Moje maminka pracovala v dětském domově, byť "jen" jako kuchařka....
Já jsem, tehdy jako dítě, cca 13 let....viděla, jak strašně to s ní mává.
Byla na nás sama, rozvedla se když mě bylo 2a a bráchovi 3 ....
Tehdy jsme měli doma párkrát jednu holčičku na "návštěvě" ... ( podotýkám že rodiče o ni nejevili sebemenší zájem )
Byla úžasná, krásná a moc hodná, ale.......zůstat u nás napořád nemohla
Myslím na ni dodnes...Je to téměř 20 let.....a nejsem sama....
Magdi, protože toho mamka měla asi dost na starosti a asi by to ani nešlo samoživitelce, si myslím...ale je to krásné jak na to vzpomínáš a myslím, že vzpomíná i ta holčička.
janis
jsi evidentně hodná dušička. Nejdříve dlouho čerpej informace. Myslím že Stopholička je člověk praxe a formuluje věci hodně dobře, líp, než bych to dokázala napsat já, takže doporučuju si ještě jednou přečíst. A nejen to. Běž na úřad, do knihovny, do ústavů a ptej se, ať máš dost informací a nic tě nepřekvapí. A pak přeji tobě i manželovi hodně štěstí
Musím se k tomu taky vyjádřit, nedá mi to... Protože pracuji jako sociální pracovnice i mimo problematiky CAN mám na starosti i náhradní rodinnou péči (osvojení, pěstounská péče), myslím si, že o tom mám trochu přehled Souhlasím s shopholičkou, nemám sice nic proti tomu, brát si dítě pravidelně domů, ale každý případ se musí brát hodně individuálně a vždy zvážit, co je dobré pro to konkrétní DÍTĚ. Ono totiž většina dětí v DD má svoje rodiče, ke kterým jezdí občas na víkendy, na prázdniny, vánoce atd. Takže je zbytečné si je brávat domů, to nepotřebují. Když už je tam dítě, které nikam nejezdí, je také nutno zvážit, zda by mu to bylo ke prospěchu. Co by tím získalo? Tzv. hostitelská péče (což je právě braní si dětí na prázdniny, víkendy) se hodí jen u starších dětí, kteří jsou schopni uvědomit si násedky, že si je tito lidé budou brávat jen občas a pochopit to, aby se k nim citově nevhodně nenavázaly, což by byl průšvih. U malých dětí je tato forma nevhodná a dítě to prostě nepochopí. Ale je to opravdu individuální. Také to není jen tak, že člověk přijde do domova a vybere si dítě, měl by zajít především na příslušný úřad za sociální pracovnicí, tam si dát žádost a kraj provede pohovory s žadateli a pak, kdyby bylo nějaké dítě vhodné pro tyto žadatele, tak jim to oznámí. Dítě vyšetřuje krajský psycholog, stejně tak žadatele, takže se může předejít velkým zklamáním. Já vím, jsou to sice formality, ale bez nich se může stát, že bude ublíženo nějakému dítěti, dospělí si často vůbec neuvědomují důsledky své "pomoci".
Znám případ, kdy si jedna paní brávala holčičku domů na víkendy, věděl o tom jen DD. Přitom této holčičce se hledala náhradní rodina a když konečně byli vybráni vhodní pěstouni, jel za holčičkou psycholog z kraje a zjistil, že holčička je citově navázaná právě na tu paní, o které nikdo na kraji ani na úřadě nevěděl. A to je průšvih, co teď dělat? Pro to dítě je to velká zátěž a nikdo z nás si asi nedovede představit, co prožívá. Takže pomoc ano, ale za určitých podmínek
A námitka, že papírování trvá roky, to musím vyvráti. Od podání žádosti na obecním úřadě se do měsíce spis zasílá na kraj a ten pak podle toho, kolik má žadatelů provádí odborné posouzení. Do třech měsíců klidně můžete být zařazeni. Jiná věc je, zda jsou děti, žadatelů je totiž hodně a dětí málo (to u osvojení), naopak u PP je dětí hodně (většinou starších a často romské národnosti), ale nejsou žadatelé, kteří by si takové děti vzali. Takže to není tak, že by hodně malých krásných holčiček čekalo v domovech...
A ještě poznámka k nestátním organizacím - ty zprostředkovávají NEZÁKONNĚ, veřejnost to sice vnímá pozitivně, je to rychlejší atd., ale pro děti to vůbec není dobré, znám dost odstrašujících případů. Dá to asi ještě hodně práce, než to lidé pochopí... Média tomu totiž moc nepomáhají.
Děvčata z praxe...jsem snílek, říká to o mě i můj muž, takže vás chápu, když jste v dění..., že jste se pozastavily nad mou představou.
Ale možná právě proto vidím věci jinak.
janis
Tino i ostatní holky,
je to úžasné náhodou, že jste tady a můžete informace podat. Nejen já jsem za ně ráda, ale čte to tu spousta lidí a na tohle téma pokud se dostanou ty správné informace se může pak udělat hodně dobrých počinů. Holky jen pište a pište, lidi to potřebují vědět. Vědět všechno, protože se toho moc v médiích nedozvíme.
janis
janis
A co takhle pěstounská péče na přechodnou dobu, o tom jsi neuvažovala? Třeba by to nevadilo i manželovi. Je to celkem nová forma a jde o to, že bys poskytla domov DOČASNĚ nějakému dítěti, aby nemuselo jít do DD, než se mu třeba najde náhradní rodina. To si můžeš i říct, jaký věk preferuješ atd. Jde o to, aby byl člověk schopný vzít si na nějakou dobu dítě, které pak ale zase odejde, což je také psychicky náročné... Tato forma se u nás nevyužívá a bylo by takových lidí potřeba.
Tino,
vidíš tohle slyším poprvé.
Docela na to hledím...a to se případně vyřizuje a nebo konzultuje kde?
Na sociální odboru v příslušném místě bydliště?
j
Ano, zajdi se zeptat na úřad u vás ve městě, na oddělení sociálně-právní ochrany dětí, tam bude pracovnice, která se tomu věnuje a všechno ti vysvětlí, můžeš si vzít i žádosti, aby jsi viděla, co všechno se musí vyplnit, vypadá to hrozivě, ale neboj, není to tak strašný
Ženské,
tak jsem se vrátila včera v noci ze služebky dneska ke kafi jsem si pustila Omlazení
Některé příspěvky ve mne evokují - nevím proč - některé pasáže z filmu Requiem pro panenku.....
Aničko-Marjánko - ty se tak snažíš, ale nehlť mi schránku. Je to zbytečné.)) Pro mne i pro Tebe. Pátrej si dál...když nemáš jinou práci.
Mějte se a hádejte se klidně dál.
Když si chcete kazit čas, tak si ho pokažte., každý podle svého...
Iva
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.