Ahoj holky,myslim že tohle téma tady není,pokud měl někdo podobny problem,klidně se přesunu do diskuze tam. Příbeh jako takový je: Mám kluka je o 2 roky starší než jsem ja,bude mu 23. Jsme spolu půl roku a před nedávnem jsme se bavili,konkrétně o tom že se rozešla moje známa s přitelem.Sme to tak probírali.On mi najednou řekl že kdybych se s nim rozešla tak by se zbláznil. Já mu na to odpověděla že je moc vtipnej. Myslela jsem to ironicky.Kluk na to reagoval s usmevem že ne,on to myslí vážně. Jenom jsem kroutila hlavou,nechala to být. Časem však někdy padnou i takové slova které mě desí. Třeba že občas se mu těžce dýchá když se neozvu hned na SMS nebo před pár dny jsme si psali na Skype,protože je teď pryč. A v něčem jsme se nepohodli,takhle přes net,tak to psaní bylo takový ... a na něco napsal že tenhle vztah co má ho na půl naplňuje a na půl "zabíjí " protože mě má tak rád ale nenávidí to co cíti když se mnou není nebo nemá jistotu co,kde jsem. Možna řešim hloupost ale setkal se s něčím takovým už někdo
Měla jsem takový bývalý vztah... byl do mě příliš zamilovaný... A mě to po čase přešlo. Někdy jsem se i za něho styděla možná, jsem byla ještě nevyzrálá na tento vztah, kdy jeden by mě potřeboval vlastnit, ale myslím si, že na tento vztah nebudu připravená nikdy. Je to hezké, ale jen na chvilku, já s přítelem "vydržela" rok...
Já se setkala s něčím trochu podobným a hrozně mě to odrazovalo. Působí to totiž na mě jako psycho, až se těchto chlapů trochu i bojím. Nikdy totiž nevíš, v co se to vyvine.
Ale tak můžou to být jen takový řeči. Ono když je člověk zamilovanej, tak je pro něho nepředstavitelný, že už by s tím druhým nebyl a tak řekne, co řekl tvůj přítel, že by se zbláznil. Ve skutečnosti by to určitě bez tebe časem zvládl.
Cituji Koliner: hezké, ale jen na chvilku,
Přesně.Chvilku ano,že tě někd tak miluje ale bojím se toho kam to pude dál.Protože ja nemužu byt taky v takovom vztahu,kde se citim omezovaná nebo bych se dusila.
Cituji bucinek07: Nikdy totiž nevíš, v co se to vyvine.
Ano,vždyť to. Jestli se později neukáže v jinem světle,kluk kterej nevim co bude dělat,nebo čeho bude schopny. Jeden nikdy neví.
Reaguji na bucinek07:
Taky si myslíím, že partner na začátku může trochu přehánět.
ccarmen: jak jste spolu dlouho?
Mě to přijde jako nadměrná žárlivost. Když není s Tebou, nenávidí ten pocit, protože nemůže kontrolovat každej Tvůj krok. Když hned neodepíšeš na SMS, už si představuje kde, s kým seš a co děláš, že nemůžeš hned odepsat. Bacha na to, aby to nezačalo přecházet do nějaké patologie.
Reaguji na Koliner:
Půl roku. Jinak jsme spolu tak každý třeti den,když si to tak vezmu prumerně. Když nad tím tak přemyšlim,tak mi je ouzko z toho všeho.
Cituji wmichaela: nadměrná žárlivost.
To nevím jestli to bude v tom,práveže,on žarlivej vubec neni. V těch situacích,co jiný by byli žarlivosti bez sebe,on zustava klidnej.
Reaguji na ccarmen:
Jako zkoušku vztahu ho můžeš zahnat na týden do kouta, být bez něj úplně a poznáš stav, který má, když není vůbec s tebou... Za zkoušku to stojí, ty si navíc přes ten čas, můžeš dělat svoje.
Cituji ccarmen: a na půl "zabíjí " protože mě má tak rád ale nenávidí to co cíti když se mnou není nebo nemá jistotu co,kde jsem
... Tohle mi přijde jako čirá žárlivost. A nenápadný citový vydírání navrch. Ale jestli to tak nevnímáš, tím líp.
Cituji wmichaela: A nenápadný citový vydírání navrch
Tohle vnimam stejně,proto mi je ouzko. Ale ta žarlivost ani ne. On to myslel tak že když neví co jsem,kde jsem,jestli jsem v pořádku ale ne,že neví jestli možná někde nedivočím nebo jsem s někým jiným.
Cituji Koliner: Jako zkoušku vztahu ho můžeš zahnat na týden do kouta,
Ta zkouška mělo byt práve to co se děje teď,jak je a bude pryč. To jsem uvažovala že mu řeknu že net mi nefunguje a na sms budu odepisovat asi zřídka. Budu si dělat rekfalifikačni kurz, takže i proto nemusím mít čas jakože.
Cituji ccarmen: On to myslel tak že když neví co jsem,kde jsem,jestli jsem v pořádku ale ne,že neví jestli možná někde nedivočím nebo jsem s někým jiným.
Nemá za sebou nějakej hloupej vztah, kdy třeba nemohl slečně důvěřovat? Rozumím Ti, jak se cítíš. Taky se ve vztahu nerada cítím omezovaná. Samozřejmě kompromisy a hranice jsou potřeba, ale ocamcať pocamcať.
Já tohle nesnášim tohle mi říct tak ho pošlu k vodě hned. Např. jeden kluk řekl mojí kamarádce, že mu zbejvá rok života tak sem mu vysmála, že jí neni 15 na tyhle kecy a poslala ho do háje a pak z něj ještě vypadlo, že si to vymyslel, protože čekal, že mu řekne, že se na všechno vykašle a stráví celej rok s nim asi ho nenapadlo, že by se divila kdyby uběh třeba rok a půl a on by ještě neumřel
Cituji bucinek07: Já se setkala s něčím trochu podobným a hrozně mě to odrazovalo
Taktéž... hrozně jsme si rozuměli, ale tohle mě hrozně odrazovalo, až odradilo uplně
Reaguji na ccarmen:
Kamarádka měla kluka, co bez ní nemohl dýchat. Tvrdil, že by snad spáchal sebevraždu, kdyby se s ním rozešla.
No, a nakonec se s ní do měsíce rozešel on.
Prostě se našla další, bez který nemohl žít.
Radím Ti, zase mu tak nevěř. Tyhle typy kluků jsou dost nevypočítatelní.
mám tu stejnou zkušenost, s přítelem jsme rok, ze začátku to bylo milý a docela příjemný, když mi říkal jak bezemne nemůžen být a že lepší nenajde, teď je z toho chronická žárlivost, a stále horší, také mě to už naprosto odradilo
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.