Pořízení maltézáčka - správná volba?

Ahojky, myslím, že k tématu mám co povědět. Měla jsem fenku maltézáčka bez PP, dostala jsem ji jako dárek, později jsem zjistila, že byla z množírny.

Byla opravdu maličká, vešla se do oblečku pro panenky, a taky byla moc hezká. Povahu měla odtažitou, chladnou, nechtěla se mazlit, raději ležela opodál nebo si hrála sama. Ve věku osmi let onemocněla glaukomem a veterinář doporučil utracení, takže jsme se rozloučili...

Neměla jsem typického maltézáčka, ale už bych si ho nepořizovala, a to ani s PP. Velkým problémem je péče o srst, pokud tě přímo nebaví česání a stříhání, tak tě to dřív nebo později začne docela obtěžovat. Po pár vycházkách venku je opět špinavý, musí se docela často koupat. Okolo zadečku se lepí vše možné, hlavně, když má pejsek řidší stolici. V zimě je doslova obalen sněhem, lepí se to na něj, jako když se staví sněhulák.

Jestli chceš typického maltéze, tak bych se asi taky přiklonila k pejskovi s PP, třeba štěňátko s nějakou vadou chrupu nebo jiným kosmetickým nedostatkem, ale povahou a zdravím maltéze.

Takže slečna zakladatelka s hezkým vztahem ke psům udělá šťastné jedno štěně a nemá smysl se do ní pouštět jen proto,že zrovna ten její vyhlédnutý pejsek nemá PP

To není pouštění se, to jsou dobré rady. A když ne pro zakladatelku, tak třeba pro někoho dalšího.
Já když chtěla pořídit pejska, tak jsem si taky myslela, že pp jsou pro lidi co chtějí na výstavy, nebo prostě něco nóbl a to já přeci nepotřebuju. Pak jsem na netu našla spoustu článků a diskuzí na tohle téma, začla se o to tošku víc zajímat a hoooodně změnila názor.
Teď mám doma gaučáka, z jedný z nejdražších chovek v čr, v rodokmenu samý šampiony a rozhodně nelituju. Opravdu mi stálo za to, si počkat o trochu dýl a našetřit, protože teď mám krásnýho pejska s úžasnou povahou. štěnda úplně vymazlený - pani se jim věnuje celý den, brala jsem si ji ve 3 měsících a byla už i naučená nečůrat po bytě.
Samozřejmě může mít zakladatelka štěstí a najít fajn pejska z dobrých podmínek i bez pp, ale zrovna u plemen jako maltézák, york, čivava atd... to je jako hledat jehlu v kupce sena

Takže, maltézáčka mají 2 známé a obě mají problémy. Jeden je děsně hyperaktivní (oni s ním moc času třeba venku netráví, tak je to možná taky tím) + ve věku 5 let stále doma ničí věci, boty, občurává stůl... (nedokážu říct, ale asi je to i chyba pánů) a druhý absolutně nerespektuje pána - ojíždí, co mu pod pacinky padne, celý dny štěká, domáhá se pozornosti. Po pravdě nevím, jestli jsou oba s PP nebo bez. Ale po těchdle informacích bych maltéza nechtěla.
Nutno, ale podotknout, že děsně záleží na pánovi, jak si psa vychová...
A jestli chceš nějaký plemeno, připlať si za něj (s PP) - jinak to plemeno mít nebudeš, ať už prababička byla tučňák, nebo vlk - není to čistokrevné. Popřípadě bylo vyřazeno z chovu - vzhled, chování,... Dobře si to promysli a hodně si načti, aby jsi popřípadě věděla, do čeho jdeš

To je problém u několika málo plemen. Dá se vyjet s fenou za hranice třeba...

Tak je chovatel prodá na mazlíčka, na sporty... Ale nebude se na nich dál chovat. Což je rozdíl oproti těm množírnám, proti kterým se tu tak stavíme.

Reaguji na ilka1: Děkuji za zastání

Reaguji na Lorrina: Právě že starání se o jeho srst mi vůbec nevadí, ráda se mu budu věnovat Takové věci mě i baví. Každopádně děkuju na názor a za upozornění

Chovateli to může být jedno. Důležité je, že se jeho kvalitní štěňátko dostane do dobrých rukou, kde se o něj budou dobře starat a bude mít po celý život vše, co potřebuje. Potřebu za každou cenu vystavovat, množit, chovat, nechápu. Jako by někdo tobě řekl, že jsi krásná dobře urostlá ženská a proto musíš mít alespoň pět děcek ....

Jo, a když je mít nebudeš, umřeš . Protože žena musí mít aspoň jednou za život mimino...

Jo, přesně Tohle mi sousedka vtlouká do hlavy, odkdy jsem si psa pořídila : no, už by měla mít, už je čas, ... dohazuje mi psy na krytí a kdesi cosi, ona sama má fenku yorkšíra, každý rok štěnda, fena zničená, porody císařským řezem a kdesi cosi ... . Magor baba.

My máme teda pejska bez PP. No hodně záleží na tom jak si ho naučíš....je pravda, že do granulí je líný, ale když má hlad tak si veme. Samozřejmě pokud ho naučíš dávat mu sem tam nějakého jídla od stolu, nevyhneš se škemrání...My máme Maltezáčka (fenečku) už tři roky a vůbec bych neměnila. Je to naše zlatíčko. Když přicházím z práce radostně mě vítá a hned mi spraví náladu. Strašně rád se lísá . Spí s námi v posteli - většinou u hlavy . Procházky zbožňuje, budete tě chtít mít na očích, takže když budeš třeba něco dělat lehne si tak, aby tě viděl a bude tě pozorovat. Rád se učí novým věcem. Na venčení ven se naučil hned. Opravdu je to o tom jaký přístup k němu budeš mít. Jo a nikdy nám nic nezničil .

Reaguji na wild06: Moc děkuji za tvou zkušenost!

Omlouvám se, že trochu odbočím od tématu - tohle bylo totiž taky moje přesvědčení, a docela vzalo za své. Štěně o váze kolem 600 g (i více), se prostě venku daleko dřív rozklepe zimou, než se vyčůrá (čerstvá zkušenost), a to zas u takového mrněte hrozí prochladnutí což může vést k zápalu plic, chtěla jsem dát na rady z tématu co jsem tu kdysi zakládala, ale jsme nakonec na pleně, a to venčení zatím bohužel nějako nejde. (je donesena ven, ale prostě se nevyčurá hned a takhle malé ji tam nelze nechat ani 10 minut)

Další postřeh je, že když je aktivní, je schopná jít za 10, za 15, někdy i za 5 min. znovu - takže ani pravidelné venčení po 2 hodinách by nestačilo.

Nesetkala jsem se s tím, že by u těchhle mini ras to bylo nějak testováno, i zdr. testy na luxace jsou opravdu opravdu výjimkou, a hlavně nejsou pro chovky ty testy povinné. A na štěňátko z takové chovky jak píšeš, to můžeš čekat třeba i dva, tři roky. (Ale taky by se mi to líbilo)

Je to komplexnější problém, Misy má pravdu, věř mi, kdysi mi to znělo taky jako Tobě a na křížence nedám dopustit, mám zkušenost, že to jsou chytří pejsci, ale tu nejde o ty psy ale bohužel o ty "páníčky".

Osobně si myslím, že je povaha vrozená, a to tak, že každé štěně z vrhu je opravdu jiné, jiná osobnost, jiný temperament, dá se to i vypozorovat, dokonce rozdíly mezi povahami v jednom vrhu jsou větší než rozdíly napříč rasami, tudíž se nedá říct, jestli jsou maltézi mazlíci nebo despotové. Dá se ale vhodným výchovným působením povaha usměrnit, u začátečníků se doporučuje vybrat si štěňátko klidnější. (to je taková ta obecná rada). My štěňátko klidnější nemáme, naopak , zatím to ale vypadá, že usměrnit se to dá, nechci to teda zatím zakřiknout. Jinak my teda maltéze nemáme, ale tohle si myslím obecně.

Doporučuju se zeptat, kolikátý je to feny vrh, kolik mají celkem pejsků (pokud je neuvidíte), kolikáte v pořadí se štěně na rodilo, a na takovéhle detaily co Tě ještě napadnou, pokud ti bez problémů odpoví, budou se o tom s Tebou bavit rádi, maminka - fenka bude v kondici, vychovaná, psy mají u sebe - pak já v tom problém nevidím.

V Tvém zájmu je to proto, že tyhle startovací podmínky určí taky povahu a vlastnosti Tvého pejska, možná i víc než samotná rasa.

Zeptej se jak se otec jmenuje (z jaké je chovky). Pokud ti to neřekne hned, nebo nebude vědět, tak ti pravdu neříká.

nečetla jsem celou diskuzi, ale doma mám maltézáčky 3 a rasa je to úžasná, takže bych se toho nebála. jednu fenečku mám bez pp - ta tedy moc jak maltéz ani nevypadá a má dost chování teriéra, dosti tvrdohlavá. pak jsem jsem si koupila fenečku s pp a ta má povahu naprosto úžasnou, prostě miláček, hrozně hodná, může chodit skoro všude bez vodítka, poslouchá, mazel je to obrovský, už i kvůli tomu, jsem si na ní odchovala miminka, taky s papírama, protože jsem chtěla kvalitního pejska. takže třetí maltéz je vlastnoručně porozené a vypiplané zlato, který má povahu po mámě a taky je nádherný, jak po mámě i tátovi. vím, že to není tak podstatné, ale hodně potěší, když nemáš nějaký podivný mix a každý ti psa obdivuje, protože je roztomilost sama

to jak ti tu někteří psali, že pejska s pp je určitě lepší si pořídit neber jako to, že ti bez jsou něco míň, jde spíš o to, že fakt nevíš, co z krásnýho mimina vyroste. já vidím doma to srovnání a je to fakt obrovský rozdíl. četla jsem, že snad budeš kupovat psa za 6 tis, můžu říct, že za dost podobnou cenu ( možná trochu vyšší, max o dva ) by jsi fakt už měla psa s papírama a aspoň trochu jistotou, že daná fenečka už chudina nemá desátá štěňata za sebou, že psi, po kterých štěně je, jsou řádně uchovnění- tzn. že nemají vady a to je dle mého hodně důležité, když si vezmeš, že s tebou bude kámoš třeba 15 let.