Pokřikování na ulici

presne.... jejich zamer je upoutat pozornost, tak jim to nedovolme.
Jinak pri extremni vlezlosti (dokonce dotyku) se vyplati byt razna, aby si to priste dobre rozmysleli. Nemuze jim to prochazet a aby se jeste stydela zena!! Oni by se meli stydet!
Na me pred casem (v zahranici) zamlaskal velmi tesne (!) me mijejici duchodce, a přiznávám, že jsem to vůbec neustála a poslala ho velmi rázně do zadnice, úcta neúcta ke stáří. Tohle prostě nejde. Nemaj kolikrát soudnost a zdravý respekt k ženě.

Stává se mě to taky a nereaguji, dívám se jiným směrem.Takové burany vyloženě nesnáším a jejich chování mě obtěžuje.O chlapa, který na mě pokřikuje bych určitě nikdy zájem nměla,Svědčí to o jejich nízké inteligenci.Pokud se žena muži líbí, jde to i jinak ji dát najevo své sympatie.

Aspoň vidím že v tom nejsem sama Je to děs a hrůza. Ti chlapi by se nad sebou měli asi zamyslet. Ale je teda pravda, že se mi to taky stává jen od buranů na první pohled nebo od těch prachatých co si o sobě myslí bůhví co. Takoví sympaťáci jen tak nenápadně pokukujou nebo se maximálně otočí.
Ale snad můj nejkurióznější zážitek byl, když mě ve Španělsku zastavili dva kluci a ptali se mě, jestli mám silikony nebo je mám pravé...to jsem bouchla smíchy, protože se neptali nějak vulgárně, ale tak jakože normálně. A potom se ještě zeptali, jestli se se mnou můžou vyfotit To jsem nepochopila už vůbec.
A největší strach mám vždycky z takových chlápků z "východnějších zemí", kdy jedou tím svým fárem, zpomalí a chtějí se vybavovat a mají u toho debilní kecy. To už jen čekám kdy vystoupí a do toho auta mě narvou. No hnus.

Reaguji na Wild Paula:
mi taky nee ale myslí, že je to lepší (ale před 3 lety se mi to ještě stávalo, a byla jsem z toho na nervy)

Stává se mi to poslední dobou dost často, hlavně od dělníků, kteří u nás dělají nové nádraží, no jsem z toho úplně na nervy, nejraději bych chodila úplně jinou cestou.
Vždycky dělám že neslyším a raději se neotáčím, ale dnes dokonce začali ťukat kladívkama do rytmu, jak jsem šla...děs

promiň že se směju, ale ono se to snad ani jinak než s humorem brát nedá. Aspoň zpětně.

Mě se to stalo loni na pláži, když jsem si sundala vršek. Nemám žádná megaprsa a proto mě ta otázka přišla směšná. Asi nový balicí trik.

Reaguji na Kaja555:
No asi jo Já jsem teda byla oblečená, ale je zas pravda, že mám celkem výrazné "přednosti"
Reaguji na quanta66:
A nějaké dělňase fakt radši neřešit. Sami se tímhle ztrapňujou a asi nemají dostatečné IQ na to, aby si to uvědomovali.

Reaguji na Kaja555:
no jo, kdyby to vyprávěl někdo jiný taky je mi do smíchu, ale ráno nebylo málem jsem se hanbou propadla

Reaguji na danysska:
dělníci se mi úplně hnusí, nj co jiného než ignorace

Ignoruji

jo já vždycky když jdu a vidím před seboudělníky, tak radši přejdu na druhou stranu silnice a nebo pokud to už nejde, tak se pomalu připravuju na ty pohledy, které vás svlíkají donaha a ty kecy...ble :-! projíždějící auta, která troubí a nebo z nich pokřikují chlapi neřeším tak moc, jak ty dělníky, protože jen projedou a je to, ale dělnící se s radostí opřou o lopaty a takovým tím slizkým pohledem vás sledují tak dlouho, dokud nezajdete někam za roh....

Přesně... To je strašný...
Mně se to stává snad pokaždé, když jdu kolem zedníků co dělají chodník... Ještě horší je, když pokřikují z lešení tak, že to slyší všichni v ulici... O těch slizkejch pohled nemluvě...
Když jdu po ulici a ,,chlapci" ve věku do 20 let mají kecy (a já náladu reagovat) tak miluju ten pohled po tom, co dokončím max. 7slovný proslov Většinou se nezmůžou na slova další Na hlášky typu ,,tebe bych si dal" odpovídám ,, ale já tebe ne" apod... Pokud např. použijí několikrát v komentáři slovo ****, já odpovím ,,fakt vole?" Vadí mi, když pánové pokřikují a všichni okolo ztichnou a sledují, co se bude dít..

Jj, to se taky děsím na co si troufnou...

Na tomhle se teďkon dooost směju, ale dokážu si představit, jak si se v té situaci musela cítit.. děs...
Mně třeba chlápek co zametal písek do chodníku začal vyprávět, že z toho má hrozný peníze a že až skončí, že mě někam pozve Já reagovala ,,tak to je fakt paráda"
Sem ráda, že někdy se na to slovo zmůžu, ale někdy mě to fakt opaří...

Holky, jsem svým způsobem docela ráda, že tyhle pocity z podobných pokřikovačů i čumilů nemám sama. Ne že bych to někomu přála, ale hned si přijdu normálnější.

Ještě vás pobavím jedním z tisíce zážitků: Na jedno rande před lety jsem si vzala výrazné barevné lněné šaty, které mě rozhodně odhalily "čárku" mezi prsama a asi i tak "splácly" jak pushapka... Rande bylo moc fajn, ale spíš povídací, příjemné a po rozloučení s příslibem dalšího setkání jsem se vydala mhd domů (tenkrát vš kolej). Seděla jsem zamyšleně v autobuse a sledovala ubíhající krajinu, když přistoupili nějací, podle mě, bezdomovci. Zubů měli oba dva dohromady asi jako jeden běžný člověk. Naklonili se a kochali se výhledem do mého výstřihu. Už to vcelku stačilo, ale u tichého pohledu nezůstali. Pak jeden spustil, jak moc by si to dal a druhej ho hlasitě táhnul pryč s tím, že to už není pro ně, že jim nedám.
Vzhledem k tomu, že jsem tím autobusem jezdila denně, jsem ani neměla sílu se rozhlédnout, kdo všechno to slyšel (protože vidět třeba známého profesora by mě téměř odradilo od přednášek ) a opravdu se těšila až vystoupím a zmizím.

Nedávno jsem šla u nás na sídlišti kolem domu, co se opravuje a jeden kluk, tak 23, začal pískat a mít řeči. Přišel mistr, starší pán, dal mu jednu přes hlavu a řek, že na dámy se nepíská a ať si ty kecy pro příště odpustí.

Reaguji na SamC:
Takhle se mi to líbí