Přispíváte na ulici bezdomovcům?

Umřel jeden bezdomovec-žebrák a zůstalo po něm velké bohatství. Psalo se o tom, neznala jsem ho. Vypadal prý velmi uboze, vzbuzoval soucit. Za mě ne, nedávám. Ještě nikdy se mě žádný nezeptal, jestli nepotřebuji s něčím pomoct. Že by si ty peníze zasloužil.

Reaguji na Nattalica: Nedávno mi kamarád říkal, že tam teď právě cikáni docela často přepadávají (ale nevím, kde přesně v Děčíně a nevím, co je na tom pravdy). Faktem ale zůstává, že jít sama v noci po Děčíně (i když s přítelem), není moc příjemný pocit Ač je to k nevíře, tak v Praze se cítím o něco bezpečněji (možná proto, že jsou většinou všude kolem nějací lidé).

To máš pravdu...určitě je to kolem Grandu,můžu Ti říct,že když jsme tam ještě nedávno bydleli,tak hrůza,už v šest jsem se tam bála projít.....Teď jsme se nedávno přestěhovali na jiný konec a je klid....ale u toho Grandu je to děs!Lépe řečeno v Podmoklech teda....Samej mafíán a loupežník,samozřekmě že nejsou všichni stejné,ale je to tak,je to strach tam projít,sama bych nešla už nikdy.......

Jo, jo, to nám vyprávěl učitel, bydlí na Praze 1, že ráno když jde do školy, tak vídá jak žebráky rozváží audina.

Jinak já nepřispívám, bojím se, jednou jsem dala paní 20 na autobus, ale ta mi opravdu připadala jako tetka z vesnice, jinak se bezdomovcúm vyhýbám,smrdí a mě je z toho smradu na zvracení...

Bezdomovcům nepřispívám a jestli mě něco dokáže vytočit, když k žebrání využívají zvířata a co hůř, handicapovaná zvířata. Klidně si tipnu, že někteří ty zvířata zmrzačí naschvál, aby se lépe hrálo lidem na city... Na ulici se může dostat každý, ale jsou různé ubytovny a každý si může sehnat práci - jakoukoli, všechno lepší než být na ulici.
Co se týče různých nadací, tak nepřispívám, když mě někdo zastaví v metru nebo na ulici. Jednak bych musela přispívat každý den, jednak nevěřím, že se ty peníze dostanou, kam mají. Občas si koupím kytičku nebo srdíčko, ale tím to hasne. Raději pošlu dárcovskou SMS či peníze rovnou na účet nějaké nadace.

Ježiši, to je strašný

Reaguji na petraparis:
Neříkám, že to tak je 100%, ale myslím si, že nejsem daleko od pravdy. Lidi jsou krutí a někdy jsou schopni čehokoli.

Reaguji na Erinka: O to je to smutnější

Reaguji na Erinka:
Viděli jste film Milionář z chatrče ? Tam mrzačí malé děti, aby vzbuzovali více soucitu.Indická realita.

Já občas přispívám, záleží na tom, kolik peněz zrovna mám a taky na tom, kdo o ně žádá... pokud mi do cesty vleze někdo opilej a tak jakoby nadbíhá a blokuje mi cestu a do toho blábolí něco ve stylu: ,, krásná slečinko, dejte mi drobáček, určitě se nějakej najde...,, - odmítnu, ale pokud jde o staršího člověka, nebo o někoho, kdo nečpí alkoholem a slušně poprosí, jestli bych mu nedala na polívku, nebo na chleba, tak většinou se snažím aspoň tu dvacku dát... je mi těch lidí líto,ať už jsou na ulici z jakéhokoliv důvodu... myslím, že mnoho z nich je tam kvůli prostředí z jakého vzešli ... kdybych mohla, dala bych jim mnohem víc...jenže studuju a peníze mám jen z brigád a kolikrát jich moc nezbývá.

Tak já oceňuju, že se snaží! A ne státe dej. Tak proto za odvahu a iniciativu vždy dám.
Nadaci se nemůžu podívat do očí. Veřím, že když dám, tak dostanu.

Peníze ne. Když mě slušně poprosí, ráda věnuju cigaretu a pokud opravdu chce jídlo/konzervu pro psa, jedině zakoupím.

Jestli znáte z Brna tu bezďačku bez nohy, co ve mě vzbuzovala soucit kvůli pejskovi, tuhle jsem se musela jen pousmát, jaký jsem o ní četla srdceryvný článek: http://www.sedmicka.cz/brno-vyskov/comments?articl eId=4338&duscussionId=934

Přitom si milá paní chodívala prosim ukládat peníze do banky na svoboďáku. Teď už jsem ji nějakou dobu neviděla, bůhví, kde je jí konec. Pod článkem je komentář v podobném duchu. No takže já prostě lidem nevěřím, raději zůstanu dále pomáhat zvířatům.

Nepřispívám, jednou mě jeden takový zastavil "Nemáš pro starýho chlapa bez domova nějakou kačku?" Bylo to u supermarketu a já zrovna parkovala košík, takže ano, měla jsem 10Kč, ale radši jsem vzala ten pytlík s rohlíky a chtěla mu je darovat, jenže on se na mě podíval a řekl "Tak to si můžeš strčit někam." a odešel. Měla jsem chuť mu vrazit, úplně mě polilo horko jak jsem se rozčílila! A nadacím? Tam je potřeba si zjistit kolik z toho, co přispějete skutečně bude dáno na ten daný účel, protože bohužel v dnešní době je i charita business, jsou tu totiž, troufám si říct, stovky organizací, které například nabízejí nějaké drobnosti třeba za 30kč, ale pouze 2% z toho jde na ty děti, což při této částce dělá 60 haléřů. Kde je těch zbylých 29,4Kč? ... Chce to být obezřetný a nenaletět každému, který vám nabulíkuje, že je to pro nemocné děti, ve skutečnosti je to spíš na šéfovu dovolenou, anebo jeho nové auto

Jako studentka SŠ jsem u sebe moc peněz neměla (né víc než sto Kč ). Asi 3x jsem na nádraží dala bezdomovci 10 Kč a nějaké drobné, co jsem v peněžence měla, jednou to bylo i 20 Kč, ale ten chlast byl cítit na dálku, podle mě ty peníze utratí jen za alkohol a cigarety, málo kdo z nich si koupí rohlík nebo čaj. A dokonce mě jedna bezdomovkyně zastavila, jestli bych "neměla pár korunek na cigaretku". No jo, pár drobných jsem jí dala. Ale dnes už bych jim ASI nic nedala, nevím, možná zase nějaké drobné, ale spíš asi nee, z důvodu ...

... ano, z tohodle důvodu! Jídlo bych mu klidně koupila, klidně i párek v rohlíku, obloženou bagetu atd., ale na alkohol a cigarety přispívat nebudu!
Je mi jich líto ...

... Myslím, že zrovna tohle byl případ Vlastíka z pořadu Farmář hledá ženu, který žil v lese v takové maličké chatrči. Jestli si pamatuju, tak říkal, že po rozvodu o všechno přišel. Takových lidí je mi moc líto!

Jinak co se týká charity a prodeje věcí na ulici: nedávno před Globusem stála paní a prodávala přívěšky - prý na nemocné děti. Dala jsem jí 50 Kč a ona mi dala přívěšek - malinkatou želvičku.
Ale jinak k těm pouličním prodejcům nemámdůvěru - nevěřím, že se všechny ty vysbíané peníze dostanou k dětem, teda jestli se k nim vůbec něco dostane. Nevím. Některým těm charitám a podejcům moc nedůvěřuji ...
Jinak jak tak nad tím přemýšlím ... kdybych potkala bezdomovce, nabídnu mu, že mu koupím u stánku s občerstvením něco k jídlu, ale drobné mince mu asi nedám.