Patnáctiletá kočka se nesnese s nově příchozím kocourkem

U koček toto asi nelze. Snažím se o to s našema kočkama už 2 roky a je to stále horší. Takže tomu nech volný průběh, buď se později snesou, nebo nesnesou, jako ty moje potvory.

Reaguji na LucieVip:
Ta patnáctiletá Micka je potvora děsná. On je takový mazlík. Jasně, že ona na něho žárlí, on jí zabral teritorium... Moc děkuji za zprávu!

Reaguji na berus77: Pokud je kočička tak dominantní, půjde to velmi těžko a dost možná se to ani nepodaří.
To je většinou příběh "solitérů" jedináčků, i když nejen jich někdy.

Pokud jde o nějakou radu, tak bych co nejvíc zabezpečila to, aby byly oddělené a primárně, aby každý jeden z nich měl svoje, jen svoje území.. bezpečné místo kam se může v klidu schovat, spát, jíst prostě cokoliv, co chce, aniž by mu tam druhý vetřelec lezl.

Mě se párkrát povedlo takhle docílit neutrálního stavu nebo i někdy přátelství, ale bylo to vysilující.
V zásadě výlučně jsem vždy toho kdo měl být sám a nově příchozího vždy, vzala a beru do své pracovny, kde trávím hodně času a až po zvykačce (zhruba měsíc), beru po chvilkách mezi ostatní, nejdřív na ruce, pak volně.
Takhle si starousedlíci vždy měli možnost zvyknout na nový přírůstek v situaci kdy on se tu cítí dobře a bezpečně a je jich plně adaptován a zároveň má i určité pachy mě a naší domácnosti.
Tím eliminuji významně budoucí problémy z nevhodného sžívání a zatím to vždy fungovalo.

Takže to je moje rada, pokud to lze, dopřát každému samostatně klid a pak až pomalu sžívat později.

U nás to skončilo tak, že mladý zůstal a starý utekl k sousedům (měl přístup ven), přestal chodit domů, i když jsme ho donesli zpět zase utekl a nakonec se ztratil úplně Už bych nikdy kotě k již zabydlené, starší kočce nedávala po této zkušenosti. Akorát to způsobuje zvířatům stres a pak to může končit i takhle smutně... Mám akorát výčitky, že jsme ho kotětem vystrnadili z domu... A to jsme mu jen chtěli přinést společníka, protože nám přišlo, že je sám (dříve jsme měli dva, jeho bratr ale náhle zemřel).

Moc děkuji všem za zprávy. Micka snad neuteče. Má se moc dobře, Budu doufat, že si zvykne. Kocourek jí neubližuje, je moc milý, snese se i s pejskama od sousedů. No, ale kéž by si rozumněli!

Reaguji na vomackova85: Spíš bych řekla, že tohle se týká zejména jedináčků.
Kočky, které jsou zvyklé i na společnost dalších zvířat, s tím až takový problém nemají a jiná zvířata přijímají poměrně dobře.

Všichni naši 3 králíci přišli domů až mnohem později po kočkách a všem kočkám jsou docela ukradení. Pouze jeden se s nimi chce velice kamarádit a když za nimi příliš dolézá, tak už se jim to zase tak moc nelíbí.
Nejmladší je koťátko a tam je společné sžívání s dalšími zvířaty úplně jiné, ke králíkům si občas chodí i do domečku spát nebo si s nimi hraje.. olizuje je, pak je morduje a králíci drží. Když už mají dost, což u králíků tak časté není, oni jsou velmi společenští, tak jí trochu zalehnou, aby se zklidnila.

Výborně se sžívají např. s potkany. Pro kočky i potkana je společná jukaná vítanou hrou. Samozřejmě musí kočka vědět, že ten je náš domácí a kamarád, což nemají problém pochopit. Jiní hlodavci by takovou hru dlouho nepřežili.