Pes z útulku

Chodila jsem do útulku plno let jako dobrovolník. Je to pes od psa různý. Většina z nich je ale vděčná, že našla novýho pána. I když samozřejmě některý vady chování mít můžou. Zeptej se v útulku, jestli tam dávaj psi na procházku, párkrát s ním zajdi, než si ho vezmeš a uvidíš.

Ahojík, no já si vzala psa z útulku- našli ho prej v Kunratickým lese a měl cca 1 rok.Krásnej černej kříženeček, až na tu povahu takový malinkatý "prasátečko" chlastá vodu z louží, rád běhá v bahně atd...Psa kterýho jsem měla předtim byl lepší takovej čistotnej a toho známej našel u popelnice taky jako štěně.Tak jeslti ho chceš a budeš se o něj starat tak do toho jdi.Si myslím že je lepší si vzít psa z útulku (alespoň mu pomůžeš) než nějákýho pipinkovskýho papíráka

Misy v tom útulku co jsem byla je nepůjčujou

Když ten útulek je v Kralupech, já jsem z Prahy a nejsem pojízdná, pouze autobusem nebo vlakem a naši se mnou x krát nikam nepojedou

Taky mi přijde dobré (snad to blbě nevyzní), že kdyby se projevila nějaká fakt nepřekonatelná vada v chování, tak ten pes lze vrátit. Já vim, že je to krají řešení, ale u dost pejsků bylo napsáno, že jsou vráceni z adopce kvůli tomu a tomu.
Kdežto kdybych si pořídila vlastního psa za x tisíc, piplala se s ním, a pak bych zjistila nějakej problém, tak bych ho pryč dát nemohla. A nechtěla.

Hlavně když si vezmeš psa z útulku tak mu tim pomůžeš-viz víše.Jinak já mám psa z Troji jela jsem pro něj metrem a pak busem a v pohodě.A u každýho psa tam máš napsáno přesně jak jsi psala přibližně: co je to za rasu, kolik mu je, vady, očkování ....

Já jsem si vzala starého pejska vyloženě na doživotí, Takové pejsky málokdo chce a zaslouží si alespoň chvíli ve svém životě domov a lásku.

Pes z útulku, dospělý, už může mít ale zafixované různé zlozvyky a problémové chování, proto to chce zkušenějšího člověka, který by to případně uměl zvládnout. Záleží na pejskovi, nějaký starší menší pejsek, flegmouš, zrovna takový oříšek asi taky nebude

My jsme si vzali před sedmi lety psa z útulku, byl mu rok...zamilovali jsme se do něj hned na první pohled, vypadal příšerně, ale ty oči...Teď je to nejhezčí pes jakýho znám
Na procházku nám ho půjčili, choval se vzorně, běhal si kousek před námi, když jsme zavolali ke mě, hned přiběhl, tak jsme si řekli toho bereme
Na první noc nezapomeneme nikdy, hlídal nás celou noc a my jeho
Na první procházku mimo útulek nezapomenu taky
Okamžitě zdrhnul za nějakou stopou a vracel se po fakt hodně dlouhý době, to byly děsný nervy....tak jsme začali s výcvikem....přišly i chvíle, kdy jsem toho litovala, protože strašně vyjížděl a vyjíždí po psech a nesnáší chlapy..
Jinak poslouchá dobře, povely i na dálku jsem ho naučila, leze po žebříku, potápí se, plazí je vážně hodně všestranej, hodně temperamentní a hodně nás mrzí, že právě kvůli té jeho agresi nemůže být všude s námi.
Když jsme ho měli dva roky, narodila se nám dcera...je to pro ní nejlepší parťák jakýho jsme si mohli přát...
Takže můj závěr, není to jednoduchý si vzít staršího psa, kterýho si nevychováš podle sebe, je to na celej jeho život, je to starost, závazek..Jen jsem si řekla, že už bych do toho nešla, chtěla bych štěně, chodit s ním na cvičák všude na volno...Ale nelituju dali jsme mu krásnej život a on nám to až na nějaký stresový vyjímky oplácí

Jen u teriéra bych byla trochu opatrnější, nejsou to zrovna jednoduchý psi na výchovu i když neprošli útulkem. Ale opravdu je to kus od kusu. Já jsem si zrovna na vycházku v útulku půjčila bulteriéra. Když jsem se ptala co o něm ví, tak řekli, že nic moc, že je tam krátce. Byl to hrozně milý pejsek, šíleně nadšený, že jde ven, ve svém nadšení až splašený. Bohužel po pár metrech zkolaboval a vezli ho na veterinu, přehřátí a zřejmě srdeční vada o které samozřejmě nikdo nevěděl. Byla jsem v té době do bulíků úplně zblázněná, chvíli jsem uvažovala, že si ho i dovezu domů - bohužel jsem se bála, jak bude reagovat na další psy - mám jich doma 5. Nakonec mi přivezli lidé do psího hotelu taky bulteriera -7 měsíční štěně, to mě napadlo, když jsem ho zavírala do kotce a bylo rozhodnuto. Teriéři to je temperament sám o sobě, a hlavně jsou to lovečtí psi.

Souhlasím s holkama, že je to individuální, pejsek od pejska... já pejska z útulku mám a všechno v pohodě, je to mazel a nejvěrnější kamarád, moje zlatíčko

A taky myslím, že by bylo vhodné pejska trochu poznat, vzít na pár procházek, Kralupy nejsou tak daleko, tak bys tam jistě mohla...nemusíš x krát, stačí 2 krát. Poznat povahu pejska a jak na tebe bude reagovat apod. Bez toho si ho vzít je docela risk.

Rodičům jsem pořídila pejska z útulku. Bylo to ovšem ale štěně (2 měsíce). Byl to hroznej rošťák, ale po roce se zklidnil a je to milej pejsek (ikdyž ) Občas mu hrábne a je to zase takovej zlobivej šibal
Já jsem uvažovala taky o pejskovi z útulku, ale časově by to nešlo.
Chtěla jsem pomáhat venčit v troje, ale nepotřebují pomoci

Máme dvě fenky z útulku, jsou hodné a opravdu báječné. Dělají nám radost. Pár týdnů trvalo, než se zbavily strachu a úzkosti, ale teď jsou z nich veselé, milé psí holky. Vřele doporučuji pejsky z útulku.

Chudák pejsek. Myslím, že tomu stačilo dát čas, pejsek by si časem zvykl než by
pochopil, že to není vetřelec a nemusí paničku bránit.
Pejska z útulku doporučuji, také si tam v budoucnu budu vybírat.

To ta naše, tu jednou soused odkop nohou že štěkala a ona se mu zakousla do zadku a ještě tam vysela.Tak jestli si to zasloužil tak mu to patří že mu ukousnul kus nosu Dobře mu tak To poznaj jakej ten člověk je

raduzkaaa Taky nechápu, prostě některý lidi jsou fakt S-vině.