Pochyby, zda jsem si vybrala dobrou školu

Stafulka

Já to chápu, ale u mě je ten pocit vyvolán tím, že už od hodně nízkého věku pracuju a školu dělám přitom, prostě jsem brzo přišla o iluze a občas pochybuju nad smyslem školy, kde dělám zkoušky z něčeho, co v praxi funguje úplně jinak a mám pocit, že jediné, co si ze školy odnesu, bude ten titul. Prostě u mě je to tím, že existuje diametrální rozdíl mezi teorií a praxí Zatím se na to dívám tak, že nic v životě není ideální a ono to rozčarování bohužel přijde asi u všech, u někoho dřív jako u tebe, u někoho později, až po dokončení školy.

No jejda Toto mě potkalo během školy i v praxi vícekrát. Když jsem měla horší známky apod. Nebo v práci se tzv. toho sešlo víc a říkala jsem si, že to nemám zapotřebí, že budu dělat něco jiného atd. Všude je ale chleba o dvou kůrkách, není nic jen dobré nebo jen špatné. Bohužel při své povaze mám také někdy sklony vidět spíš to špatné

A jak jste se s tím holky popraly? o iluze jsem přišla tedy dávno

Stafulko - práva se Ti nikdy neztratí ! prosímtě vydrž - dodělej to a pak potopa... slib mi to
Já jsem začala 3 vysoké školy a ani jednu nedodělala. Ne že bych se v životě neuchytila...ale je to čím dál těžší bez titulu a bude to čím dál těžší.... dej si závazek že když to doděláš - dopřeješ si třeba rok prázdnin, cestu kolem světa , nová prsa, nebo já nevim co! dodělej to.... drźím palce. Titul máš na celý život!

Stafulka
Ahojky, to samé mě potkalo nedávno a studia budu zanechávat. Pracně jsem se dostala na UK na Studia občanského sektoru, dřela jsem na angličtině, abych udělala přijímačky a najednou jsem tam seděla na těch přednáškách a ptala jsem se sama sebe...k čemu mi to je? Už jsem fakticky totéž vystudovala v rámci bc. jinde. Opravdu se tu chci 2 roky trápit a pak pracovat někde v neziskové organizace za 10 tisíc hrubého? Je to trošku něco jiného než řešíš ty s právy, to každopádně. Jen jsem ti chtěla říct, že se stává, že člověk přemýšlí, zda neudělal chybu.

Janice28
haha prsa bych si tedy nejraději nadělila hned A mrzí Tě,že jsi žádnou nedodělala?

Nakonec jsem vydržela. Zpětně vidím, že můj pohled na věc vycházel spíš z mého momentálního rozpoložení.

Lentilie
Aha...a co děláš za práci? No zas pokud už máš třeba BC...máš aspoň něco

Stafulka
Zatím žádnou práci nemám, ale intenzivně ji sháním. Oficiálně studium ukončím, až ji najdu. Každopádně teď už vím, co bych chtěla dělat, takže studovat ještě chci, ty dva magisterské roky snad někde dorazím, jen to prostě nebude na tom oboru, o kterém jsem psala výše. Ty ale neblázni, práva se ti každopádně hodí, vydrž! Prosíííím!

O iluze asi přijde každý - bez školy i s ní
kamarádka vystudovala peďák, myslela si, jak se bude věnovat rozvoji dětí a spolupracovat s jejich rodiči. Realita - děti moc o rozvoj nestojí, spolupráce s rodiči nefunguje, protože ti razí heslo naše dítě je anděl a pokud je nějaký problém, tak je to zásadně problém na vaší straně

Další kamarádka studovala sociální práci s představou, jak bude pomáhat spoluobčanům. Realita je, že spoluobčané o pomoc nestojí, chtějí jen prachy na alkohol a cigára.

Další dvě kamarádky - lékařka a zdravotní sestra, taky měly iluze, jak budou zpříjemňovat pacientům pobyt v nemocnici tím, že na ně budou hodné. Realita - pacientů hodně, zdravotního personálu málo, personál nestíhá, pacienti musí čekat a jsou protivní.

Miinka
No a nejhorší na tom co píšeš je to, že máš pravdu,že to tak prostě je....Proč prostě nemůže být něco jen fajn....já vím že bez špatného by člověk nepoznal to dobré atd.... ale hodně špatného taky není nic moc...Jenže,jak do ničeho dát všechnu svou energii a sílu, když jsi ztratil na jednou chuť? co pak...to nevím...

Pochybnosti se dostaví u většiny studentů. Já za sbe bych řekla, že důležité je cokoliv dokončit a potom si dopřát přepych, zkoušet, co by tě bavilo. Věř mně, ty pochybnosti by asi přišly i na jiných školách, protože praxe je vždy jiná, než iluzorní teorie. Je to jako ve vztahu, přejde zamilovanost, přijdou pochybnosti, jestli je to to pravé. Zjistíš to pouze tak, že něco dotáhneš do konce. Takže dostuduj a potom hledej. Držím palce

Být tebou, tak vydržím - pokud se studiem nemáš problém (píšeš, že máš jedničky) a příliš tě to nestresuje. Dva roky už máš, tak to jsi "skoro v půlce" Práva se ti budou hodit, ať už budeš nakonec dělat cokoli, třeba něco míň stresujícího. Řekla bych, že hodně lidí nepracuje ve svém oboru. A co se mě týče, pochybnosti mám pořád nějaké...

Ahoj Stafulko, já to mám stejně, rozdíl je jen v tom, že je mi 26 let a studuju posledním rokem psychologii. Školu jsem si vybrala podle toho, co mě bude bavit studovat, ale poslední půlrok jsem prozřela do reality a musela jsem začít uvažovat nad tím, co budu za půl roku, až dokončím školu, dělat. Volných míst je hrozně málo a mám pochybnosti, jestli na tu práci vůbec mám. Říkala jsem si, proč jsem nešla studovat raději práva nebo ekonomii, ale tuším, že by to dopadlo podobně a měla bych stejné pochybnosti.