Příliš velká vzdálenost mezi mnou a partnerem

Určitě má budoucnost...pozn´vejte se poznávejte a bud Vás to přejde anebo naopak to bude ještě krásnejsi že pro Tebe či pro néj to bude stát za to se přestěhovat... jsem v podobném vztahu přes rok - stěhovat se zatim ani jeden nechceme ale koncit jeste taky ne - je nam dobře, vídame se jen 2x do mesice

No jasně, myslím, že je to spíš o lidech než o vzdálenosti...

No jiste že to ma budoucnost! Pokud nekoho maš rada tak udelas co koliv proto abys byla vedle neho.Ja jsem takhle začinala vztah s mim přitelem,nejdřive jezdil pořad jen on zamnou pak jsem začala jezdit ja no a po roce a pul jsem se za nim přestehovala.ted jsme menžele a mame i dite...Všechno jde o km to určite neni.Mužes nekoho mit za nosem a muže to zkončit velice brzo...Hlavne se toho neboj.

Moje kamarádka vydržela s klukem celou střední a byli od sebe podobně daleko.. Teď už jsou rok manželé a mají se skvěle. Pokud se milujete..

připomněla si mi můj dávný zážitek, taky sem měla frajera na Slovensku a říkal, že za mnou bude o víkendech jezdit a pak už sem ho nikdy neviděla, ale to mi bylo 14 ale jinak si myslím, že to šanci má, když k tomu budete oba přistupovat zodpovědně. Ale zas časem by to chtělo asi vymyslet nějaké sestěhování, chlapi sou líný mrchy, no my ženský někdy taky... a až opadne počáteční zamilovanost, tak aby se vám chtělo takhle jezdit. Zas tim, že se nevidíte tak často, ta zamilovanost může vydržet dýl... Když tě žene touha a vášeň, tak km neznamenaji nic a cesta uběhne ani nevíš jak, ale pak po pár měsících (letech), aby to nebylo "jéé zas se táhnout za starym takovou dálku..." vůbec bych Ti něco takového nepřála, je to jen nezávislý pohled na věc. Taky mám přítele z jiného města, 100 km daleko. Držím palce ať to vyjde

pokud o to budete stát oba, tak budoucnost to rozhodně má, já sama vztahy na dálku ne-e, ale kolikrát vztah na dálku může fungovat lépe, než jakýkoliv jiný I když já sama jsem opačným případem, partner byl holanďan, byl tady v čechách, ale když se vracel o holandska, měli jsme v plánu, že vydělá nějaké peníze a vrátí se sem, protože Čechy miluje. Já to nevydržela a ukončila jsem to měsíc po jeho odjezdu, aniž bych nám asi i dala vůbec nějakou šanci. Nesnesla jsem pohled na objímající se páry v parku, na líbající se lidičky na autobusových zastávkách, osamocené noci, prázdná rána a to, že nemám pro koho spěchat z práce...Dnes toho absolutně nelituju, ale tenkrát to docela bolelo...