Po jaké době od vydání ŘP jste začly samy jezdit?

Holky, jsem ráda, že nejsem sama Ani taťka, ani přítel mi nechtějí věřit, že mě v autoškole učili přibržďovat se spojkou!! Je to už 5 let od vydání ŘP a já se tohoto návyku nemohu zbavit Když se na to soustředím, přibržďuji bez spojky, ale jinak po ní hned šlapu...

Řidičák mám tři roky a pořádně jezdit jsem začala až od letošního léta, po rozchodu s přítelem, který mě nerad nechával jezdit samotnou, respektive se mě tak aspoň v tomto snažil ovládnout, takže jsem se sama bála. No a po rozchodu si mě vzala do parády kolegyně, jezdily jsme na výlety, konečně jsem poprvé jela za rodiči na Moravu po dálnici a taky jsem musela jezdit na sobotní výuku do jiného města a teď po půl roce řízení miluju a je mi možná i trošku líto, že nikam moc jezdit nemusím

Řidičák jsem si šla dělat, až když jsem věděla, že mám na auto, protože bez praxe to prostě nejde. Bylo mi 20. První jízdu jsem udělala už ve svém autíčku hned, co jsem dostala ŘP do ruky a nemám z toho žádný hrůzný zážitek, který bych si pamatovala. A rozhodně jsem jela sama, neměla jsem zájem o případný poznámky nebo řvaní (stejně tam ten druhý člověk už ty pedály nemá, tak k čemu by mi tam byl). Ale mě řízení stejně šlo tak nějak automaticky. V jízdách jsem měla půlroční pauzu a po jízdě hned po pauze mě instruktor obvinil, ať nelžu, že jsem určitě někde jezdila a že se to nesmí - nelhala jsem.

AŠ jsem dělala v Peugeotu 406 lpg, což je velký sedan, na zkoušky mi dali Felicii v naftě. Nebyla jsem schopná s tím akorát zaparkovat na couvačku, což mi jako jediný trochu dělá problém doteď, takže kvůli téhle blbině jsem si to zopakovala, ale to už zase s Peugeotem, takže už žádný problém. Teď jezdím už ve třetím japonci a přestože jsem měla v řízení cca 1,5 roku pauzu - měla jsem přítele s autem a jako bonus jsem si někam založila řidičák a nemohla ho najít - tak to dopadá, když má baba moc kabelek. Ale pak jsem si hned jela pro svoje současný auto a předváděcí jízda hned začátek rozjezd do kopce a ještě vjezd na docela rušnou silnici a zvládla jsem to. Chce to jen klid. Nerváci a strašpytlové podle mě na silnici nepatří, akorát ohrožují okolní řidiče.

já začala sama prakticky až po 8mi letech od získání řidičáku...
v autoškole - Liberec, oktávka, benzín
po 8mi letech - Praha, starej seat toledo, nafta...
začátky byly dost krušný, ale jezdil se mnou po Praze měsíc kamarád jakožto spolujezdec a jemu vděčím do smrti za to, že mě do toho auta vůbec dostal, tehdy jsem sice myslela, že ho zabiju, neb zásadně volil jízdy v čase největší zácpy a na každé křižovatce, kde jsem byla na vedlejší jsme zásadně zahýbali doleva
teď mám oktávku v kombíku, nafta a pohoda, jezdí se mi s ní perfektně a jsem spokojená...
všechno manuál a mám ho i radši...
za měsíc nás čeká cesta do Alp, tak jsem zvědavá jak to 3 holky řidičky zvládnem...

Holky, ohledně toho mačkání spojky při přibržďování - mně to nikdo nikdy neučil a dělám to stejně - asi nějaký podvědomý reflex .
Raději proto brzdím motorem, protože spojka by to asi už nezvládala.

já to dělám taky a táta mi nadává a ségra mi vlastně taky nadává

Já jsem si začala dělat autoškolu v 17 letech, závěrečky samozřejmě až v 18, hned ten den, co jsem dostala ŘP-musela mi ho nechat dělat mamka v místě trvalého bydliště, poslala mi ho poštou, přítel ho vyzvedl a hned mi ho přivezl, když mě jel vyzvednout do města, zpátky už jsem musela řídit já, první jízda byla děs, v autoškole jsem se toho moc nenaučila, stačilo to tak akorát na zkoušky, v AŠ jsem měla fabii v benzínu, doma jsme měli tenkrát golfa v benzínu, přítel byl pryč, já se musela naučit jezdit sama, když jsem někam zajela, musela jsem umět i vyjet, zaparkovat, nejvíc jsem se naučila při samostatných jízdáchpoté jsem v práci dostala služební fabii, s nižším objemem motoru, než jsem byla zvyklá, ale taky pohoda, no a teď mám passata 2.0 TDi, chvilku trvalo, než jsme se sžili, protože jsem byla zvyklá jen na benzíňáky, při předváděčce mi to hned ze začátku zdechlo, páč to má startování na kartu, no ale teď už dobrý, je to můj miláček, i když s ním musím všude couvat, jinak nevyjedu

Mě v autoškole pan učitel nějak nic moc neučil, takže ani vyšlapávat spojku mě neučil. Mě spíš říkal ať brzdím motorem a když jsem tu spojku ze začátku vyšlápla, tak mi akorát řekl, co blbnu.

Reaguji na Jánošík: KAždý to prostě učí jinak...
Ale jsem teda ráda, že v tom nejsem sama Tatík pak tvrdil, že mě takovou kravinu učit nemohli, že jsem si to vymyslela! On totiž dělal pár let instruktora v autoškole, ale prozradil mi to až když jsem měla řidičák už hotový a jezdila sama

Já začala až skoro 3 roky po vydání ŘP Neudělala jsem ho napoprvé a otec na mě pak strašně řval tak jsem se sekla. No a pak jsem zdědila Felici (sice je jako nová, ale pro ženskou naprosto nevhodný auto), takže jsem se pak rozjezdila s kamarádkou. Autoškolu jsem dělala ve Fabii diesel, mám benzín, ale jestli to je nějakej velkej rozdíl si moc nepamatuju, protože jsem se učila všechno znova. Chvíli jsem jezdila buď s kamarádkou nebo s přítelem, pak už v pohodě sama. Teď už řídím přes rok a jezdím i každý den do práce, takže toho najezdím celkem hodně.
Jinak to s tou spojkou jsem měla taky hrozně dlouho zafixovaný, prostě mi to v té autoškole někdo říct musel, protože jinak nevím, kde bych k téhle blbosti sama tenkrát přišla A jak to tady tak čtu, asi se to fakt učí.

Neučí, to mi věř

Já už jsem si pro řidičák jela autem . Šla jsem z favorita do žigula, to byl nářez.

Proč? Já s Felicií normálně jezdíma m usím říct, že oproti favoritovi je fakt mnohem lépe ovladatelná

Reaguji na bakalářka: Tak oproti favoritovi určitě. A pro nějakou větší ženskou asi bude ok, ale já jsem mrňavá a nemám moc sílu, takže mi strašně vadí, že si nemůžu zvednout ani sedadlo a všechno jde šíleně ztuha. Co jsem si zkoušela řídit třeba golfa nebo i fabii, tak to je teda rozdíl šílenej, tam šlo všechno lehce, ale ve felicii je pro mě někdy utrpení i otočit volant na druhou stranu Ale tak aspoň se na ní vyjezdím a až budu kupovat lepší auto, tak to půjde samo

Řidičák mám asi rok, a táta dostal odvahu mi auto půjčit až po měsíci od vydání. Dělala jsem samozřejmě chyby a on jak byl taky nervozní, tak mi do všeho kecal a kafral a nadával, tak jsem dělala chyby ještě větší.

Cca 2x týdně jsem s ním jela cestu tak 10 km a zpět, a vždycky jsem udělala botu. Pletla jsem si řazení dvojky a čtyřky, při couvání mě to instinktivně nutilo točit volantem na druhou stranu, kde jsem byla na křižovatce zvyklá, že žádné auto nebývá, tak jako naschvál bylo, nešly mi rozjezdy do kopce, málem jsem to naprala do sloupu, protože jsem blbě pochopila tatíkovu navigaci k zabočení, u couvání jsem skoro naprala do plotu, táta mi zatáhl ručku na poslední chvíli. No a když jsem chtěla vypnout motor, tak jsem otočila klíčkem na blbou stranu. Seřval mě, jestli jsem normální, a že jsem blázen, že zničím auto, tak jsem prohlásila, že už řídit nebudu.

A neřídím. Možná někdy začnu, až budu mít na vlastní auto. Ale možná jsem takový vrták, že mám řidičák fakt jen omylem... a to napoprvé.