Opilecký úlet s kamarádem

Teda když to tak čtu, tak jsem ráda, že si alkohol dopřeju výjimečně a hlavně s mírou, protože takovéhle zážitky, to je teda mazec Upřímně řečeno, nějaké modřiny, škrábance a duševní stav "kamaráda" bych absolutně neřešila. Jediné, čeho bych se na tvém místě bála, a co bych řešila by bylo, jestli se to nedozví můj přítel a nebude mě to stát vztah

Podle mě si často stačí uvědomit, kolik alkoholu můžeš a kolik ne. Když prostě víš, že ti stačí pár půlek a už tzn. o sobě "nevíš" tak přece nebudeš tolik pít, no ne? Nebo by tě možná mohli tvojí kamarádi trochu brdit abys tolik nepila.
Pak ztrácíš zábrany a děláš věci, které bys dělat nechtěla. A odnáší to hlavně tvůj přítel, který za nic nemůže. Někdy totiž takové úlety jsou důvodem k rozchodu, což bys určitě nechtěla

Reaguji na Efca:
měla jsem zdravotní problémy

To, že máš přítele, si měla napsat hned na začátku, přestala bych to číst. Protože já tohle nepochopím. Když někdo neumí chlastat, tak ať pije colu. Jako sorry, ale tohle je na přesdržku...
To se dneska neumíte se svými problémy vyrovnat samy, že musíte kvůli každé věci hned slepičit na foru?
Jsi nezodpovědná a chudák tvůj přítel...

Nebudu tady moralizovat a říkat, jak jsi špatná atd. Prostě se stalo, já bych se v tom už dál nepitvala a snažila se na to zapomenout. Hlavně bych se postarala o to, aby se to přítel nedozvěděl, pokud ho opravdu miluješ. Každopádně budiž ti poučením, že nemáš příště tolik pít, abys nevěděla, co děláš!

Ja by som možno na tvojom mieste aj uvažovala nad tím či nedošlo napríklad k znásilneniu ked si nič nepamätáš, to by mohlo vysvetlovať tie modriny

Osobne si teda neviem predstaviť, ako mimo by som musela byť, aby som si nepamatala niečo takéto. Si si istá, že v tom bol ten večer len alkohol?

to je hned litování...kdo ví co někdy dělá třeba on...prostě se stalo no

Zapomínáš na svého přítele nějak často, chudák kluk...

Ještě bych dodala, že nemá cenu zakladatelku nějak "pranýřovat". Ona si sama moc dobře uvědomuje, co udělala a teď jí žere svědomí a to je ten největší trest...

A koho mám litovat? Snad ne jí...samy tu moralizujete, že ten kdo miluje nepodvede a najednou je to v pořádku...

V pořádku to zcela určitě není, já také nevěru odsuzuji, jenže co dělat, když už se stalo? To je těžké...

Ani jednoho. Tak ona ví co provedla tak nic jinýho už s tim neudělá. Já nemoralizuju. Těm co moralizují se směju.

To bylo první, co mě po přečtení toho příspěvku napadlo.Podle popisu svých zranění dostala pořádnou nakládačku !

Holky mě taky, ale nechtěla jsem dělat haló