Přesvědčovat svým chováním nebo být odtažitější

Hele to je celkem normální. Časem zamilovanost opadne. Já bych to neřešila a chovala se normálně jak chceš ty když mu chceš napsat napiš a když ne nepiš. Prostě nad tim nepřemejšlej. A když se o tom budete zase bavit tak bych mu normálně řekla, že takhle je to všude. To by nemohl vydržet nikdy s nikym kdyby se měl rozcházet po každym stereotipu tak jestli je to jenom výmluva chce to radši skončit tak at' to řekne narovinu. Teda nesmí to bejt až moc, ale to myslim takovou tu manželskou nudu kdy si ženská přestane holit nohy a chlap jde radši do hospody a to si myslim, že ještě neni váš případ a nemusí bejt a třeba to zůstane u toho normálu.

To je taky normální. Neřikám, že to tak má každej určitš ti tu někdo napíše jak má dokonalej vztah a, že se turběj 10krát denně a tohle mu nepřijde normální, ale většina to tak má nakonec jednou taky.

Já zažila něco trochu podobného.... myslím, že každá rada co tu padla má něco do sebe a opravdu bude záležet pouze na zakladatelce jak to cítí a jaké chování zvolí S mým bývalým přítelem se mi něco takového stávalo po dvou a pak třech letech.... byl to takový ten chlap co nemá rád přesná pravidla a stereotyp,byly doby, kdy naznačoval, že si není jistý, zda chce v našem vztahu pokračovat, jestli to má budoucnost a také se stalo, že řekl a ne jednou...že neví zda mě ještě miluje a jestli budem pokračovat, já ovšem to brala tak, že ho miluji a snažila jsem se zlepšovat dělat vše aby byl spokojený.....Každá jistě zareagujete tak, že byste ho poslaly někam...ano to jsem měla, nemůžeš se přeci rozkrájet a ať se zamyslí i on, že je sice hezký, že ti to chtěl upřímně říct,ale také jaké pocity to pak vyvolá v tobě....nebo ti tím ublíží. Náš vztah skončil úplně kvůli jiným věcem,ale já lituji, že jsem se nezachovala jinak, že jsem myslela jen na něj.... a nestanovila taky nějakou hranici, že takhle teda ne.....
Držím palce ať to dopadne dobře a za trápení nestojí žádnej chlap...

Reaguji na varadona: můžu se zeptat, proč spolem nebydlíte? okolnosti nedovolují, nebo nechcete?

Obávám se, že láska tady už úplně není a hlavně - začalo se asi projevovat, jestli jste pro sebe vhodní nebo ne. Tzn. poprvé si asi přítel všímá, jestli si vlastně máte, co říct, máte stejný smysl pro humor, zájmy atd. Také se mi stalo, že v momentě, kdy to trochu ochladlo a byli jsme sami doma, tak jsem se nudila, protože mi došlo, že je přítel někde uplně jinde a díky prvotnímu nadšení a akcím se to prostě tak neprojevilo, protože se vždycky nějak zaplácl čas. Záleží pak na tom, jestli je tohle to, co od vztahu chcete nebo ne. Já osobně si tedy ani neumím představit, že bych zůstala ve vztahu, kde mě začne druhý nudit. Ale někomu to očividně nevadí a třeba by tomu tedy pomohlo jen lehké oživení. Jinak oceňuji, že je Tvůj přítel takhle upřímný, taky si myslím, že je nešťastný, nechce zvyk a pohodu s Tebou opustit, ale neví, jak to řešit, aby byl zas spokojenej.

Nechápu co čeká, ze se bude pořád dít za zábavu po 3 letem vztahu, ti chlapi uz nevědí co si na nas vymýšlet :D urcite se nepretvaruj dál delej to co obvykle, přetvářka stejne k ničemu nevede

A proč to nezkusit? Když mně jeden vztah šel do kytek a mně už to začalo být vcelku taky úplně fuk, ozvala jsem se mu jen v nejnutnějším případě (ale už i předtím jsem většinou čekala, až se ozve on, nikdy jsem okolo něho neskákala) a to bys koukala, jak se najednou začal snažit

Reaguji na naive:
Stojí ti za to za něj bojovat? Jestli jo, tak se zkus mu být vzácnější. Jestli ne, najdi si někoho, kdo se s tebou nudit nebude