Prodavačky v obchodě se na mě dívají jako na manželku/milenku mého otce

by mě zajímalo, komu je tu padesát

Jé tak já nevím kolik, mohla jsem napsat čtyřicet nebo třicet, vždyt by ten smysl zůstal zachován

I já se někdy pozastavuju nad naivitou nějakých holek, ale zrovna tohle mi připadá jako naprosto normální nejistota a uvažování, který k tomu věku patřej

není důležité se neustále soutředit na okolí. Už mi tak přijde , že dnes řeší každý kde co a vytváří z ničeho mega problém! Tak nějak se ani nedivím, že dnes tolik lidí končí v ordinaci psychiatrů , protože zabývat se kde čím je opravdu na zhroucení.

to zajisté jen nevím , jaký problém je v tomto případě.

Reaguji na mikkýsek: no problém je v tom, že slečna moc řeší pohledy okolí a co si myslej a má pocit, že je na ni upřena negativní pozornost všech...vždyť to je normální reakce dospívajících

No nemyslím si, že bys byla až takový středobod vesmíru, aby si o tobě všichni museli něco myslet

Holky, že vás to baví.Myslím, že výše vašeho věku vám nedává žádné právo se na někoho povyšovat a moralizovat .Vzpomente si na sebe, když vám bylo náct, jak jste měly pocit, že na vás všichni civí.

já nevím, já si tyhle čumily, drbny a kde co docela vychutnávám, když čumí, čumím upřeně na ně, pokud je to moc, zeptám se, děje se něco či potřebujete něco

Já právě ani neměla. Do teď jsem nevěděla, že to tedy ty "náctileté" takto trápí a že je to nějaký problém (a není to tak dávno co mi bylo náct)

Mě by asi nikdy tahle myšlenka ani nenapadla- mám jiné starosti než řešit co si myslí prodavačka.

jsi drsná

a mne klidně jokdyž si například moje dvě děti s otráveným výrazem někde zkouší oblečení(nemají to rády), nebo mi mladší syn , když byl malinký,pobíhal po obchodě, zatímco starší dcera byla v kabince a zkoušela, prodavačka na mne zírala se založenýma rukama s ohrnutou pusou, fakt přemýšlím, co si asi právě myslí.- asi nic pěkného. Ale když jsme pak vyklopili na kase dost oblečení, pohledy se změnily na usměvavé a milé a děti byly pochváleny, jak jsou roztomilé.A známe ty obchody, kde div neleží na pultu, vejdete tam, nikdo vás ani nepozdraví a jen vás sjíždí očima a šeptají si. Nikdo neví o čem nebo o kom, ale pocit to není nic moc.

přesně tak

no, tohle je rozhodně lepší diskuze , než diskuze typu- jak mi sluší tohle tričko?A nemyslím, že se holky neustále soustředí na okolí.Ale když na tebe někdo vytrvale zírá, tak to poznáš

Já teda převážně myslela tu situaci, že si o mě může prodavačka myslet, že jsem táty milenka.

Ano, není to příjemné, ale ať si myslí co chtějí- já si také myslím své

no mě se to taky stavá, protože s tátou jsme oba vysocí a když s náma jde ještě ta jeho vypadá jak dítě ale občas jdeme spolu a taky slýchávám paní..akorát už se taky stalo, že mi jednou táta řekl, že vypadám jak *****, když jsem si na dovolené v šatech zapálila cigaretu jako ostatní ženy v šatech s cigaretou no co už )

Tak toto téma mě dosti pobavilo! Totiž já byla včera na tenise se svým O 24 let starším chlapem a jeho kamarádi si mě spletli s jeho dcerou a zeptali se mě "jak se má mamka" čímž mysleli jeho manželku a nebylo to poprvé co si někdo myslel že jsme dcera a otec