Přátelé diktující si podmínky kamarádství

To je jak na základní nebo v mateřské škole. Nevěřím, že někdo dospělý tohle vůbec vysloví.
To není kamarádství, to je jenom obchod - něco za něco.

Reaguji na smarny:

no bohužel, je to složité, jelikož se jedná o osobu, kterou mám ráda, ale nějak nevím jak se k tomu postavit. Mám dojem, že v momentální situaci to kamarádství je na mrtvém bodě.

Ano, přímo tento uvedený případ se mi stal. Přátelství skončilo, diktovat si podmínky nenechám.

Ano, takové přátelství bude nesmírně hluboké a nic jej nezlomí...
To jako vážně?

Reaguji na cindy.:

díky za příspěvek.

Reaguji na Red_fire:

no ono vypadalo, že je dobré, ale nechci o toho člověka přijít, ptz opravdu ho mám ráda. Spíš mi jde o zkušenosti ostatních..

Na základní škole jedna holka vždycky říkala: kdo mi přinese čaj, bude moje nejlepší kamarádka. To mi to připomnělo. Ale zase, nevím, o jaké "požadavky" se jedná... někdy se přeci člověk může dostat do situace, kdy ho jednání toho druhého třeba zraňuje, nebo ohrožuje, nebo vidí, že ohrožuje přímo toho člověka (třeba nějaká závislost a tak...), v tom případě bych nějaké vymezení chápala. Ale jinak si to nějak nedokážu v dospělosti představit. Záleží na tom, o co jde.

To znám taky spíš ze základky

Mám dvě kamarádky, jedna opravdu hodně blízká, a mezi sebou se rafly, už to trvá snad sedm let, ale nikdy mi ani jedna z nich nezakazovala vídat tu druhou a naprosto to respektovaly .. to jen tak příklad.

Jako chápu, že někdo má s někým opravdu špatné vztahy, špatnou zkušenost a nemusí být nadšený, když bych se s tím člověk kamarádila, ale přímo zakazovat a dávat ultimáta?

a tohle už úplně ujeté a do přátelství to rozhodně nepatří, to je snad jasné

Souhlasím. Jinak mi to připomíná vztahy na základní škole. Dospělí lidé umí vyjednávat i bez ultimát.

Reaguji na LittleCharm:

takhle - rozhodla jsem se k tomu nevracet, prostě už to neřešit, ale nějak podvědomě nad tím pořád přemýšlím.

Něco takového jsem zažila a bohužel to nejsou vzpomínky na základní školu, ale nedávnou minulost. Šlo o holky ve věku kolem 23 let. Jedna z mých blízkých kamarádek, má právě takovou partu holek. Které si vše závidí, pomlouvají se navzájem. Je to takové to: ,, jaktože jsi byla s XY a neřekla mi? Proč jedeš do místa XY s někým jiným, než s námí. Pořád to bylo samé proč né taky já (my). Aby náhodou člověk nezažil něco lepšího. No netrvalo mi to dlouho a prokoukla jsem jejich chování, ukončila jsem s němi vztahy, s tou blízkou kamarádkou se tedy ještě vídáme, ale jsem už ostražitá a společnost nevyhledávám. Už to nikdy nebude takové, jaké to bývalo. Pokud má takové kamarádky, skáče jim na jejich hry, nedělám si iluze
Chci mít přátelstvi bez podmínek, jít si kam chci a ne se pořád někomu zpovídát. Nevím, jestli jsem to správně popsala, bylo to vážně jak na té základce, brr

Reaguji na Scoooby:

tak to já díkybohu takové slepice nemám, ale podstata je podobná. Taky myslím, že přátelství by mělo být bezpodmínečné - a řešit se to dá i jinak než budu s tebou kamarádit, když..
Možná kdyby to dotyčná osoba jinak podala.. nicméně všecky názory jsou mi přínosné a doufám, že se to vyřeší.