Pracovat u advokáta nebo notáře?

Claire_
ale já nechci poradit, pořád mám pocit, že jsem se špatně pochopily...jen jsem tu hodila nějaké své dojmy a zkušenosti.

i s těma 20 tisícama -- to byl právě příklad opravdu hooodně dorbého platu po škole, který se málo vidí, a málokdo ho má.

několik mých známých jsou začínající medičky, a o jejich práci, pracovní době a platu bych radši ani nemluvila, protože to je hrůza.
mně tedy zatím chodí klienti po houfech (tedy spíš mé nadřízené, já jsem tam jen spíš na ozdobu, a na psaní těch smluv, žalob a dohod, ale i tak mám neustále co dělat, je to jedna z nejlepších advokátek v okolí)

osobně nedostávám vůbec žádný plat, právě proto, že nic neumím, by mě nenapadlo nějaký požadovat. jsem tam jen, abych nahrabala zkušenosti, a zjistila, jak to v právu a advokacii chodí. další štace na mém zadarmo přicmrndávání se je podnikový právník (protože ten zas dělá něco úplně jiného), a pak se uvidí. absolvuju to, protože během studia jsem dospěla k dokonalému znechucení z práva, a doufám, že v praxi se zase chytím. ale spíš myslím, že ne.

Claire_
já jsem se o tom přesvědčila sama spostu času totiž trávím třeba tím, že jedu jako veřejnost k soudu, a tam dvě hodiny hledím, o čem jsou lidé schopni se handrkovat, neustále se na něco ptám, např. proč na LV je toto takto a co to vůbec znamená (ve škole nám ani neřekli, jak se čte spisová značka...takže často jsem opravdu hloupoučká ) a i když napíšu kopu smluv, v podstatě se mnou moje šéfová stráví docela hodně času, a já tam taky hodně času strávím bez výsledku (viz ta řízení, nebo mi dají ke čtení zajímavý případ - z čehož nemají žádný užitek, a to ani do budoucna, protože v jejich kanceláři s velkou jistotou pozdjěi pracovat nebudu).
nechtěla jsem se na delší dobu zaměstnat rovnou po škole na určitém jednom místě. a chtít po někom, aby mě zaměstnal na tři čtyři pět měsíců, všecko mě naučil, platil mi za to, a já mu frnkla, mi přijde nefér (to dělají zaměstnanci v naší firmě a není nic horšího), a navíc by to asi nikdo neudělal chci zjistit, jak to tam chodí, a jestli na takovou práci vůbec mám. pokud bych o to stála, pravděpodobně by mě zaměstnali nastálo, protože myslím a doufám, že jsou se mnou spokojení.

a proč dělám právo, i když mě nebaví..to je snadná odpověď - praxe je v 90% případů úplně jiná, než školní teorie. a když už jsem tu školu vystudovala, chci to zkusit, protože díky praxi tomu možná přijdu na chuť...

Jako manželka advokáta souhlasím s názorem imoen, koncipienti přichází do praxe skoro vědomostmi nepolíbeni. Na jednodušší věci jsou na internetu ke stažení podklady, takže s tím se k advokátovy nechodí. A když, tak se nechce platit (advokáta, koncipienta, kancelář). Složité věci koncipient nezvládá /naopak ječtě bere čas advokátovi), placení také není zrovna v ČR bezproblémové. Advokátů je jako much a klienti nejsou ochotni moc platit. A pracovní doma advokáta je od nevidím do nevidím, soboty, neděle. Prostě tehdy,kdy má klient čas.

já jsem třeba takový nabídky viděla taky....že to bylo pro studenty, co se chtějí něco naučit, ale byla to neplacená výpomoc

Mě rodiče po škole nepodporovali, i když jsem neměla na to mít sama za svou mzdu byt. Ale to je asi na jinou debatu.. Tam odkud jsem, se zaměstnávali koncipienti tehdy za 5000,- Kč hrubého nebo dělali zadarmo úplně - jen za to, že mohli být koncipienty a advokát za ně platil pojistné (zdrav + soc). A tak jsem skončila v Praze a musím říct, že to byla nejlepší volba mého života.

No já to viděla, viz výše. Není to nic výjimečného, okresní města jsou okresní města.

Mám kousek před porodem, takže 8 večer je můj aktuální soukromý limit. Ale jinak byly doby, kdy jsem zůstávala, dokud se nedodělala práce. Práce o víkendech a doma je naprosto běžná věc. Noční telefony od klientů jsem taky zažila. A dělám to ne proto, že musím, ale protože je to svým způsobem droga . Baví mne to a mateřská mne děsí.

Nejsem ty, ale upřímně bych tomu nevěřila. To musíš cítit a mít v sobě. A jinak souhlasím s Claire_, že bys i za tu práci, co děláš, měla dostat zaplaceno. Právě proto, že nic neumíš a v podstatě jsi na obtíž, jsou platy koncipů nízké. Na druhou stranu je povinností advokáta tě profesně vzdělávat a vykonávat nad tebou dohled. Takže asi tak.

Kamoška robí za úplne minimum ktoré možno zamestnancovi dať a môj známy-tiež koncipient-robí tiež za minimálnu mzdu s tým,že mu šéf povedal, že asi budú aj mesiace keď nedostane ani len to,že nech sa nečuduje, obaja sú v Košiciach čiže žiadne maličké okresné mesto.A o prípadoch,keď treba zaplatiť niečo,aby vás vôbec vzali pracovať (a následne dostávať maličký plat )ani nehovorím.

Imoen já chodím k jedné paní doktorce taky zadarmo, ale to spíš jen proto, že je to mámina známá, ale jinak si myslím, že to normální je. Třeba teď mi někdo říkal, že třeba v jedné velké advokátce v Praze makaj lidi zadarmo a stačí jim jen to jejich nadšení a zápal pro právničinu. Mně to dost vyhovuje a myslím si, že by se mi jinde ani takhle intenzivně nevěnovali.

Ve velké zahraniční AK si jako paralegal v Praze můžeš vydělat klidně kolem 30.000,- i víc. Záleží na lidech.

Ve středních AK se platí studentům kolem 100,- Kč/hod (studentům nikoliv koncipientům). Nástupní mzda v Praze ve slušné AK je od 20 do 28.000,- Kč hrubého.

jataky
Jenom proto, že se mně nechce pracovat 10 hodiny denně ve stresu, znamená, že se nahodím do advokacie? Ta práce mě naopak docela baví, baví mě vymýšlet nové věci. Neznám nikoho, kdo by byl štěstím bez sebe, že může chodit domů až po 7 večer. V práci cítím nasazení ve chvíli, kdy vím, že si od práce můžu taky odpočinout, mít čas pro sebe a své blízké. Pak můžu druhý den přijít do práce s novým nasazením a makat. Zajímalo by mě, jaký ty máš svůj osobní život, pokud pracuješ i o víkendech a po nocích. A že se nehodím do advokacie? Tak možná jenom kvůli takovým lidem jako jsi ty, která sis vytvořila svůj názor jenom proto, že prostě chci taky žít pro něco jiného než pro právo. Myslím, že žije na světě hodně advokátů, kteří jsou rádi, když můžou jít domů a hodně advokátek, které se na své děti těší ….

Tak já nevím, ale to přetížení se týká jen těch 3 let, kdy člověk koncipuje, ale pak už může být relativně pánem svého času, ne?
Práce to bude náročná vždycky, o tom není pochyb, ale myslím si, že po 3 letech se může člověk postavit na své nohy a brát si případy podle svých potřeb a celkově si už tu práci organizovat podle sebe.

A nerozhodné se vůbec nedivím, že nechce pracovat tolik hodin. Člověk potřebuje mít i nějaký osobní život, zvládat domácnost, odpočívat a něco pěkného taky zažít. Workoholici mají sice asi hodně peněz, ale taky nervy na pochody a nulový osobní život. A o to já upřímně taky nestojím.

nerozhodná, být tebou, někde ty tři roky prostě přežiju, udělám advokátský zkoušky a pak uvidíš. Nikdo neříká, že pak musíš být do konce života advokátem; akorát si myslím, že např. ze státní sféry (nepočítám justici) se do advokacie přechází hůř než obráceně a pokud už nějakou tu praxi za sebou máš, jednoduše zatni zuby a přežij to těch pár let. Co mají říkat doktoři s atestací...

Sama bych denně čtrnáctky, šestnáctky nedělala. Život je krátkej, proč si ho krátit ještě víc.

U manžela koncipientky dělají normální pracovní dobu, pokud je potřeba dělat přesčas, jindy si hodiny vyberou. Plat mají také vyšší, ale je to podle toho, jak je která schopná. Jsou mezi nimi docela velké rozdíly. Nejschopnější má 25 tis. čistého, k tomu odměny. Ale některá má i 10 tis. a i to je až až. V Brně

Ne, proto ne. Co se týká množství práce, reagovala jsem spíše na imoen.

Spíše mi na tobě z pohledu zaměstnavatele vadí toto:

Pokud nechápeš, proč se píše přehled odpracovaných hodin na klienty, současně máš zkušenosti z advokacie - ale píšeš, že tě to nenadchlo, vadí ti, že nad tvýma hodinama má někdo dohled a prudí tě to.. No na to není co říct.

Díky za optání, ale nic ti do toho není.

Blablabla.. potřebuješ obhájit řekla bych trochu svou lenost (viz to, jak jsi popsala, že ti vadí dohled na odpracovanými hodinami, atd.) a pohodlnost.

O tom to není, nikdo nechce strávit celý život v práci, ale na druhou stranu, advokacie je povolání, které vyžaduje časovou flexibilitu - zájmy klienta musí advokát vždy zohlednit a upřednostnit, a to i před svými vlastními zájmy.
Také jsou úkony, kdy člověka zavolají okamžitě k úkonu - zejm. v trestních věcech, kdy PČR obvolává advokáty, vč. nocí a víkendů, aby se dostavili k úkonu (nejčastěji výslech u ex offo věcí). Není na tom nic neobvyklého a pokud se to někomu nelíbí, není to práce pro něj.
Na druhou stranu má toto povolání obrovské výhody.

napiš nějaký, ať to tu není tak hrozně pesimistický a ať víme, že nás čeká taky něco pěknýho

jojo, skákat se podle klientů určitě musí. Spíš jsme to ale myslely tak, že bychom nechtěly pracovat denně 12hodin, že bychom pak byly akorát vyždímané a bez osobního života. Pevnou pracovní dobu nečekám, ale chtěla bych mít někdy čas na sebe a svou rodinu. Což nevím, jak třeba u těch koncipientů je, jestli je právě neždímou až příliš. To není o tom, že by byl člověk línej a nechtěl pracovat....ale snad víš, jak to myslím.