Před pár týdny jsem se moc zamilovala do jednoho kluka,který je ale v církvi bratrské a jeho rodiče jsou náboženští fanataci a on pravděpodobně taky. Mám ho moc ráda,je strašně fajn, s nikým si tak nerozumím,moc se mi líbí ale..
Co si o tom myslíte ?
Jsou členové církve bratské jehovisté ?
To nejsou jehovisti Pleteš hrušky s jablkama, ale to každej, pokud se o to nezajímá, že jo Každopádně já jsem věřící - protestant a můj přítel je ateista a jsme spolu téměř dva roky .. a je to super ale já teda nejsem fanatik.. prožila jsem si díky tomu v církvi svoje, ale přítele miluju a vše nám klape.
Záleží, jak moc je tvůj ateismus silný. Já taky kdysi potkala věřícího kluka, s kterým jsem si skoro ve všem rozuměla, ale naše pohledy na víru byly silně rozdílný a pro něj víra znamenala hodně, takže se to nijak dobře nevyvinulo. Protestanti svou víru navíc berou tak nějak osobněji než třeba katolíci, a do jejich života zasahuje silněji... záleží na tobě, jestli budeš ochotná přistupovat na jejich tradice. Což asi budeš muset (pokud je kluk silně věřící a jeho rodiče taky, tzn. případná příprava snoubenců na svatbu bude probíhat pod vedením církve, církevní svatba... to dost předbíhám, ale je dobrý si uvědomit následky), protože on na nevěřící způsob života, pokud si svou víru udrží, asi jen tak nepřistoupí.
Je to hodně o toleranci, takže přeju hodně štěstí.
PS: Co si prosím tě představuješ pod pojmem jehovista? To by mě teda zajímalo (nic proti).
Ne, neboj, to nejsou jehovisté . A ne každý, kdo je věřící, je zároveň fanatik.
Znám páry, kdy jeden je, jak se říká, "hluboce věřící" a druhý ateista a klape jim to. Vždy záleží na konkrétních jednotlivcích - jaký věřící a jaký ateista ...
Cituji Jahoda888: Jsou členové církve bratské jehovisté ?
To nemyslíš vážně, že? A když už si nevíš rady, tak na co máš googl?
Církev bratrská je státem uznaná protestantská církev, poslední biskup po Bílé hoře byl Komenský, tak bych neplašila. Ale jasně že to je úplně odlišný světonázor od pohledu ateisty. Tak si o tom promluvte, ne?
Cituji Misy: Protestanti svou víru navíc berou tak nějak osobněji než třeba katolíci, a do jejich života zasahuje silněji...
To bych zas tak ani neřekla Podle mě je protestantská církev celkem uvolněná. Faráři se můžou ženit, bohoslužby mají jen jednou týdně v neděli, nemají ani takové formální rituály jako katolíci, kostely prosté s jednoduchou výzdobou a celkově ve většině případů do toho nebývají tak zažraní...
Reaguji na Jahoda888:
Pokud by byli opravdu fanatici, tak to asi nepřinese dobrotu Takoví lidé už většinou nejdou moc předělat, protože v tom celý život vyrůstali a je to pro ně do jisté míry životní styl a dogma. Ale když se sejde rozumný věřící a rozumný ateista, tak to fungovat může. Znám takové páry (včetně mých rodičů, ti se sice po 20 letech rozešli, ale ne z těchto důvodů...)
A nejsou to Jehovisti!
Cituji DanielaM: Podle mě je protestantská církev celkem uvolněná
Tak to je otázka... Záleží na osobním přístupu. Myslím, že je protestantská církev modernější, ale i ní je hodně lidí, kteří berou víru vážně.
Ale s círví bratskou bych byla opatrná. Jsem členka Českobratské círve evangelické a dost lidí z církve bratrské znám. Myslím, že se z ní před časem odpojila taková radikálnější odnož, kterou by určitě hodně lidí mohlo považovat za fanatiky... Nevím, z některých sborů jsem prostě neměla dobrý pocit...
Každopádně bych si dala trochu pozor.
Taky jsem věřící, přítel ateista - klape to tři roky dokonce si z toho děláme srandu a škádlíme se - naše poslední vtipná hádka:
já:"Jen počkej až budeš na druhém břehu, ukážu ti přesně tento okamžik, kdy se mi vysmíváš, budeš se sám stydět jak jsi mi nevěřil" a on na to: "Ty jsi tak srandovní,že s tebou chci být celý život" Ani jeden neustoupíme, ale není to pro nás překážka.
Ale jak už se tu psalo, je moc důležité, jak moc zatvrzelý věřící je...jednou jsem si psala s klukem, který je taky věřící...ze začátku jsem byla ráda, že si o tom konečně mohu s někým podebatovat a polemizovat....ale jak jsme se dostali do různosti našich vír, tak mě okamžitě začal hodně drsně převádět na svou víru, tvrdil mi, že jsem satanista a strašně špatný člověk bez toho aby mě znal (to mě hodně urazilo, protože mi všichni říkají, že jsem dobrá duše)..........noooo okamžitě jsem si ho odebrala z přátel !!
Jak už se tady psalo pokud je do té své víry extrémně zažraný, vem nohy na ramena a utíkej co jen to půjde. Pokud ji však bere s nadhledem a nemá potřebu o ni s tebou pořád mluvit a snažit se tě přesvědčit ať do ni taky vztoupíš, tak bych to neřešila a dala mu šanci.
Za mě rozhodně ne. Chodila jsem s baptistou, myslela jsem, že to bude vše v pohodě, ale nebylo. Postupem času jsme se začali hodně rozcházet co se týče názoru na život. Stejně jsme se sestěhovali k sobě, jeho rodičům jsme to museli tajit, protože by to nepřežili, že jejich syn žije s ženou před svatbou. Vtipné bylo, že když si k nám domů přivedl věřící přátele (žádné jiné neměl) tak se mě bez ostychu ptali na to, zda spolu spíme a pokud ano co nám to dává, vždyť před svatbou to není přípustné. Další šílenost byla, že jsem si jednou přečetla brožurky, které jim na jejich "mších" dávali: názory typu, že ženy nemají sexuální chutě, že se mužům jen poddávají apod.
Cituji ilfinka: tak se mě bez ostychu ptali na to, zda spolu spíme a pokud ano co nám to dává, vždyť před svatbou to není přípustné. Další šílenost byla, že jsem si jednou přečetla brožurky, které jim na jejich "mších" dávali: názory typu, že ženy nemají sexuální chutě, že se mužům jen poddávají apod.
Pfff...to je dosti nepříjemné...
Chápu, že každý má nějakou víru, ale je mi dost proti srsti, když se ji snaží vnutit jiným a ještě toho druhýho považují za špatného se špatnou vírou...já vždy řeknu svůj názor - s tím ať si to každý přebere jak chce.
A nebo se rovnou zaregistrujte. Zabere Vám to 2 minuty.