Plánujeme děti - jména

Můj pocit je občas ten,že čím obyčejnější rodina,tím exotičtější jména pro děti po vzoru telenovel.

Anebo chtějí být hrozně zajímaví... taky to nedokážu pochopit nebo si možná léčí komplexy z vlastního jména...
Taky se mi nelíbí, když dá někdo k dlouhému příjmení dlouhé jméno nebo ke krátkému (4 písmenému) příjmení stejně krátké jméno.
Samozřejmě, je to každého věc, jak si pojmenuje své dítě, ale trocha soudnosti by nezaškodila

Máte pravdu, ale děti dokáží být (i nevědomky) kruté.Mně se třeba líbí jméno Sarah Jessica, ovšem představa, že dcera možná vyvdá jméno Vomáčková a bude např. pracovat v call centru a představovat se třistakrát denně..

Reaguji na Lusinda:
Krásná jména, Lauru má vybranou moje sestra pro případnou dcerku a Jana by se líbilo mě, jako Jana Eyrová. Dnes už se to skoro nedává, tak by aspoň nepotkávala samé Terezky, Emy a Natálky.

Holky dala jste některá svým dětem jméno po vás? Po tátovi a mamce? My se automaticky shodli, že když to bude kluk, bude po tátovi a když holka, tak po mě. Příteli se moje jméno strašně líbí, prý

Reaguji na venysek1:
Já se jmenuju stejně jak mamka, jedinou výhodu vidím v tom, že jsme si mohly vzájemně vyzvedávat doporučenou poštu. Jinak mi naši říkali přezdívkou aby se to nepletlo. A v rodině a v práci nám (aby nás odlišili) říkali stará a mladá - což se mi teda s ohledem na mamku moc nelíbilo, ale je to tak zažité, setkala jsem se s tím i u dalších dcer a matek se stejným jménem

Já se měla jmenovat Karla, taťka je Karel a moc se mu to líbilo. Pak se s mamkou dohodli na kompromisu - Klára. Byla jsem jediná Klára na základce, střední i teď na vysoký. A ve svým okolí znám jenom jednu další.
Brácha se jmenuje Lukáš, ale že to bude kluk se zjistilo až v 8. měsíci, původní jméno pro holku měli naši vybraný Anetka.

U nás je to taky tak, dala jsem jméno po ségře a když se sejdeme, tak jedna je stará a druhá je mladá

Jinak jména po rodičích se mi moc nelíbí, to už by rodiče fakt museli mít jména hezká, moje se mi nelíbí vůbec a chlap už syna stejného jména má, a tím je to vyřešeno

Tak já bych se po mamce jmenovala Alena.
Taťka je Karel, děda byl Karel, praděda taky. I na mamky straně. Samí Karlové.

Já mám sestru Klárku a moc se mi to jméno líbí Je pravda, že Klár moc není. Když byla malá, tak ji taťka hodně dlouho říkal Karle, protože si přál moc kluka. No a má dvě holky

Jinak bych po sobě ani po partnerovi jméno nedala.

U kluka jsem vubec ani nepřemýšlela, že by se mohl jmenovat jinak než jeho otec. A přítel prostě trvá na jménu po mě, moc se mu líbí, tak jsem souhlasila. nemám s tím problém. Pak když jsme přemýšleli nad jiným jménem, tak jsme se vubec neshodli

Ne,v rámci rodiny je to nepřehledné.Přijde mi to divné,známá má dvě děti pojmenované jako otec a matka a chudák třetí synek jim do toho stylově nepasuje se jménem,už se neměl po kom jmenovat
Nedala bych stejná jména,snad jen pokud by mě k tomu nutila nějaká tradice a to bych se asi i tak cukala.

Jméno je to hezký. Ale Klára i Karla jsou jména tak akorát na zkomolení. Ještě v devítce na základce mi někdo říkal "Králo". Brácha, když byl malý, tak neuměl říkal L, tak mi říkal Kráro nebo Krárino, když jsme se prali.

ja by som chcela Michal, Samuel alebo dievčatko Michaela ale k priezvisku by pasoval iba ten Michal, a manžel chce meno po jeho dedovi Jamil (džamil) alebo Tolga pre chlapca a svokra by strašne chcela pre dievčatko Aynur