Podezření na bipolární poruchu

Že by jsi měla vyhledat odbornou pomoc. Na tom není nic špatného, jít k psychologovy

Myslím, že tady povídání s psychologem zas tak moc nepomůže, ty to máš v hlavě srovnané, ale těmhle náladám se člověk vůlí zkrátka neubrání... Proto by bylo asi vhodný jít k někomu, kdo ti může i předepsat nějaké tabletky - k psychiatrovi. Nevím co přesně, ale např. na antidepresivech nevidím nic špatného, prostě pomáhají mozku lépe využít serototnin - hormon dobré nálady. Na vlastní oči jsem viděla, jak se díky tomu, že se člověk cítí líp, může jeho život změnit od základů, samozřejmě k mnohem lepšímu. Také si myslím, že by ti mohl hodně pomoci sport. Nejlépe nějaký, kde se hodně zapotíš, rozpumpuješ tělo a na chvilku na všechno zapomeneš. Zkus se určitě dát do kupy co nejdříve, samozřejmě hlavně kvůli sobě, ale také at se v klidu můžeš učit na maturitu bez obav o cokoliv jiného. Hodně štěstí, věřím, že ti brzy bude líp.

Utíkej k psychologovi, honem. Nenech to zajít ještě dál. Určitě ti pomůže, přinejhorším i tabletkama (ale to psychiatr). Jak říká Vanilka - není na tom nic špatného, žádná ostuda. A v 18 letech o tom vlastně ani nemusí nikdo vědět, jsi zodpovědná sama za sebe.

Určitě běž k psychologovi, na tom nic není. Proč to tak strašně v sobě dusíš a nikomu to neřekneš? To se za to tak stydíš? Není proč, každý máme něco. Pokud chceš, aby se tvůj stav zlepšil, najdi si nějakého schopného psychologa a svěř se mu a také někomu blízkému, komu věříš. Možná bys mohla i popřemýšlet, jestli ty stavy něco nespustilo, třeba i nějaká maličkost... Jistě, mohlo se to spustit bez příčiny, ale třeba to i nějakou příčinu má, tak si udělej čas pro sebe, zastav se a popřemýšlej, proč se ti to stalo a jak to udělat, aby zase bylo lépe. Omlázko bohužel nevyřeší tvé problémy, musíš ty sama procítit a zjistit, proč se tak cítíš a jak ty špatné stavy změnit. Hodně štěstí.

myslím si, že je to spíš ta klasická depka spojená s dospíváním než maniodepresivní psychoza. každopádně ale se zítra zvedni a jdi k obvodní lékařce at Ti dá doporučení k psychiatrovi a uvidíš. Mám pár známých co tím trpí a rozhodně se to neprojevuje "jen" v takové intenzitě jako popisuješ i v začátcích.....každopádně přeju hodně síly.

Ještě bych chtěla dodat, že jedna má známá měla určitou dobu nějaká psychické problémy, nikdo jsme o tom nevěděli a teď už je půl roku zavřená ne psychiatrii. Neříkám, že tobě nutné něco vážného musí být, ale je lepší jít stokrát zbytečně, než aby pak už bylo pozdě.

nejdřív k psychiatrovi,vyslechne tě,předepíše léky,které mohou trochu pomoct a taky ti doporučí třeba sezení s psychologem (na které dostaneš žádanku a bude ti ho hradit pojišťovna,jinak je to docela drahé),který ti může poradit a podívat se s tebou na to,kde děláš chyby...
Něco podobného mě trápí poslední rok,jako reakce na silný stres,špatné vztahy atd.
Mám depresi...myslím jako nemoc,ne jako špatnou náladu.
Doktor mi dost pomohl,je to lepší než potácet se pořád v těch strašných stavech.
Jinak,podle toho,co jsem si poslední dobou toho o duševních nemocích hodně načetla a o co mi vyprávěl pan doktor ze své praxe mi tvůj příběh připadá opravdu jako bipolární afektivní porucha (maniodepresie).
Neváhej a bež k doktorovi....hodně štěstí ,ať je ti brzo líp

Kromě psychiatra (jak už holky doporučovaly) se zkus zaměřit taky na psychohygienu. To je nejlepší prevence psychických poruch. Spíš aspoň 8 hodin denně? Jíš hodně ovoce a zeleniny? Umíš odpočívat? Zkus si aspoň 2 krát týdně najít čas na sport nebo na něco, co tě baví a v čem jsi dobrá.

Ahoj,
pomoci Ti může jedině odborný lékař, tohle člověk sám nemůže zvládnout ( i když se snažíš být silná ). Čím dříve tím lépe! Zajdi si za svým praktickým lékařem, a ten Ti dá doporučení na psychiatra. Jsi mladá holka, odborník Ti pomůže, uvidíš brzy Ti bude lépe! Dostaneš možná léky, vůbec se toho neboj, byla by škoda to zanedbat. Mám osobní zkušenost s léčbou a velmi mi pomohla. Kdybys chtěla vědet víc, napiš mi SZ, ráda odpovím. Hlavně neváhej, a nestyď se jít za lékařem, dnes je to zcela běžné. V Americe má svého psychologa skoro každý ( kdo si ho může dovolit ). Držím palce, neboj, zase bude dobře!

Reaguji na Zuzana007:
Proč sis o svých problémech nepromluvila s matkou?
A ona , ani nikdo jiný, nic nepoznal?
BAP se totiž nedá utajit, tak si to neumím dost dobře představit.
Bohužel tvé příznaky jsou přímo čítankové.

Jsi mladá, něvěříš si a nemáš se ráda.
Na druhou stranu si uvědomuješ problém a chceš o řešit.
No pomohlo by ti uvědomit si, že jsi normální. Nebo nenormální. To je v podstatě jedno a to samé. Ukaž mi na někoho, kdo je ok a kdo není. A kdo o tom rozhoduje, kdo jaký má být?
Nejsi sžitá sama se sebou a věkem se to zlepší. Bipolární porucha je trošku něco jiného.
Nejsí ničím výjimečně jiná než druzí. Všichni jsme stejní.
Nikde není napsáno, co dělat máš a nemáš a jak se chovat máš a nemáš. Někdo své emoce zvládá a někdo se tomu ještě učí.
I já se učím a věř mi,že jsem si pár léčeben prošla. A taky mi diagnostikovaliporuchu osobnosti, ale jde o to, čemu ty osobně uvěříš. Jestli uvěříš v to,že jsi maniodepresivní, tak ...
Znám spoustu maniodepresivních a i kdybys byla, dá se to řešit. Všechno se dá řešit.
Pracuj na svém sebevědomí. A nemluvím o tom, aby sis šla koupit nový hadříky a botičky,ale abys cítila vnitřní jistotu a klid. To dokážeš jenom ty.
Ale dobrý psycholog....DOBRÝ! psycholog ti může hodně pomoct.

souhlas!! a utíkej za obvodákem a vysyp vše co Tě trápí! jak už tady padlo tak radši 100 zbytečně než pozdě!

..