Přítomnost sester u gynekologické prohlídky?

Mám to stejně.
Sestra je vedle v místnosti. Nikdy tam není.

Kdysi jsem měla gynekologa takovýho mladýho fešáka, moc byl fajn. Ale za to sestra nafoukaná a žárlivá. Pokaždý když jsem vylezla na křeslo, tak tam vlítla a hned na doktora, jestli nepotřebuje pomoct. Vždycky jí sejmul, že ne, já se vždycky začla smát. Ta normálně žárlila, púokaždý tohle udělala. Nevím, jestli se takhle chovala u všech pacientek.
Teď mám jinýho doktora a sestra je vedle mě a podává mu nástroje. Nějak mě to nevadí.

díky všem za názor mně u prohlídky taky nevadí, sedí u stolu a dělá si své, ale momentálně bych opravdu chtěla něco prodiskutovat a k tomu mi bohatě stačí doktor, už tak s tím možná budu mít trochu problém ...

holky - přestože je mi přes 40 a chodím na prohlídku pravidelně...nevím, jestli tam sestra sedí, kouká se nebo si něco zapisuje v přijímací místnosti. Asi se na to budu muset soustředit abych věděla

V USA je v případě, že je Váš gynekolog muž, přítomnost další osoby ženského pohlaví během vyšetření dokonce vyžadována. Pod pojmem vyšetření je chápáno všechno, co s Vámi lékař dělá, když jste svlečené. Tedy nikoli při Vašem rozhovoru s lékařem před nebo po vyšetření. Je to z toho důvodu aby se předešlo případným žalobám, protože tam se žaluje kde co, pokud se z toho dají vytřískat nějaké peníze. Během svého pobytu v USA jsem tam musela 3-krát. Díky super rodině, u které jsem tam bydlela, jsem byla pokaždé na jedné malé soukromé klinice, kam chodila celá rodina. V samostatné klimatizované čekárně OB/GYN (porodnicko/gynekologické) ordinace oddělené neprůhlednými prosklenými dveřmi od ostatních prostor kliniky jsem vyplnila třístránkový dotazník formátu A4, který jsem dostala od pracovnice na recepci umístěné v této čekárně, kdy hned první otázka po nacionáliích byla: důvod návštěvy lékaře. Odpadá tam tak jeden velký neduh některých českých ordinací, kde musíte sdělovat často intimní důvod návštěvy sestře mezi dveřmi za přítomnosti plné čekárny, což je pro mě vždycky hodně trapné, pokud si nejdu jen pro recept na HA. V dotazníku tam byla i položka týkající se doprovodu, kde bylo k zatržení iks možností (matka, sestra, teta, kamarádka, přítel, manžel, atd... nebo jiný doprovod s tím, že se tam dalo dopsat, kdo ten jiný je. V případě, že nechcete, aby byl uvedený doprovod přítomen po celou dobu, tak můžete ještě zatrhnout, při kterých částech chcete, aby byl přítomen. Je tam možno zatrhnout celkem 3 fáze: přítomnost při konzultaci před vyšetřením, přítomnost během vlastního vyšetření, přítomnst při konzultaci po vyšetření. K tomu tam bylo uvedeno, že v případě, že doprovod není ženského pohlaví a ošetřujícícm lékařem bude muž, bude při vlastním vyšetření přítomna rovněž sestra, je tam napsáno: female nurse, tedy sestra - žena, protože v USA jsou oproti ČR hodně často k vidění i male nurse - tedy sestra - muž, či, chcete-li, zdravotní bratr, takže pouze z textu nurse (sestra) byste jinak neměly jistotu, jestli přijde žena nebo muž. Přítomnost této povinné sestry ale můžete odmítnost, stačí zatrhnout příslušné políčko a podepsat tuto Vaši vůli do příslušného políčka. Je tam u toho ještě nějaká právní poučka, ale tu jsem, přiznám se, nečetla. Ve složce jsem vyplněný dotazník předala pracovnici na recepci, odkud si ji hned vzala sestra, která zrovna vyprovázela jinou pacientku chodbou z ordinace k recepci. Přede mnou byla ještě jedna pacoška, tak jsem si ještě 15 minut prohlížela aktuální čísla několika dámských lifestylových časopisů. Pak spolu s ní sestra zase vyplula, zavedla mě do předpokoje, udělala pár těch klasických měření a zavedla mě do ordinace, kde nás vzájemně s lékařkou představila, dala ji moji složku a zase odplula. Nějak mi to nepřišlo jako gynekologická ordinace, protože to hlavní jsem tady neviděla, a to starou známou a většinou z nás nepříliš oblíbenou kozu. Bylo to spíše jako u psychologa. Necelých 10 minut jsme se bavily, prakticky jen o mých odpovědích v dotazníku a doktorka při tom některé moje údaje z dotazníku ťukala do počítače. Přece jen to bylo příjemnější, si povídat za těchto okolností, než když první, co při příchodu do ordinace uvidíte, je pro Vás přichystaná koza, a už Vás polívá pot od stresu. Byla jsem prostě více v pohodě. Pak zavolala přes intercom sestru, aby mě připravila k vyšetření a odešla. Sestra vplula, ale vše, co udělala, bylo, že mě zavedla za plentu, která prakticky rozdělovala ordinaci na dvě poloviny. Teprve tam byla koza ale bez držáků pat nebo podložek pro nohy a v rohu něco jako paraván kam mě poslala, abych si tam odložila jejímy slovy všechno oblečení (ponožky si prý můžu nechat - ale měla jsem bohužel punčocháče) a pak prý mám na vyšetřovacím křesle počkat na příchod lékaře. Ještě řekla, že zakrytí pro mě je připraveno na vyšetřovacím křesle a při odplouvání z ordinace připomněla, že doktorka přijde zpět brzy. Za paravánem byly k dispozici i jemné papírové ručníky. Pod pojmem zakrytí pro mě si ale představte jednorázovou, něco jako vestičku či kamizolku v délce k pupíku, která mi připadala jako papírová či z nějaké netkané textilie, podobnou doma v ČR přikrýváme záhony s jahodami. Vepředu se obě strany asi 10cm překrývaly, ale nikde žádný knoflík na zapnutí nebo šňůrka na zavázání. Druhým kouskem zakrytí byl něco jako malý ručník o rozměrech maximálně 40x40cm, tedy čtverec ze stejného materiálu jako vršek. Akorát jsem dosedla na kozu a už doktorka klepala, jestli už jsem ready, tedy hotová. Byla jsem, ale i kdybych nebyla a ona nebo někdo jiný by přes předpokoj nečekaně vešel, tak by mě stejně neviděl, protože jsem byla ve druhé půlce ordinace oddělené plentou. Ještě než plentu odsunula, aby mohla projít, tak se mě zeptala, jestli jsem zakrytá. Prohmatala mi prsa, nejdříve v sedě a pak v leže, když opěradlo kozy dala elektronicky do vodorovné polohy i když jsem ji říkala, že to není potřeba, protože si dělám samovyšetření, ale trvala na tom, abych ji prý nepomlouvala, že něco zanedbala, kdyby náhodou něco, a že je to stejně v ceně (myšleno v ceně celého vyšetření), které za mě moje US-rodina platila. Pak v koze něco cvaklo a z pod polstrované desky, na které jsem na papírovém krytí ležela, se vysunuly složené držáky, které se po vysunutí samy rozložily a byly z nich klasické držáky pat. Pak se opěradlo kozy samo zvedlo do polohy pololežmo. Řekla mi, abych dala chodidla do podložek a posunula se pozadím co nejvíce ke kraji kozy, Až s druhým přísunem byla spokojená, kdy mi po tom prvním řekla, abych se posunula tak daleko, až ucítím její ruku, kterou měla na konci stolu. Sice jsem si připadala trochu hloupě, že jsem to nezvládla na první pokus k její spokojenosti, že mě musela takto instruovat, ale na druhou stranu byl výsledek ten, že jsem měla nohy oproti vyšetření v ČR nejméně o 20 cm méně roztažené a nepřipadala jsem si tak nepříjemně rozcapená cizímu člověku na odiv, jako doma v ČR, a navíc díky tomu, že jsem měla na rozdíl od vyšetření doma klín z mého pohledu přikrytý tím papírovým krytím, takže jsem si na něj neviděla, tak jsem nějak úplně jinak vnímala svoji nahotu a vlastně jsem se tak nějak vůbec nestyděla a byla jsem tak úplně uvolněná, takže šlo všechno jako po másle. Pro bimanuální vyšetření tam používají docela hodně gelu, takže jsem uvítala, když mi po dokončení vyšetření podala dostatečné množství materiálu na otření, což nebývá všude zvykem. Upravila mi zakrytí spodku a se slovy, že se mohu obléci a pak počkat u jejího stolu prošla plentou. Uvítala jsem, že jsem se mohla otřít v soukromí, protože to, co mi na vyšetření na gyndě nejvíce vadí, je, když se musím otírat před zraky doktora či doktorky. To mi přijde strašně ponižující. Při oblékání za paravánem jsem pak přišla na to, k čemu tam jsou ty papírové ručníky. Původně jsem myslela, že na otření přes vyšetřením, ale při oblékání po vyšetření mi došlo, že když se postavím, tak vyteče ještě další gel, který při utírání před tím v sedě na koze nevytekl. Dvakrát jsem byla u této doktorky, druhá návštěva se lišila jen v tom, že jsem v dotazníku vyplňovala jen pár otázek, jelikož ostatní se vyplňují jen při první návštěvě a taky už mi nevyšetřovala prsa. Když jsem tam šla během svého pobytu v USA naposled, tak tam tato doktorka nebyla, protože prý musela k nějakému nečekanému porodu, což jsem se dozvěděla od sestry, když si mě vyzvedla na recepci a vedla mě do předpokoje. Místo ní tam byl její manžel. Od své US-rodiny jsem věděla, že jsou oba gynekologové. On byl asi o 10 let starší než ona a už byl retired (tedy něco jako ne penzi), takže tam byl jen tehdy, když ona z nějakého důvodu nemohla, aby ordinace stále fungovala. Když po obvyklém měření sestra zapisovala do dotazníku výsledky, tak si všimla, že mám zatrženu kolonku, že odmítám povinnou přítomnost sestry během vyšetření prováděného lékařem - mužem a znovu se mě na to pitomě ptala, jako by si myslela, že jsem to snad zatrhla omylem a z neznalosti angličtiny, či co. Řekla jsem jí, že jsem si svým zatržením jistá, že nemám problém s tím, že mě bude vyšetřovat lékař - muž, protože doma v ČR k němu chodím taky, a že chci řešit tyto svoje intimní záležitosti jen mezi čtyřma očima. Průběh vyšetření byl pak v podstatě stejný, jako u jeho ženy snad jen s tím rozdílem, že při představování lékaři řekla, že odmítám přítomnost sestry během vyšetření a že jsem toto i podepsala. Díky množství použitého gelu jsem pak prakticky ani necítila, že má oproti své ženě přirozeně mnohem širší prsty. Jo, jinak, na gyndě, kam chodím v ČR, je v kabince informace s textem: Máte právo požadovat přítomnost sestry během vyšetření. Ještě jsem svého práva nevyužila a tak sestra byla přítomna mému vyšetření jenom při mé úplně první prohlídce, kde se mnou v ordinaci byla i mamka, ale to bylo tehdy ještě u dětské gynekoložky.

Přítomnost sestry u gynekologického vyšetření je z velké části pozůstatek z minulosti. A to z toho důvodu, že v minulosti (v ČR pak minimálně do konce 80.-tých let 20 století) bylo nejrozšířenější používat při vyšetřetí standardní přední a zadní poševní zrcadla. Pominu-li existenci jejich speciálních variant se závažíčky či kroužky ke kterým se připevňovaly a které byly používány častěji u složitějších zákroků než u běžných vyšetření, tak při známém faktu, že většina lékařů má jen dvě ruce a v každé z nich by držel jedno z těchto zrcadel, které ještě musí tahem a tlakem oddalovat od sebe, aby překonal stahující tlak poševních stěn, pak mu jaksi nezbývá žádná další končetina, kterou by mohl například provést stěr z děložního čípku stětičkou. Právě proto byla v ordinaci přítomnost sestry nutná, aby držela přední zrcadlo poté, co jej doktor zavedl. V dnešní době, kdy jsou přední a zadní zrcadla používána spíše jen výjimečně a místo nich se používají kovová (ta, co většinou chladí, ale nemusíme si za ně zase připlácet a po náležité sterilizaci je možno je opakovaně používat a nezatěžují tak životní prostředí) či jednorázová plastová zrcátka (na která si ovšem musíme připlácet, či si je dokonce předem kupovat na recepci, u sestry, či až v ordinaci) která se po zasunutí a vytočení do správné polohy lehce roztáhnou a samy drží a lékař má tak obě ruce volné, již přítomnost sestry v ordinaci při běžném gynekologickém vyšetření ztrácí smysl. Podle etických zásad musí prostředí vyšetřovny zajišťovat patřičnou intimnost rozhovoru, nicméně je v něm rovněž počítáno s přítomností sestry. Ještě si dovolím zmínit, že podle etických zásad MUSÍ být mezi dveřmi do vyšetřovny (i z kabinek) a vyšetřovacím stolem vždy zástěna. Nikdy totiž nevíte, kdo může nečekaně přijít. Vždy platí, že máte nárok na soukromý rozhovor s lékařem, tedy bez přítomnosti sestry, Věřte však v jedno, že to, co Vy považujete za velmi osobní, intimní či nevím jaké a třeba se za to stydíte či je Vám i trapně, takže absolutní většinu z toho již lékaři slyšeli či viděli a není to pro ně tudíž taková zvláštnost, za kterou byste se měla stydět, nebo že třeba snad ani nejste normální mít takový problém, jako to často vidíte Vy, Taky nevěřte tomu, že to lékaři nikdy neřeknou těm sestrám nebo dokonce někomu jinému. Vím o nejedné lékařce, která o takových pikantnostech vesele povídá takzvaně na potkání. Ona sice nikdy neřekne, kdo, tedy jméno, ale jen že jedna pacientka přišla se strašně intimní problémem že si myslela, že ho snad nikdo jiný před ní ještě neřešil, nechtěla to říct ani před sestrou a nakonec to bylo tohleto (řekne co) a to já slyším 2x do týdne. Taky jsem osobně zažila u bývalé gynekoložky, od které jsem z tohoto důvodu odešla, že hned po odchodu pacientky se sestra vrátila do ordinace a doktorka ji hned řekla, o co šlo, a tak se tomu zasmály, že tohle je problém, se kterým přichází více pacientek a že tedy vůbec nebylo třeba z toho dělat takovou kovbojku. Odešla jsem od ní proto, že mezi sesternou a vyšetřovnou byly dvě kabinky, a tak pacientka čekající svlečená v jedné kabince, než na ni dojde řada, vždycky slyšela všechno, co si povídá předcházející pacientka s doktorkou v ordinaci. Bylo mi jasné, že tak jako já slyším všechno o ni, slyší i moje následovnice zase všechno o mně. Šla jsem k jiné a ta měla ordinaci předělanou z bytu. Čekárnička se 6 ti židlemi v chodbičce, odkud byly dveře všude. Na toaletu, do sesterny i do ordinace. Do ordinace se sice chodilo přes sesternu a svlékalo se až v ordinaci za plentou, ale naprosto všechno, co řekla pacientka sestře v sesterně nebo doktorce v ordinaci slyšely všechny ostatní pacientky čekající na chodbě. Nehledě na to, že sestra se příchozích pacientek ptala na důvod jejich návštěvy přímo před ostatními pacientkami v čekárničce. To byla taková hrůza, že jsem tam byla jen jednou.

no, přítomnost sestry mi nevadí, když teda sedí u stolu při vyšetření nebo je prostě aspoň za hlavou, ale pokud musím ukazovat "spodek" i sestře, která na mě hledí, tak to je už vrchol... :-/
copak si to ten doktor nemůže to zrcátko podat sám a musí mi do "ní" hledět i sestra...?