Ahoj holky, jaké máte zkušenosti, když jste si chtěli k pejskovi pořídit nové štěně?
Máme 3 ročního jorka a chtěli jsme si pořídit nové štěňátko. Včera jsme si domů přinesli 7 týdenní fenečku, taky jorka a ten náš na ní nereagoval moc dobře. Začal hrozně slinit a jakoby se mu dělala pěna u pusy. Asi po půl hodině se zklidnil, ale byl hrozně uťápnutý, celé odpoledne ležel, nechtěl nic dělat a ani moc nejedl.
Přes noc jsem je měli od sebe, takže ráno byl O.K., ale když zjistil, že štěňátko je pořád doma, tak to vše začalo nanovo. Tak jsme ji radši vrátili majitelce.
Myslíte, že je to tím, že to byla fenečka? Bude lepší, když pořídíme dalšího kluka. Nebo štěňátko radši vůbec nepořizovat?
Děkuji všem za rady.
ze začátku to může být těžké pro toho pejska. nechala bych je u sebe. tím že jste dali fenečku pryč jste mu ukázali, že uděláte co se mu zlíbí. prostě se hlavně chovat k oběma stejně. jakmile by ale po ní vyjel nějak agresivně, hned ho plácnout. musí si nejdřív dát dohromady hyerarchii, že on je pánem domácnosti (nad štěndou) ale zvyknou si.
ze začátku se mohou prát a tak, a zvyknou si. ale je pravda, že je lepší mít stejné pohlaví. hlavně nepolevit a vzít si aspon týden volno.
ještě mne napadlo, že je důležité jak vychází s ostatními psi. může to štěně brát jako útočníka na jeho prostor, který byl dřív jen jeho, vy jste byli jen jeho a tak dále....musí si holt zvyknou.
Každý pes to má jiné, ale sama s tím mám výbornou zkušenost. K 1,5 roku starému jsem pořídila štěně, a kromě počáteční nervozity a "sesazení z trůnu" si na štěně zvykl výborně a za pár dní bez sebe nedali ani ránu
Vzdali jste to moc brzy. Je jasné že za 1 den si nezvykne. Ta naše byla ze začátku taky uťápnutá a dneska jsou to kámošky. Taky doporučuji vzít si na pár dní volno a mít je pod dohledem.
Loulie88
měli jste si jí nechat, psi jsou smečková zvířata a určitě by se srovnali, ale po jednom dni jí vrátit nebylo moc chytré...
My máme tiež 2 ročnu fenku Yorka, ktorá moc nemá rada psov. Pred 2 týždnami sme doniesli stena-fenu, najprv si ju moc nevsimala, ale teraz sa od nej nepohne a stale si ju strazi ako svoju... asi zalezi na povahe psa. Moja mama ma to iste, len stena-psa a tiez vychadzaju dobre. Nebola tvoja fenka nahodou chora?
jersey
Agresivní nebyl vůbec. Spíš se seznamoval, očuchával a tak, ale pak právě začalo to jeho slinění. Volala jsem doktorovi a ten říkal, že je asi ze stresu nebo prý slabý epileptický záchvat. Ale přiklání to spíš k tomu stresu.
Saryk
Takže jste měli pejska a štěňátko bylo taky pejsek nebo fenečka?
Já právě nevím jestli to bylo jen tím "pohlavím" nebo tím, že už není sám.
Taky se na ní pokoušel naskakovat a když jsme ho odehnali, tak se "urazil".
Loulie88
Tak mě při čtení tvého příspěvku napadlo,co by jste dělali,kdyby jsi z porodnice přinesla dítě.Reakce psa bývají stejné.
Já tohle řešila loni v létě. Naše původní fenka měla nejdřív ze štěnda hroznou radost, konečně na psí návštěvy byla zvyklá, ale když jí po dvou dnech došlo, že mimi je u nás nastálo, hrozně se urazila a normálně s náma nemluvila. A mimi úplně přehlížela, vydrželo jí to asi 3 dny. Pak ji to přešlo. Od té doby jsou nerozlučná dvojka, je vidět, že se mají rády.
Cituji Loulie88: Saryk
Takže jste měli pejska a štěňátko bylo taky pejsek nebo fenečka?
Já právě nevím jestli to bylo jen tím "pohlavím" nebo tím, že už není sám.
K pejskovi jsem pořídila druhého pejska (jako samečka). Je to prostě nová situace, a nelze se divit, že pes okamžitě neskáče nadšením. Ale já jsem štěně pořizovala hlavně kvůli tomu, aby měl on kamaráda. A tak to je. Po jednom dni dávat štěně pryč je fakt totálně mimo, promiň
Cituji Saryk: Po jednom dni dávat štěně pryč je fakt totálně mimo, promiň
to jsem chtěla napsat taky jenže jsem neměla odvahu...
My jsme si ke dvoum Cane corso ( sourozenci holka a kluk ) pořídili štěně yokra-holčičku, ze začátku jsme mysleli, že jí normálně sežerou, malá se chtěla seznamovat a oni na ni vyjížděli, šlapali po ní, ale opravdu to chce pár dní a hafíci si na sebe zvyknou, ten starší pejsek je teď totálně zmatený a považuje štěňátko za nepřípustnou konkurenci, která mu vás krade, ale za chvíli pochopí, že jste ho přídili, jako kamaráda pro něj a že je to vlastně príma mít kamaráda a stane se z nich nerozlučná dvojka. Pokud opravdu chcete druhého pejska, tak máte na čase dokud je první pejsek mladý a chce si hrát, pak už je to štěňečí rýpání dost otravuje a to jsou pak i agresivní. Jen dodržujte rovnocenou pozornost - pro oba stejně, když dostane štěňátko piškotek za to, že se hezky vyčůralo na podložku, tak druhému zavelte třeba jen sedni a dejte mu jej taky - ale né zadarmo, ať něco udělá, stačí obyčejný a už dávno naučený povel. Mě taky opravdu překvapilo, že jste to vzdali za 1 den a to k tomu vlastně nebyl ani důvod, když přijde do rodiny miminko, tak starší sourozenec taky žárlí, je to přirozené chování, které po čase odezní, tak hlavu vzůru a utíkejte pro toho mrňouska, já bych už nové mimi nedala z ruky. Držím palečky .
Blogerka
Cituji Malacek: to jsem chtěla napsat taky jenže jsem neměla odvahu...
No, já jsem na tohle téma dost přecitlivělá, zvíře není hračka, tak jsem to neuměla nenapsat Vím, že situace asi byla divná a hlavní zájem byl neublížit staršímu pejskovi. Jenže s odmítavou reakcí se vždycky musí trochu počítat. Ale sama už bych neměnila - dva psi jsou něco úplně jiného, než jeden. Jsou spolu přes den doma, hrajou si (i hodně škodí, hihihi) a mají se rádi. Já taky nemám pořád náladu házet míč, tahat se o plyšáka, nebo se jen tak pošťuchovat, tahat za uši, nohy, atd... Takže si kolikrát vystačí tak, že je až musím usměrňovat - takový tenisák na parketách v paneláku v 11 večer asi není to pravé ořechové
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.