Mám to samé, jdu kolem stolu a stehnem vrazím do rohu, takže tam mám modřiny permanentně Někdy, když procházím dveřmi, tak se netrefím a vrazím ramenem do futer Někdy jsem prostě moc zbrklá a chodím moc rychle.
a nebo prostě jen moc nevnímáš svět kolem sebe to nemyslím nijak zle,ale souvisí to i s tímhle-tedy s psychikou.Taky jsem taková občas nemotorná,ale naštěstí je to jen občas.Zkus "otevřít oči"...víš,jak to myslím ne?vnímej víc svět a věci kolem sebe
Tak možná to souvisí s tím tlakem, mám ho hodně nízký, kolikrát vstanu rychle a mám černo před očima a musím si zas lehnout, ale zbrklá jsem taky, to jo...
Reaguji na Nympha:
Já mám teda taky hodně nízký tlak, dvakrát pro mě jela sanitka, že to semnou na veřejnosti seklo a fakt se mi toto nestává
Co znám lidi, kteří mají s tímto problém, tak jsou spíš zbrklí, roztěkaní a moc nevnímají, co se kolem děje..
Občas se mě to stane a je pravda,že oči v pořádku nemám...také nemám absolutně odhad,třeba když dávám něco do skříňky v kuchyni,tak se mě běžně stane,že do regálu praštím a já přitom vidím,že to tam dávám dobře
Ale může to být i nějaká porucha,znám holčinu,která má toto od úrazu hlavy.
Může to být jen tím,že je člověk střevo a nemusí.
od mala jsem to měla taky pořád mi něco padalo, něco sem omylem rozbila a pořád a taky samý úrazy teď když se někdy kontroluju tak je to v pohodě
ano robím to aj ja....priateľa to už maximálne vytáča, že si nevšímam vôbec okolie a svet kolem seba.... napr. včera: ideme domov, brána otvorená cez betón natiahnutá drevená lávka ( dávali nový beton) samozrejme ja som si to nevšimla a capla som priamo do toho, takže tam máme krásny otlačok NIKE no, ale priateľ mi hneď urobil scénu a nebavil sa so mnou, po pravde sa mu ani nedivím......
Dnes v shoppingu som tiež zhodila figurínu, lebo sa mi o nu zachtila kabelka...som proste nemehlo
Tohle mám taky...pravidelně narážim ramenem do futer Ale je to jenom tim, že přemejšlim nad blbostma a nekoukám na cestu
Já to mám taky tak
Nemyslím si, že je to nemoc nebo tak něco, maximálně ta souvislost stlakem, dioptriema...
Ale všude už mám takovou pověst, když jsem byla malá, bylo to mnohem horší (hodně jsem zakopávala, padala...). Teď pro změnu věčně do něčeho narážím, ale nejvíc doma - kde zase není potřeba tolik dávat pozor (teda já si to myslím, ale modřiny a naražené prsty mluví o opaku ) Veknu se snažím dávat bacha, děje se mi to fakt tehdy, když přemýšlím o něčem jiném... Ale je zajímavé, že do lidí nenarážím, jen do nábytku... Asi se s tím smířit a trochu dávat pozor...
No a taky čím víc věcí mám na práci a čím víc jsem ve stresu, tím je to horší (mě to pak rozčílí a je to jak začarovaný kruh)
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.