Poslední dobou jsem stále více smutná a depresivní, protože jsem si uvědomila, že jediní moji kamarádi jsou ti ve škole. S nikým jiným se nebavím a vlastně ani nevím proč. Občas se cítím hrozně osamělá, protože si myslím, že skončíme školu a naše cesty se rozejdou a pak nenajdu si nikoho kdo mi bude tak rozumět a zůstanu úplně sama. Ve třídě mám dobrou partu kamarádek, úžasně si spolu rozumíme a mám tam i tu dušičku, které můžu říct (skoro) všechno. Ale stejně v sobě cítím jakousi úzkost. Chtěla jsem začít chodit do nějakého zájmového kroužku, ale všude kam jsem chodila, byli buď lidé o dost starší nebo mladší. Navíc mám problém se s novými lidmi seznámit, vybudovat si k nim důvěru... Takže vždycky, když jsem začala někam chodit, cítila jsem se ještě hůř. Nevíte jak z takového začarovaného kruhu ven? Jak si najít kamarády i jinde?
jak sem ukončila střední, tak už se se spolužáky tedy rovnou i s kámoši nevídám a je to blbý, na vysoký tam sme každou hodinu s jinou skupinou, takze kamaradi horko tezko, takže sem ve fázi kdy hraji v mym zivote hlavne přítel a nekdy za par mesicu si s kamarady vyjdu, jinak neni moc cas a nalada
Taky mám nejvíce přátel ve škole. Děsím se toho dne, kdy odmaturuji a pak už s nima nebudu denně. Ale raději to neřeším a zatím užívám ty chvíle, kdy s nima jsem
Reaguji na Kačla: Hele, napadlo mě, tvoje kamarádky nemají nějaké přátele mimo školu? Takhle jsem poslední dobou poznala spoustu lidí. Nebo různé plesy, tančírny, teď je toho fakt hodně, možnost jak poznat lidi a možná se mezi nimi najde i člověk, se kterým si opravdu sedneš
Já jsem si našla jiné kamarády (než ty ze třídy), tak že jsem s nimi chodila na akce a tam se seznámila i s jejich kamarády a s některýma jsem už větší kamarádka než oni sami ... ale nesmutni, nemusí to znamenat, že pokud odmaturuješ, tak se s nimi už nebudeš bavit. Já se například s 2 kamarádkami, které mám dokonce ze základky stýkám doteď, ze střední taky ... hlavu vzhůru
Jejda... lidi v životech se nám mění.
Ze ZŠ se vídám jen s jednou kamarádkou a to třeba 2x do roka, když obě máme čas. S nikým s gymplu se nevídám pravidelně - spíš nárazovky s lidma, co jsou ve stejným městě. S lidma z VŠ se stýkám jen s těma, co mám ráda (kafe, obědy, někdy diskotéka). Lidi, který jsem považovala za nej kámoše na zš mám teď za blbce, nemám si s něma co říct...
Nestresuj se, uvidíš, že jakmile budeš v jiným kolektivu zase si najdeš nový lidi. Bude zase seznamování
Reaguji na Ziralka: Obdivuji vás , ani s holčinou co jsme spolu vyrůstali a bydleli jsme přes ulici si na sebe neuděláme čas (teda spíš ona si neudělá čas)...
Mám něco podobného.
Přestěhovala sem se do Prahy a ve škole mám dost kamarádek, ale bohužel krom pár posezení se s nimi nestýkám, každá má svoje jiné kamarádky...
Takže, když chci jít nakupovat, nebo třeba do kina tak nemám s kým.. Popovídat si o něčem vážnějším taky ne...
Naštěstí mým "nejlepším kamarádem" je můj přítel. Takže nejsem zas tak úplně sama... Ale takový to ženský drbání mi chybí...
Nenapadlo mě to, ale tohle mi došlo až když jsem byla po střední. Najednou žádní kamarádi, každý na jiné škole, bylo/je mi někdy hrozně. Uvědomila jsem si, že mi střední chybí, ale pokud budeš na VŠ tak zase budeš mit třídu, nový kolektiv a noví lidi, kámošky tak neboj.
Já to mám stejné, naštěstí mám přítele, jinak bych už asi visela. I tak mi hodně chybí společnost a jít někam ven s někým jiným, než s přítelem. Bohužel moc také nevím, co s tím. Navíc kamarádi ze školy neradi chodí někam mezi lidi, takže ani oni nemaj moc kamarádů, se kterýma by se dalo seznámit.
Reaguji na Kačla: Nevím jestli jsem to nepřehlédla, ale v kolikáťáku jsi? A asi nebydlíš na koleji, viď? Já měla výhodu, že jsem na koleji byla na pokoji s 3 holkama, takže jsme se hodně zkamarádily a chodily ven spolu... Pak si našly přítele, poznaly další kamarády a naše parta se čím dál tím víc zvětšovala.
Ale je fakt, že mi je z toho taky občas smutno, že v Praze( kde pouze studuju) kromě lidí ze školy vlastně kamarády moc nemám... A když, tak jsou pracovně moc vytížení.
Jinak ale má "stála" věrná skupinka slečen je ze skautu, které znám už od malička. Chodíme spolu na kafčo, občas plesy, oslavičky, hory... Prostě klasická skupinka skvělých kamarádek, bez kterých už by to nešlo
Takže za mě kroužky ano!
Tak jak skončíš střední , buď budeš studovat dále a poznáš nové lidi , a nebo je poznáš v práci , čím více chodíš do společnosti , tím více lidí poznáš a seznámíš se
A pokud tam mezi kamarádkami ve třídě máš i tu dušičku , tak proč by jste se neměly vídat i pak ? jestli jste dobré kamarádky nemusí se nic změnit , to záleží jen na vás jestli si ten čas uděláte,
Vůbec bych se toho nehrozila , spíš by jsi se měla těšit
Časem poznáš nové lidi, na vysoké, nebo v práci. Píšeš, že na kroužcích jsou staří, nebo moc mladí. Nesmíš si tak vybírat, mně je 18 a přátelím se i s lidmi okolo 40. Když je člověk inteligentní a hezky se s ním povídá, tak jde věk stranou.
Cituji Gosh: Časem poznáš nové lidi, na vysoké, nebo v práci. Píšeš, že na kroužcích jsou staří, nebo moc mladí. Nesmíš si tak vybírat, mně je 18 a přátelím se i s lidmi okolo 40. Když je člověk inteligentní a hezky se s ním povídá, tak jde věk stranou.
přesně tak
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.