Reaguji na chocolattecoffee: Já tě chápu.Mně se stalo něco podobného na první narozeniny mé (první) dcery.Všechno jsem v euforii nachystala, rodinu sezvala a těšila se jak si to malá užije a chytnul mě slepák, tudíž jsem místo oslav jela na chirdu.Bylo mi to tehdy strašně líto, i když dnes samozřejmě chápu, že to byl jen jeden den v jejím životě.
Reaguji na Lauritta: To je neskutečná smůla. Já jsem bohužel úplně vše ale nachystané neměla, večeři za mě dělal přítel, moc mě potěšil!
Každý rok to máme skoro stejné. Ráno sním vánočku, potom strojíme stromeček a u toho koukáme na pohádky. K obědu máme rybí polívku, kterou jsem jako děcko nesnášela, ale musela jsem ji dojíst. Teď už mi tak nevadí a hlavně je to tradice. Nedovedu si představit mít třeba zelňačku, kterou si můžu dát kdykoliv během roku. Potom jdeme navštívit známé a příbuzné a popřát jim hezké Vánoce. Kolem 17h se začneme chystat na večeři. Taťka smaží kapra, salát už máme udělaný a tak se oblíkneme do svátečního a jdeme večeřet. Po večeři lijeme olovo, pouštíme plovací svíčky, hážeme bačkorami, hrajeme "hrnky" a čekáme na Ježíška (postupně chodíme kontrolovat stromeček a nenápadně nanosíme dárky). Když Ježíšek zazvoní tak zpíváme koledy a pak rozbalujeme dárky. Pak se díváme na pohádky a jíme zmrzlinu, ale to stíháme až kolem půl 10 večer.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.