Po jídle pocit na zvracení

Reaguji na bedrunela: hezké a jasné přísloví....a jak to děláš, že se najednou nestresuješ? Nevím, zda to jde třeba v práci, když na tebe tlačí šéf at děláš, nebo ti stejně hrozí, že nedostaneš odměny? Jak vyřešit soutěživou kolegyně

Reaguji na cutie7: ale u vředu máš velké bolesti, né?

když jsem se hodně stresovala, neměla jsem vůbec chuť k jídlu a taky jsem se málem po každým jídle pozvracela, hodně jsem zhubla a skoro jsem vůbec nejedla, asi dva týdny a to bylo kvůli stresu, zašla jsem za doktorem a ten mi dal nějakou červenou tekutinu ve sklenici, nevim co to bylo a asi po dvou dnech jsem měla chuť k jídlu a lepšilo se to

Reaguji na skarma007: já právě chut k jídlu mám, ale ne se přejídat, snažím se jíst pravidelně jak jsem zvyklá, ale dojím jídlo a je mi zle na zvracení, žaludek mě bolí.

Reaguji na Karlulinka:
tak já sem byla možná ve větším stresu tak to došlo k tomu, že jsem neměla už vůbec chuť k jídlu, ale začínalo to taky tím, že po jídle jsem měla divnej pocit, raději bych zašla k doktorovi, ať se nic nepodcení

Reaguji na skarma007: uvidíme, počkám, jak se vše vyvrbí, ale chystám se k němu, přpadně chci být doma chvíli v klidu

Ahoj,určitě val na gastro, není to sranda, měla jsem to taky a vyvinul se z toho zánět

Reaguji na AneTickaa_: nevím holky zda máme stejné potíže.Já nemám ukrutné bolesti, že bych se svíjela...akorát po jídle mi není dobře, mám pocit na zvracení, jako na vodě si přijdu. Ale zase žádné extrémy...?

joo, to je trošku namáhavější. Je to o tom uvědomit si své priority, a neřešit to. Nebrat si věci moc osobně a na kolegyně se vyprdnout. Dělat svou práci nejlépe jak dovedeš, a nemít tímpádem strach z toho, že nebudou odměny. A pokud i tak nebudou, evidentně to není v tvé moci to ovlivnit.

Řeš jen to, co řešení má a co sama ovlivnit můžeš. Věci které neovlivníš, pusť z hlavy.

citát pěkný, leč nepravdivý

a tohle zase jo, pod to se podepisuju - k tomu krásný citát:
"Bože, dej mi odvahu změnit to, co změnit lze, dej mi sílu přijmout to, co změnit nemohu, a dej mi schopnost rozeznat jedno od druhého."

ale trosku pravdy na nom je...... na vredoch sa dosť podpisuje stres...ale tiež štyl života....príliš veľa kofeínu, cigarety, niektoré analgetiká, napríklad acylpirín alebo Valetol....a podobne....

Reaguji na bedrunela: je pravda, že já odjakživa byla citlivější, vše si moc brala, vždy jsem sii přála být takový pohodový člověk, co nic moc neřeší, nebo mu věci nedochází nějak nedokáži přehlížet soutěživost kolegyně, která mi nepřeje, abych byla lepší než ona, která je tam déle...sem tam mě i nečekaně krásně potopila u vedoucí, tak uvidíme, jaký to všechno bude mít průběh

přesně tak

nemusí zůstat je u přání.
Jde s tím udělat mnohem více, než by si člověk myslel. Já jsem takovým přerodem prošla