Vždy jsem byla šťastný človíček, sem tam se něco nepříjemného přihodí každému v životě, tak to prostě chodí, ale že se na vás může spustit kalamita hrůzostrašných událostí v neuvěřitelném sledu a v daleko horších variantách než byla ta předchozí jsem si ještě nedávno nedokázala představit.
U mě to paradoxně začlo koncem těhotenství (spešl nemoc) a pak následovala jedna "facka" za druhou... Táhne se to od května roku 2008, rok 2009 to nezlepšil, ale pevně věřím, že jsem si všechnu smůlu vybrala (sice najednou během 17-ti měsíců) a počínaje minulým týdnem vše skončilo! Nechci si vůbec připustit, že by to pokračovalo i nadále! Jestli jsem "někdy někomu něco v minulém životě provedla", tak jsem si to tvrdě oddřela. Jediné co mě drželo nad vodou je moje malé krásné sluníčko a můj báječný muž
Teď je načase konečně naplno žít a i přesto, že jsem si myslela že se se spoustou těch věcí nevyrovnám, kašlu na to, nebudu se tím trápit a chci si užívat života. Už na to nechci myslet (stačí, že jsem na to myslela dnem i nocí, buď jsem kojila nebo se trápila, takže spánek nula, nervy v kýblu, vředy na obzoru). Věřím, že když se nebudu těmito věcmi zabývat, budu přitahovat jen ty příjemné a úžasné zážitky, které se mi vyhýbaly
TAKŽE MÁM OTEVŘENOU NÁRUČ A ČEKÁÁÁÁÁÁM NA ZÁZRAKY V PODOBĚ ZDRAVÍ, LÁSKY, ŠTĚSTÍ, PENĚZ A VŠEHO CHCI HODNĚ, PÁČ SI TO ZASLOUŽÍM (se skromností sobě vlastní)
Cituji RubyCairo: říkám si, že už sem si tu smůlu snad vybrala na rok dopředu
No já doufám, že aspoň na pět let. U mě se to táhne od roku 2007 a každým rokem je to horší, takže fakt nevím, co jsem provedla v minulých životech
T_e_a
Pravda, pozitivní přístup je to jediné, co nám snad zbývá... Vážně doufám, že s příchodem roku 2010 všechno to špatné pomine
RubyCairo
Jako kdybych to psala já. Taktéž všechno začalo roky 2006/2007 a doteď se to stupňuje. Letos jsem se silami v háji, zdá se mi, že víc zvládnout toho snad už nemůžu. Jestli je to zkouška, doufám, že to, co po ní přijde, bude stát za to Nemyslím, že všechno skončí následujícím rokem, bohužel.
A samozřejmě fakt je ten, že sklízím "ovoce své práce". Párkrát jsem se nějak rozhodla, něčeho nelituju, ale je to teď sakra těžký...
U mě to byl jednoznačně rok 2008 a paradoxně 2007 a 2009 "patří mezi ty vydařenější" asi mám smůlu na sudé čísla
taky se nás to drží...už dva roky čím dál hůř...poslední dobou už se to nedá snášet, dneska jsem měla úplně hysterický záchvat, ještě teď se třesu
je to úplně neuvěřitelný...a nejhorší je, jak ztrácím přátele, protože oni si žijí na obláčku a prostě nechápou, že jsem na dně....když je člověk v háji, a blízké to nezajímá, nebo dokonce naznačují, že si vymýšlí, protože: přece každý den je něco krásnýho, a raduj se z kytiček a jiné blafy...tak to je nanic. nu, nakonec člověk na všecko zůstane sám.
jedna mrtvice, druhá mrtvice, jeden nemohoucí, druhý nemohoucí, rakovina, druhá rakovina, epilepsie, hrozba ochrnutím, téměř krach firmy...to, že pak člověk nedá státnice, už skoro ani nevnímá....nevím, no...ještě jsme nevyhořeli. vykradení už jsme. takže optimismus: ještě je to dobrý
Cituji imoen: je to úplně neuvěřitelný...a nejhorší je, jak ztrácím přátele, protože oni si žijí na obláčku a prostě nechápou, že jsem na dně....když je člověk v háji, a blízké to nezajímá, nebo dokonce naznačují, že si vymýšlí, protože: přece každý den je něco krásnýho, a raduj se z kytiček a jiné blafy...tak to je nanic. nu, nakonec člověk na všecko zůstane sám.
Je to svatá pravda. Člověk v těchto chvílích pozná, kdo je opravdový přítel a světe div se, když to není nikdo z těch, o kterých jste si to předlouho mysleli. Přítelem v situacích, kdy je všechno v klidu a v pohodě a pouze se spolu radujeme, dokážeme být každý.
BlackCoffee
je mi to hrozně líto...najednou nikdo nezbyl...člověk je má rád, myslí na ně, stará se o ně...a pak stačí několik neštěstí, a oni prohlásí: už se nějak neusmíváš, tak jsme tě přestali zvát, je s tebou smutno, nejsi jak dřív přátelili se jen, dokud ze mě něco měli. jsem blázen, rozdám málem i to, co ani nemám, když mi na někom záleží. poslední dobou už mi zbylo fakt asi jen omlazko, a jedna kamarádka. ale nemůžu jim nic vyčítat, dokud člověk některé věci nezažije, prostě je nemůže pochopit. se tady ale vylejvám, co? pardon...
Pro mě byl nejhorší rok 2007. Byl zlý,ale hodně mi otevřelo oči to, co se dělo a přestala jsem být tak naivní, jako do té doby, kdy jsem lidem věřila. Takže i něco zlé je pro něco dobré.
Holky, držte se, kterým je letos zle. Jednou se to přeci musí zlomit
tyweee
kéž by si děvče měla pravdu.............
Cituji imoen: .najednou nikdo nezbyl...člověk je má rád, myslí na ně, stará se o ně...a pak stačí několik neštěstí, a oni prohlásí: už se nějak neusmíváš, tak jsme tě přestali zvát, je s tebou smutno, nejsi jak dřív
tak to nejsou opravdoví přátelé. Já si vždycky myslela, kolik mám dobrých přátel,ale postupem času jsem otevřela oči a zjistila, na koho se opravdu mohu spolehnout a kdo za mnou stojí a to se mi ani nestalo nic špatného....jen jsem přestala mít tolik času na všechny a rozdávat energii a teprve pak zjistila, kdo je opravdový přítel... je mi to moc líto, protože by tě přátelé měli podržet a ne se k tobě obracet zády, když potřebuješ oporu klidně se vypovídej, od toho jsme tady
Yasminka
také jsem si myslela kdo jsou moji přátelé a nakonec mě podržel někdo o kom bych vůbec ani nepřenýšlala jako o příteli,ale tak to bývá.
Koukám, čtu a je to až neuvěřitlné, jak se tady téměř všechny shodly. Pro mě (a mou rodinu) byl hodně kritický rok 2007 a rok 2009 je také nic moc, ale na rok 2007 nemá, naštěstí.
tenhle rok je opravdu děsný musíme jít bydlet na ubytovnu jelikož rodiče stratili práci je to hrůza
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.