Tak jsem zpět z nemocnice , jsem přesně týden po operaci obou čelistí a můžu Vám nabídnout své vlastní zkušenosti a pocity. Jsem spíše takový kritik a tahle moje operace nebyla až tak dobrovolná tak se tu asi velké chvály nedočkáte.
Nejhorší je den kdy jsem se probrala z narkózy, hrozný šok, bolesti nejsou až tak to nejhorší, zrovna těch jsem se bála asi nejvíc, ale otok a to omezení. Nemohla jsem dýchat a plivala jsem krev. Pořád jsem měla v paměti že nejhorší prý jsou první čtyři dny a snažila jsem se co nejvíce spát aby aspoň ten první den byl za mnou, ale trávíte po operaci nějaký čas na jipce kde si člověk připadá jak v první polní, na pokoji je Vás šest, vzduch je tam vydýchaný a neustále je tam nějaký hluk tak jsem měla pocit že ten první den ja asi jeden z nejdelších dnů v životě. A tímto dne začíná další překvápko co odhaluje místní kuchyně, každé ráno rozmixované piškoty v kakau, oběd polévka a kaše s masem zase rozmixované, to maso je nepoživatelné ještě před tím mixováním(měla jsem tu čest v den nástupu) a s kombinací té kaše tak si nepochutnáte ani na jednom, takže obědy jsem vypustila okamžitě a večeře= tak abych pravdu řekla kromě jednoho pudingu jsem vůbec nevěděla co mi to dávají, vypadalo to jako by to někdo už jednou jedl a kromě těch sladkých večeří nebylo ani znát jak to chutná. Měla jsem sebou sice nutridrinky, ale po těch všech sladkých snídaních a večeřích jsem na ně vůbec neměla chuť. Takže jsme tam za ten týden zhubla 4kg, což je jediný co mě ani nějak netrápilo. Nejvtipnější jsou ty termixi ke kterým dostanete lžičku. Můžete si to doma zkusit, nezapomeňte že máte zagumičkované zuby k sobě a rty Vás vůbec neposlouchají, máte je opuchlé a není v nich cit. Při obyčejném pití čaje slintáte víc jak bernardýn. Pití brčkem také první dny nefunguje. Jelikož první dny se otok zhoršuje, necítila jsem se lépe ani následující den, jen jsem měla pocit že se s novým svým vzhledem začínám tak trochu smiřovat.
Přístup sestřiček je asi jediný co tam můžu pochválit, jsou opravdu super, ochotné, trpělivé, jen toho tam mají opravdu během týdne hrozně moc. O víkendu si tam užijete klidu, není tam takový frmol a na pokoji místo pěti jsme byly jen dvě a to docela už jde. Přístup doktorů je taky v poho, jen u pana doktora Foltána máte pocit že má na v sobě stopky a má na každého asi tak deset sekund, když se ho na něco zeptáte, něco co pro mě není třeba dost jasný, ale pro něj je to úplná rutina, v tu chvíli jsem měla pocit že mě považuje za úplného idiota, takže jsem hned radši usoudila , že je lepší se na nic neptat. Bohužel nejsem žádný specielní pacient a ani jim necpu peníze do kapsy. Ne že by to tam po Vás někdo vyžadoval, ale měla jsem pocit že by se přístup ke mně hned změnil. Pan dr. Foltán je ve svém oboru tou nejvyšší kapacitou a je velmi uznávaný, já mu to neupírám. On jediný byl ten který mi vyvrátil diagnózu kvůli které jsem tam byla poslána a kvůli které jsem celou tuhle šaškárnu podstoupila. Jsem živnostník a každá minuta jsou pro mě peníze a bohužel né moc velké, takže se musím ohánět. V životě musím řešit strašně moc závažných situací do kterých jsem se nedostala svou vinou a každá koruna je dobrá. Celá tahle akce mě stála spoustu peněz a ještě stát bude. A když to tak vezmu tak úplně zbytečně. Mám ještě si zaplatit dva přední špičáky které mi jistá zubařka vytrhla v mých 12letch a pak se zjistilo že to bylo špatně, teď se tomu mám asi jako zasmát a zaplatit 60tis. Proč ne? V 8letech mě v Motole vyšetřili po úrazu z kola a dva dny mě nechaly běhat se zlámanou čelistí, která díky tomu špatně srostla. Už v rodině máme danou spodní čelist trochu větší, ale nijak nás to nikoho neomezovalo, špatně srostlá čelist mi sice nepřidal nic dobrého, ale nijak jsem to nevnímala. Před dvěma lety jsem měla problém se závratěma, můj problém přetrval až do dnes, ale tenkrát na vyšetření u neuroložky mi bylo řečeno že za všechno může moje špatná čelist. Byla jsem odkázána na čelistního chirurga, který její diagnózu potvrdil. Doporučil ortodontistovi který navrhl co a jak by se s tím dalo dělat a s pomocí rovnátek mě připraví na tuto operaci. Když už jsem měla díky svým rovnátkům (které jsou v mém věku tak potupné a nehodí se při práci kde musíte jednat s lidmi a oni na Vás koukají a šklebí se a nebo mají blbé narážky a posměšky) zuby připravené k operaci, navštívila jsem poprvé dr. Foltána. On jediný se divil že mi někdo tuhle diagnózu sestavil, ale operace už pro mě byla v tomto případě nevyhnutelná a podstoupit jsem jí musela. Jsem dost naštvaná, své „rotační vertigo“ si asi už ponesu celý svůj život. Po zkušenostech s doktorama už odmítám své motání hlavy řešit. Nemám na to čas. Takže závěrem bych mohla říct, že můj zdravotní problém kvůli kterému jsem kdysi navštívila doktory se nevyřešil, sice budu mít nový obličej, snad aspoň lepší než ten před tím, ale místo toho abych dnes chodila do práce nebo se svým synem nějak užila jeho prázdniny které má, se tu válím v posteli, přemýšlím co si dnes rozmixuji aby to bylo poživatelné. Moje problémy které v životě ještě řešit musím mi to taky zkomplikovalo, víc se mi toho nahromadilo po tom všem jsem začala ztrácet pocit té pozitivní energie. Ale jak se říká všechno špatný k něčemu dobrý. Zatím jsem ty pozitiva nenašla, ale mám své pány a sny, chtěla bych svou vlastní firmu, tak když teď tady jen tak ležím v posteli a nudím se tak brouzdám po internetu a hledám všechny výhodné inzeráty a občas na nějaký odepíšu. Tak snad na něco díky tomu narazím. Potřebuji větší příjmy a chci všechnu snahu a čas který já teď vynaložím ke své práci abych z toho měla vlastní prospěch. A taky chci dodělat školu, kterou jsem letos začala, abych konečně neměla pocit že jsem mezi lidmi opravdový idiot. A taky už chci mít za sebou všechny ty soudy které mě čekají a hlavně aby dobře dopadly. Mé cíle nejsou nereálné, jen prostě nemám čas vysedávat v čekárnách kvůli chybné diagnóze. A to je asi vše co jsem chtěla říct. Hodně štěstí těm které to ještě čeká.
yvi,
co na to říct... Držím moc palce, ať se dáš co nejdřív dohromady. Právě pro to, jak to tu všechno píšeš, co člověk musí absolvovat, všem doporučuju, aby se pro tu operaci rozhodli sami a dobrovolně. Věděli, že na to chtějí jít, protože jim to do budoucna pomůže a byli ochotni tomu něco obětovat. Pak se to mnohem líp snáší. Lidská psychika je v tomhle strašně důležitá a doufám, že se brzo budeš cítit líp.
Je jasný, že je toho teď na tebe moc, nejen ta operace.... Je to určitě těžký období, ale jsem si jistá, že to pak bude o to lepší Musíš tomu věřit!
Jestli má někdo připomínky na rovnátka, je trapnej on sám. Z takový maličkosti si vůbec nedělej hlavu!
Od návratu domů už mi bylo líp a líp každým dnem. Přeju, aby se všechno kolem brzo vyřešilo a byla jsi v pohodě. Posílám hodně sil a velkou dávku optimismu, i když je to strašně těžký. Držím palečky!!! A nevzdávej své životní sny
yvi
Ahoj Yvi, mrzí mě, že máš z toho všeho špatný pocit, ale myslím si, že rovnátka a operace za Tvou osobní situaci nemohou. Každý máme jiné vnímání chování okolí vůči nám, ale rovnátka určitě nesnižují Tvou bonitu pracovní, ani osobnostní. Já pracuju dost pravděpodobně v podobné branži, co ty. Člověk by měl myslet pozitivně, jinak ničeho nedosáhne a nikomu tím neprospěje. Když už nic jiného, budeš mít rovné zoubky a hezký úsměv, který je často tou klíčovou záležitostí při uzavírání obchodu. Hodně štěstí při hojení, budování vlastní firmy a uzavírání nepříjemných životních kapitol
já ani tak nemám špatný pocit z té operace, jsem naštvaná že tohle musím vůbec řešit, důvod proč jsem šla k doktorům byl úplně jiný než mi vyřešili. budu mít možná hezčí úsměv ale hlava se mi asi motat nepřestane. Já svoje životní kapitoly at už jsou sebesložitější mám svým způsobem ráda, dávájí mi to tak trochu smysl života a řešit jsem se je rozhodla scela samostatně, já jsem se tu ani tak na ně nechtěla stěžovat, nechci aby to vypadalo že se kvůli nim lituji. Zuřím jen že se teď musím ještě dnes potýkat z něčím dalším a není to zrovna nic přijemného. Děkuji za podporu.
yvi
Zkus detox celého organismu. Funguje výborně. A snad nějakého dobrého internistu oslovit, aby Ti udělali celková vyšetření. Může to mít opravdu hodně příčin.
Pak mám docela hrůzu z toho krvácení a plivání krve. Často se mi v zimě ucpává nos a už tak se mi blbě dýchá a při představě toho, co mně ještě čeká, tak nevím, zda se neudusím Je to opravdu tak hrozný?
Ahoj všichni, tak i já se dnes objednala na operaci u Foltána. Nástup mám 23.9.2009, tak to je skoro rok. Mohla jsem jít už v červnu, ale už to bylo plné, tak bohužel o další 3 měsíce se mi to poposune.Nedá se nic dělat, jednou jsem se odvážila a rozhodla vše podstoupit, tak teď se to prostě musí vydržet. Čeká mě posun dolní čelisti. Pořád tu sleduju vaší konverzaci a pořád si doplňuju nějaké informace, ale mám dojem, že je to u každého asi trochu jiné. Tak vám, kteří nastupujete už nyní hodně štěstíčka a nám co nás operace čeká později, přeju pevné nervy.
yvi
Ahoj Yvi.
Možná jsme se spolu potkali. Mě operovali obě čelisti 21.10.Chci se Tě zeptat, zda nemáš nějaký fígl na výměnu gumiček.Já mám pořád pusu oteklou a plnou stehů a vyměnit těch 6 ks gum je hotové utrpení a zabere mi to i hodinu. Wobenzym jsem brala cca týden před operací, po operaci jsem ho už neměla kudy nacpat do pusy- žádná díra. Těď si při výměně gumiček dávkuju 10 ks, ale to je asi na den málo
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.