokud tam ta návštěva nezůstane aspoň pár dní.
Doporučuju trpělivost, spíš naopak si pejska nevšímat (vy s mamkou můžete), ale být na něj milý, občas jim dát nějaký pamlsek z mužské ruky, ale nevnucovat se, to ji může spíš dráždit, zvlášť jezevčíka. Až postoupíte dál, tak hodně zvát sousedy na návštěvy, aby si zvykla i na ně, ikdyž sousedům určitě ty návštěvy nebudou příjemný. Stačí třeba na zahradě, přes plot, často je potkávat na procházkách apod.
Hodně štěstí.

Protiškěkací obojek nás zachránil. Svou fenku jsem si vzala až ve třech letech a zpočátku jsem s ní byla doma, dost dlouho, takže si zvykla, že čas trávíme spolu. Přestože jsme odchody nacvičovaly, tak když jsem začala chodit do práce, nastalo peklo, protože fenka kňučela, vyla, štěkala ... Většinou začínala až jsem byla nějakou chvíli z domu, takže jsem to nezjistila hned, ale milí sousedi mě brzy informovali ... Sama jsem jednou měla možnost si koncert mého miláčka poslechnout a bylo to opravdu hrozné, slyšela jsem to až na parkovišti před domem. Zkoušela jsem všechno, trénovat ochody, prodložovat intervaly, číhat za dveřmi, chválit za ticho, vynadat za hluk ... Ráno jsem ji vždycky pořádně utahala, div jsem si nepotřebovala jít znovu sama lehnout, pouštěla jí rádio, telku, kupovala rafinované hračky ... NIC nezabíralo a sousedům docházela trpělivost. V okamžiku, kdy mi došel nepříjemný anonym, jsem zkusila obojek, který bych předtím asi sama odsoudila, ale v tuhle chvíli jsem k němu upínala všechny naděje, protože bez něj by fenka buď musela k původnímu majiteli, nebo já bych se ocitla v úplné sociální izolaci, kdy bych nemohla vyrazit dál než s odpadky k popelnicím. Obojek zabral okamžitě (bedlivý soused mi hned hlásil naprosté ticho). Obojek jsem sama vyzkoušela, ne že bych si zaštěkala, ale když jsem ho měla v kabelce a zachratily o něj klíče, tak jsem dostala ránu. Není to žádná krutá bolest, spíš se dost leknete. Ale vzhledem k tomu, že pejsek už neštěká, tak rány nedostává. Psi nejsou hloupí, po pár peckách si spojí, že vytí a štěkot = nepříjemná bolest, nechají toho. U mé fenky bylo vyvádění trochu dáno i její povahou, je to trochu sebestředný pejsek a prtstě si vynucovala přítomnost paničky. Psi teskní, když nemají pána, ale tím jak vyla a a kňučela si to zhoršovala, utápěla se v tom. Teď když příjdu domů, tak mě čeká naprosto klidný pes, rozhodně ne vystresovaná troska, jak tvrdí odpůrci obojků, kteří tento problém většinou ani neřešili a opisují jen to co přečetli jinde. Každý pes je ale jiný a určitě ne v každém případě to zabere, ale u nás to zafungovalo hned. Tak všem co řeší uštěkaného pejska držím pěsti.